Holešovská výzva byla před sochou svatého Václava hrou populistů a extrémistů

Malá část extrémistů si zahrála na rytíře nedemokracie. Na jedné straně neoficiálně bez stranické podpory Dělníků z DSSS postávali Vandasovi šílenci, aby opodál se stejnou vervou  sobě vlastní korzovali lidé z komunistického tábora přímo nedemokratických ideálů. Nedělní Praha zažila jeden ze dnů nenárodní dekadence. Svatý Václav kdyby mohl, pobídl by svého oře a prchal by daleko od podivných kejklířů, kterým k dokonalosti chyběly už jen ty rolničky. 

Čtené projevy nezávisle závislého Okamury udělaly určitě radost nejednomu extrémistovi. Vždyť jeden z nich, těch zvláštních obhájců “národních” zájmů, obšťastňuje mysl postávajících nespokojenců. Odstraňte vládu byznysu, monetarismu a  státní mafie. Právě teď v jarních dnech zimního počasí stojí před sochou světce novodobí vykukové hrající si tak, jako nejvyšší Popelka, na dobré “neználky” nových směrů. Mají dostatečně velké pysky pro přisátí se ke strukům státní dojnice.

Holešováci touží po stejných věcech jako ti současní “mafiáni”, o kterých tak zasvěceně řeční mediální hvězdy nedemokratických požadavků. Pod rouškou tmy nacionálně pojaté přímé demokracie povstanou novodobí bojovníci v plné polní na ochranu národa, který by heroizovaný čechoasiat Okamura klidně rozkouskoval dle plánů neonáckovského Národní strany. Dnes utajovaní a neznámí tahouni Holešovské výzvy v případě úspěchů vystoupí jako tající led na povrch rozbředlé společnosti. Nelandovské rolnění nachází sympatie především u lidí požadujících rychlá a nedemokratická řešení odpovídající čítankám nacistických teorií strýčka Vandase jen tak postříkané s výpotky komunistických ideálů padesátých let.

Dvacet let tady něco budujeme a přitom jsme stále na začátku. Stát je tak rozkradený, že je chudší než kostelní myš. Máme tisíc důvodů nevěřit politikům. Máme pocit, že nejsme ve své zemi pány, že za nás vládnou jiní, kteří nás okrádají. Problémem dneška je to, že téměř nikdo není za to, co dělá, odpovědný.” , prohlásil Tomio Okamura před davem demonstrujících výletníků. Populista si našel místo senátorské práce čas pro kousek populismu. Místo skládání písmenek na idnesovský blog nyní vykládá neúspěšný prezidentský kandidát líbivá slova, kterým ani on sám nevěří. Kdyby jim věřil, nemohl by v rozporu svých slibů vykonávat práci senátora. Politik a podivín v jedné osobě, opovrhující svými voliči, ukázal, že je mu jedno, kdo naslouchá jeho slovům. Hlavně, že ten dav loutek zatleská. On by zatleskal i těm pošukům Vandase, jen kdyby měli možnost vylézt na piedestál neznámých Holešováků.

Leo Expess se minul svým účinkem. Tajuplní donátoři, kterými mohl být i  samotný Okamura, vypravili vlak až z daleké Ostravy. Havíři, hlavně obyčejní obyvatelé nepražských krajů, nemají zájem podporovat neprůhledné extrémisty. Možná mají v restauracích ústa plná silných odhodlání, ale v praxi sami dobře vědí, že požadavky a plány Holešovské výzvy nejsou demokratické a výhodné pro občany České republiky. Z Ostravy tak Leo Expressem dorazila slabá dvacítka lidí.  Umělé, nikoli “lidové” projekty udržované tajnými sponzory, placené podivnými financemi, nemohou nelézt jakoukoli podporu a pochopení širších vrstev obyvatelstva.

Spoluobčané dnešních demonstrantů by si měli všímat kdo se celé akce zúčastnil. Ten, kdo tam byl, nevyznává demokracii a upřednostňuje populismus diktátorství, ve kterém lidská práva a humanismus zanikají jako plamínek  v ledovém průvanu.

6. dubna 2013 Soumrak kmotrů. Takový název má akce, která se uskuteční v neděli 7. dubna na Václavském náměstí v Praze. Do akce se měla zapojit i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a já, jako její předseda, jsem měl vystoupit s projevem. Ale vraťme se trochu na začátek. Jsou tomu asi tři týdny, co mi volal pan Slávek Popelka, organizátor této akce, a žádal mě o osobní setkání. Vyhověl jsem mu a on přišel spolu s dalšími kolegy ze spolku, který si říká Holešovská výzva (pomíjím skutečnost, že tento název má zaregistrováno nám blízké občanské sdružení). Na této schůzce přednesl svoje pozvání mojí osobě a členům a sympatizantům dělnické strany s tím, že chtějí oslovit všechny protivládní strany a občanská sdružení.“, uvedl Vandas na webu DSSS.

Pozvánku na akci dostal od Popelky také neonáckoský tým Vandasových stoupů. Příznivci nové demokracie představují demokracii s neonacisty. I toho by si občané končin české kotliny měli povšimnout. Pro tajemné vedení Holešovské výzvy je jedno, kdo je podporuje, protože jejich požadavky přímo oscilují s myšlenkami neonacistických Vandasovců, kteří následně oficiálně z celé akce vycouvali, i když se podle svědků neoficiálně představitelé DSSS na akci nacházeli.

nacek1

nacek2

nacek3

nacek4

Popelka si totiž zcela amatérsky uvědomil, že kdyby se nepřímá podpora neonacistů přeměnila na podporu přímou, přišla by Holešovská výzva o patřičnou mediální a občanskou podporu. Lidé z Holešovské výzvy si tak jako většina protivládních uskupení nedělá těžkou hlavu s podporovateli nedemokratických a nelidských ideologií, ke kterým patří rasismus a neonacismus.

Stačí, že se na shromáždění nedemokratických a extrémistických požadavků podíleli na rétorických cvičeních Vít Bárta a Tomio Okamura, o kterých se hovoří jako o tvůrcích a udržovatelích etosu Holešovské výzvy.  Prohlášení organizátorů o odvolání Nečasovy vlády a následném jmenování nové exilové vlády prezidentem Zemanem založené na politické demagogii politiky bez partají vyvolává spíše salvu  smíchu nad naivitou nedemokratických demagogů, jejichž roli bez problémů ztvárňují bloger-senátor Tomio Okamura a poslanec-podnikatel Vít Bárta.