Thatcherovská politika byla proti lidským právům a povýšila nacionalismus na styl státní politiky

Zemřela britská politička Margaret Thatcherová. Londýn teskní a chystá se obřad podobný smuteční tryzně princezny Diany. O mrtvých by se mělo hovořit v dobrém, ale v případě paní baronky je její politika více než výmluvná. Bývalá britská premiérka povýšila sobectví a nacionalismus na národní zájmy státu, ve kterých prohrávají chudí a nemocní. 

Železná lady byla opravdu železnou a díky její nesociální politice došlo k řadě masivních demonstrací britských horníků. Politika první premiérky ostrovní říše Evropy ukončila důlní průmysl v království. Zvyšovala se nezaměstnanost a lidé díky vládním škrtům neměli dostatečné množství prostředků na živobytí. I o tom byla nekompromisní politika, ve které se humanismus a lidská práva skrývaly někde poblíž silničních výpustí .

Občanské iniciativy se staly za vlády paní baronky obtížnými vešmi, proti kterým vznikaly nové a novější zákony. Smysl demokracie s právem na demonstraci nespokojenosti byl pokřivován jako pružina v psacím peru. Ti, kdo nesouhlasili s baronským pojetím nehumanity byli rázem označováni jako socialisté, ti rudí, kteří si nepřejí úspěch královské koruny. Proti občanským iniciativám, proti občanským projevům demokracie vznikaly jako houby po dešti nové kodexy.

Lidská práva byla zametána do kanalizačních výpustí a stávala se důvodem k nedemokratickým zákonům odporujících zásadám otevřené politiky humanismu. Ekonomika potřebuje posílit, a proto se ponechá bez jakýchkoli zásahů růst vlna nacionalismu.  Toho nacionalismu, kvůli kterému rostly střety se speciálními britskými jednotkami. Docházelo k nárůstu náboženských ismů, ve kterých zasahující jednotky thatcherovsé demokracie často překračovaly rámec dovolených pravomocí. Ve jménu nesmyslného nacionalismu vznikaly boje o nehostinné Falklandy. Zbytečně umírali britští vojáci, ale tehdejší premiérka v médiích oslavovala vítězství nacionalismu.

Království muselo šetřit, a proto zavdala thatcherovská verze politiky ke vzniku sociálně napjatých oblastí britských velkoměst. Nacionalismem vyvolaný tlak stále zvětšoval rozdíly mezi občany bývalé koloniální velmoci.  Sociální střety se setkávaly s tvrdým odporem ozbrojených policajtů. I z této doby si dodnes nese Spojené království neblahé následky. Tehdy vznikaly oblasti sociálně slabých, na které státní správa kašlala. Dodnes tyto oblasti, například v Londýně, existují a znamenají pro britskou společnost bezpečnostní riziko.

Boj za práva chudých, boj za práva minorit byl ve jménu železné politiky nazývaný socialismem, proti kterému se ve jménu ekonomiky muselo se vší silou bojovat. Chytrá žena byla zajisté dříčem a na vrchol politiky se dostala také díky politické neohleduplnosti. Hlavní součástí politiky thatcherovského střihu byla ideologie svépomoci, ve které potřební dostanou ze státních rozpočtů co nejméně. Ti co skutečně nemohou dostanou nové nálepky flákačů obtěžujících zájmy britské ekonomiky. Egoismus, “satanský” mýtus o starání se sama o sebe dostalo zelenou.

Za vlády mnohdy neoblíbené političky vznikaly základy dnešního ostrovního nacionalismu, v jehož čele stojí v současnosti nejznámější nacionalistické skupiny Anglie. Vedle ultranacionalisty Farageho, tak baronka Thatcherová představovala další britské euroskeptiky. Český exprezident, Václav Klaus věří v úplně stejný asociální styl politiky. Paní baronka podporovala přímo i nepřímo extrémistické skupiny a to samé dělá i Václav Klaus. Ten navíc založil ultranacionalisty s “lidskou tváří”, Stranu svobodných občanů.

Autoritářství Margaret Thatcherové šířilo dogma o respektování slušnosti, zatímco slušnost představovala nesvobodu novinářů, nesvobodu tisku, který měl v zájmu nacionalismu podléhat nedemokratickému lustrování novinářských článků. Vznikaly seznamy povolených a nepovolených novinářů, kteří směli zveřejňovat předem schválená témata. Politická lustrace nacionalismu nalezla za éry paní baronky výsostné místo na slunci. Nedemokracie se stávala z politické vůle demokracií, často zaměňovanou dokonce s britskou konzervativní tradicí, kterou ve směs vytvořila samotná Margaret Thatcherová.

Jeden z prvních politických počinů paní baronky byl útok na nezávislost univerzit. Docházelo k rušení kateder. Primitivní škrty byly namířené proti “komunistickým” univerzitním buňkám, které živily růst humanismu a práva chudých na lepší život. To byl především hlavní důvod, proč se paní Thatcherová opřela o akademickou půdu. Inteligentní Britové se raději vzdali, než aby přemýšleli o podstatě barončiny politiky.

Zemřela především osobnost evropského nacionalismu, obdařená stalinskými manýry, pro kterou byli voliči nástrojem k růstu a nikoli nástrojem cíle své politiky.