Senátoři zneužili Ústavní soud k politickým bojům

Politická reprezentace se v Senátu zachovala jako dokonalá politická lůza. Deset let nechali Václava Klause dělat jeho mimoústavní přečiny, aby několik dnů před koncem jeho mandátu udělali České republice velkou ostudu v zahraničí. Politický přečin velezrady posloužil jako maňáskové divadélko převážně levicovým senátorům. Dientsbier jako jeden z hlavních autorů amnestijního zákona posloužil jako dokonalý hlupák. Tak jako vždy, i nyní ohnul Ústavu jako náctiletou lolitku přes okraj politického stolu. Prvotními nejsou občané……prvotními nejsou zájmy České republiky. To si jen jedni politici honí politické ego na odcházející ikoně české ultranacionální scény. Senátoři chtějí vědět, kam až daleko může budoucí prezident ve svých pravomocích zajít. Proto také raději zapomenou na svou zákonodárnou pravomoc, kterou mile rádi v rozporu s ústavním pořádkem propůjčí Ústavnímu soudu. Demokracie se tak jako v Maďarsku ocitá díky levicovým politikům ve vážném ohrožení.

Tady nejde jen o nějakého Klause, Dientsbiera či další pochybné politicky bezpáteřní osoby. Ústavní soud se nachází v politickém obležení. Levičáci chtějí………levičáci požadují…….je jedno, jestli jejich chtění a požadování je v souladu s demokracií a dobrými mravy. Politici opět dali jen na symboliku a symbolické manévrování na poli demagogie obalené sladkým sirupem levicové pomsty pravicovým ikonám české politiky. Když se Klaus fotil s Červenkou, Bátorou a největšími antisemity současnosti, slovutní senátoři mlčeli a dělali, jako kdyby se nic nestalo. Když prezident odmítal podepisovat zákony, levicoví politici sice remcali, ale nikdo z nich na dosud úřadujícího Klause nepodali trestní oznámení.

Ústavní soude, udělej za nás naši práci. Udělej za nás politikou agitaci, ve které mi levičáci budeme mnohem lepšími a zářivějšími. Takový Zeman se blýskne jako Polárka na noční obloze. Sám nesouhlasí s počínáními senátorů, ale přeci jen je levičák, a tak v příštím supervolebním období poslouží jako maňásek na holi levicových politiků. KSČM očekává od prezidentské žaloby, že Ústavní soud nastaví nová pravidla prezidentského chování. Politici předem veřejně světu oznamují co očekávají od teoreticky nezávislého soudu. Ústavní soud několikrát protiústavně měnil obsah Ústavy. Viz. například zakázal odvolávání předsedů soudů, nebo nezákonně navrátil soudcům jejich odebrané platy.

Senátoři vypustili ven džina z lahve. Snad si ani nejsou vědomi čeho všeho se dopustili. Pravděpodobně ani netuší, že jejich rozhodnutí má mnohem vážnější důsledky, než jaké jsou médii vyzdvihovány. Ekonomický neumětel Miroslav Kalousek má naprostou pravdu. V senátorském rozhodování vyhrály mindráky spolu s iracionální nenávistí. Jak budou čeští politici vysvětlovat politické tmářství, ve kterém poslouží jako hračička instituce mající ochraňovat ústavní pořádek? Ústavní žaloba nepoškodí Klause. Ústavní žaloba poškodí především pověst České republiky.

Senát nebude tolerovat porušování Ústavy, a tak proto celých deset let mlčel. Choval se jako štamgast jedné zaplivané hospody. Sem tam zamumlal pod vousy, ale nikdy vážně nekonal. Proč najednou zkouší to, co přes deset let nepovažoval za tak vážná provinění? Dientsbier chrání jako Blanický rytíř demokratický řád budoucna. Ten demokratický řád, ke kterému jako právní expert ČSSD svou měrou osobně přispěl. Packal není schopný doznat nedokonalou podobu ústavních hlaviček, a proto raději zaútočí do neškodného otepu pokálené slámy. Místo, aby se senátoři sešli s poslanci, tak raději vytvářejí pseudořešení. Od 8. března vstoupí v účinnost novela ústavy a k senátorům by se na rozhodování o žalobě z velezrady podíleli také poslanci. Levice chtěla za každou cenu na konci volebního období kopat do ega levicového voliče. Politici tiše doufají, ve voličovo tmářství, ve kterém zvítězí demagogie nad pravdou demokracie.

Ústavní instituce se stávají dlouhou dobu hračkami politiků. Jak hluboko je tento stát schopen klesat?