Íránský jaderný vědec Shahram Amiri byl dvojitým agentem, dokazují to prameny WikiLeaks

WikiLeaks před měsícem vydalo nové svědectví o interní komunikaci amerických ambasád nad problematikou íránského jaderného programu. Cablegate, jak se souhrn emailů diplomatů nazývá, hovoří o íránských jaderných vědcích jako o dvojích agentech. Vědečtí pracovníci podle diplomatické komunikace slíbili věrnost jak Americe, tak íránským tajným službám. 

Jedním z dvojích agentů měl být podle cablegate íránský jaderný vědec Shahram Amiri, který po tajuplném zmizení v Saudské Arábii v roce 2009 našel azyl na pákistánském velvyslanectví ve Spojených státech amerických. Jako správný muslim konal  pouť, tzv. Umru,  do Mekky, ze které se nikdy nevrátil zpět do své domoviny. Amiriho manželka, kterou zanechal s celou svou rodinou v Íránu, o svém muži nevěděla čtyři měsíce vůbec nic. Diplomatické depeše z velvyslanectví v Libanonu dokonce považují Amiriho rodinu za fundamentálně smýšlející muslimy oddané plně plánům radikálního pojetí islámu.

Američtí diplomaté vědcovu cestu do Saudské Arábie v odtajněných depeších považují za krajně podezřelou. Íránský vědec měl totiž tvrdit americkým úřadům, že se na pouť do Mekky vydal sám. To je krajně podivné, protože Saudové neumožňují takto mladým mužům provedení Umry bez jakéhokoli doprovodu. Íránský jaderný vědec proto musel mít po celou dobu po svém boku nějaký doprovod. Saudské tajné služby si dokonce myslí, že Amiri do jejich země odešel jen proto, aby zde zradil přechodem k íránským tajným službám Američany. Z veřejně dostupných zdrojů nebylo doposud jasné, jak a s čí pomocí se Amiri do Spojených států dostal. Bohužel ani odtajněné depeše ze zdrojů WikiLeaks nijak neobjasňují tuto cestovní záhadu mladého vědce. Samotný Amiri tvrdí, že byl agenty CIA v Saudské Arábii unesen a následně také mučen. Pravdu se můžeme těžko dopátrat.

Pokud americká strana považuje vědcovu cestu do Saudské Arábie za podivnou, poté je pravděpodobnější, že mladému Íránci pomohl k odcestování z arabského království někdo jiný, například íránské tajné služby. Nabízí se zde teorie, ve které jadernému fyzikovi pomohli až za oceán Íránci. Jsou to ovšem pouze domněnky vytvořené na základě údajů z diplomatických depeší WikiLeaks. Je také možné, že se Íránci podíleli jen na útěku z království wahhábismu do nějakého místa s americkými agenty, které Shahram Amiri mohl následně přesvědčit o své ochotě přeběhnutí. Ve světě rozvědčíků a tajných služeb je možné prakticky cokoli.

Pouť islámu třicátníkovi posloužila k zahájení dvojí hry. Jedné pro Američany a druhé pro Íránce. Po odcestování z poloostrova pouští žil mladík z Íránu dvojí život. V dokumentech z roku 2010 se Američané podivují nad vědcovým útěkem a přeběhnutím k americké straně, i když Amiri věděl velmi dobře jak íránský režim zachází s členy rodin podobných uprchlíku. Mladému jadernému fyzikovi se povedl na amerických tajných službách hned dvojnásobný podvod. Dokázal věrohodně přesvědčit vedení americké tajné služby o své ochotě přeběhnout do tábora hvězd a pruhů. Zároveň dokázal na základě podvodných emailů z Íránu přesvědčit americkou stranu o utrpení své rodiny v jeho rodném Íránu. Pro poblouznění amerických agentů použil Amiri videa a zprávy vytvořená íránskými agenty zpravodajských služeb. Po celou dobu jako nový informátor Američanů tvrdil, že jím poskytované údaje o utrpení rodiny jsou pravé a pravdivé.

Na základě poskytnutých informací americká strana umožnila Amirimu pomocí nespecifikovaného způsobu ulehčit jeho rodině údajně způsobené příkoří. Diplomatické depeše hovoří o případu Shahrama Amiriho jako o totálním vítězství íránských tajných služeb nad Američany. Úkolem šikovného doubla bylo získání informací o metodách a technikách nepřítele Íránu.

Tři měsíce po zmizení Amiriho se Írán přiznal OSN ke stavbě malého závodu na výrobu obohaceného uranu poblíž města Qom, kde také údajně pracoval jaderný fyzik Shahram Amiri. Íránský vědec se v červenci 2010 do své rodné země vrátil. Nejmenovaný zdroj blízký k fyzikově rodině říká, že Amiri byl držen po svém návratu v bezpečném domě, kde se mohl setkávat s členy své rodiny. Poté byl odvezen v říjnu 2010 do Teheránu k výslechům. Při svém návratu z USA během nastupování do letadla Amiri poznamenal pro íránskou televizi, že je rád, když konečně unikl z rukou americké tané služby. Americké diplomatické kruhy hovoří o tomto proslovu Amiriho před odletem jako o nutném zlu, které musel íránský jaderný vědec do médií sdělit kvůli zabránění budoucího pronásledování své osoby v Íránu.

Tajné služby amerického nepřítele dobře nespíš věděly, že informace o dvojité hře v Americe nepomohou, a tak souhlasily nejspíš s verzí amerického únosu.  Nakonec tato verze do jisté míry vyhovuje i samotným Státům, protože být únoscem je mnohem lepší než být idiotem, který se nechal obelstít dvojím agentem.