Evropská unie by měla ukončit diskriminaci Romů a dalších minorit

V Evropě žije přibližně 10 až 12 milionů Romů, z toho přibližně polovina žije ve státech Evropské unie. Je smutné, že se tato menšina stává právě na území sedmadvacítky obětí diskriminací, chudoby a sociálního vyloučení. Jednotlivé národní vlády si hrají na bezmocné slepce neschopné ochraňovat lidskost a humanismus jako nejcennější poklad civilizovaného světa. Raději přihlouplí politici ve jménu spořivosti ukončí podporu a spolupráci s lidskoprávními organizacemi, zatímco nedostatečné zákony poskytují  čím dál větší prostor neonacistickým a extrémistickým živlům společnosti.  

Velká Británie dokonce ve jménu Farageho nelidskosti vyhrožuje odchodem z EU. Ochrana sociálně slabých po vzoru Bruselu je vlezdoprdelkovskému Cameronovi na obtíž. Hlavní linie nové britské politiky musí ve jménu Cameronových tužeb po Downing street vyhovovat extrémistům a bohatým miliardářům z londýnské city.

Evropská unie jako největší donátor humanitární pomoci není schopná ochránit lidskost uvnitř sama sebe. To je velmi smutný příběh o neschopnosti a zaslepenosti mocných. Tolerance  ultrapravicových extrémistů se stále zvyšuje, zatímco se diskriminace a ponižování rodí jako houby po dešti. Z přihlouplých dementů zvedajících pravičky k opičím pozdravům se stávají vážení členové veřejného života. Podívejte se na Maďarsko, kde nošení hákového kříže bude od května zcela legální. Nebýt Evropské unie a NATA, vzniklo by ze státu Arpádovců další evropské muzeum Hortyho nacismu.

Tři čtvrtiny Evropanů uznávají, že Romové jsou vystaveni riziku diskriminace. Romští podnikatelé si musejí najímat neromy, aby vůbec uspěli ve státních, městských či krajských zakázkách. Romské děti jsou diskriminované a musejí díky neschopnosti státního aparátu navštěvovat rodinné školy. Oběti rasistických útoků  mnohem častěji mlčí o násilí, které bylo na romských spoluobčanech pácháno. Policie takové útoky bagatelizuje, předem obviňuje Romy jako viníky sporů, zatímco se náckové opodál válejí smíchy nad ultrapravicí chápajícími policisty.

V Maďarsku, České republice, Slovensku a Bulharsku došlo od ledna 2008 do července 2012 k více než 120 závažným násilným útokům  namířených právě proti Romům a jejich majetku. V Bulharsku a Maďarsku se stále více ke slovu násilností dostávají Molotovovy koktejly, střelné a bodné zbraně. Neonáckové si plánují “hrdinské” útoky, při kterých z ulice hodí zapálenou lahev přímo do oken nic netušících Romů. Popálené romské děti s doživotně zničenými šancemi na plnohodnotný život, jsou zajisté velkým zadostiučiněním nelidských bytostí s hákovými kříži na prsou.

Bulharsko se stává výkladní skříní segregace. V této zemi žije přibližně tři čtvrtě milionu Romů. Z toho více než 70 procent žije v segregovaných městských čtvrtích. Od září 2011 do července 2012 došlo ke 14 útokům proti Romům. Při těchto útocích došlo ke zranění 22 Romů, dokonce nejméně 3 Romové za útok rasistů zaplatili životem. Terči útoků byly těhotné ženy, děti a mladiství. Romské děti v Bulharsku navštěvují segregované třídy, ve kterých jsou děti oddělené od neromských dětí.

Ve Francii žije přes půl milionu Romů, většina z nich má francouzské občanství. 15 000 až 20 000 Romů s francouzským občanstvím žijících ve Francii, pochází z Bulharska a Rumunska. Tito Romové jsou občany Evropské unie a mají plné právo cestovat po Unii. Mají plné právo být ve Francii jako každý jiný. Jsou to Francouzi a jakékoli vystěhování z Francie odporuje ústavě a ústavnímu pořádku. Sarkozy zahájil nezákonná vystěhování. Za peníze daňových poplatníků sáhl k vystěhování Francouzů ven, pryč ze země. Populismus zvítězil nad lidstvím a lidskými právy.  V roce 2012 bylo na 11 803 vystěhovaných Romů. 80 procent z vystěhovaných Romů bylo  vystěhování donuceno násilně z donucení.

V Itálii vítězí segregace a rasismus. Přes 40 000 Romů žije v oddělených táborech vzdáleně připomínajících lágry minulých dob. V Říme a Miláně bylo za posledních šest let vystěhováno více než 1000 Romů. V průměru se jedná o jedno vystěhování za každý druhý den. K vystěhování nedochází dobrovolně, ale z nařízení úřadů. Tato nařízení obvykle odporují evropskému právu. Přes 80 procent Romů žije v Rumunsku v absolutní chudobě. Téměř 60 procent rumunských Romů žije v segregovaných osadách oddělených od jakýchkoli veřejných služeb. 23 procent rumunských Romů dokonce nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Rumunsko je jedním z mála států EU, kde je Romům odmítána lékařská péče. Mezinárodní lidskoprávní organizace zmapovaly několik případů, kdy lékaři v Rumunsku odmítli ošetřit zraněné Romy pouze z rasových důvodů. Komu takoví lékaři slouží? Lidem nebo rasismu?

Evropská unie by měla ve věci dodržování lidských práv tlačit na jednotlivé státy EU. Není možné, aby minority byly oběťmi rasismu a politických zkratek přinášejících prospěch pouze Vandasům, Farageům, Orbánům, Jobikům, Atakám a dalším svoločím evropského prostoru. Přední by měla být ochrana lidských práv. Přední by měla být Evropa se stejnými právy pro každého.