Evropská komise jedná o integraci Romů v Evropě

Evropská komise představuje pro integraci menšin v Evropské unii velmi důležitého hráče. Za působení orgánů sedmadvacítky je nutné ochránit lidská práva, která by v Maďarsku a dalších nacionalizujících státech, jinak vymřela jako dinosauři v období druhohor. Brusel nesmí dopustit, aby v Rumunsku, nebo Bulharsku byla Romům odmítána lékařská péče jen kvůli rasovým předpokladům. Stejně tak Brusel nesmí připustit, aby se policie v Česku k Romům chovala jako k předem označeným agresorům. Součinnost evropských orgánů je  v ochraně lidských práv věcí přímo nevyhnutelnou. Proto mnozí nacionalisté volají po konci EU, protože ta alespoň zabraňuje největším excesům. Viz. například diplomatický tlak na Maďarsko . Nebýt EU, byla by tak v Evropě kromě Běloruska druhá diktatura.

EU si ve věci zdravotně postižených a romské komunity velmi významně pošlapává vlastní blankytně modrý frak. Je si toho vědoma, a proto místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redigová společně s komisařem László Andorem se tento den 15.5.2013 v 17:00 setká s představiteli občanských skupin Evropy, se kterými bude zahájena diskuse na téma integrace Romů v Evropě. Setkání s vrcholnými představiteli EU proběhne za přítomnosti klíčových hráčů z romské občanské společnosti jako jsou například Evropská romská informační kancelář, Evropský fond pro vzdělávání Romů, Evropské středisko pro práva Romů, Amnesty International a řada dalších.

Evropská komise se tak přímo z úst jednotlivých národních zástupců dozví o pokrocích ve věci integrace Romů v jednotlivých členských států Unie. Z dnešního jednání, jednotlivých poznámek a projevů zástupců organizací bude vypracována zpráva, která bude tvořit jádro unijních doporučení jednotlivým státům EU. Například taková Praha by si mohla z jednání Bruselu vzít příklad. Tam v Evropě, ve které Česká republika tvojí její nedílnou součást, nerozhodují  o nich bez nich. Je to zcela naopak. Evropské orgány chtějí vytvořit skutečně fungující plány, pravidla a doporučení, která budou mít skutečná a nikoli pouze papírová uplatnění.

Místní a regionální orgány ve spojení s jednotlivými občanskými iniciativami a společnostmi hrají v celém procesu integrace nezastupitelnou, klíčovou roli, bez níž nelze ani omylem cokoli plánovat. Velkým problémem v zemích s větším podílem romského obyvatelstva je pro občanské sdružení nebo iniciativy sehnat finanční prostředky na realizaci jednotlivých plánů. Už samotná naplánovaná realizace se často setkává zejména díky laxnímu přístupu národních či krajských vlád s velkými obtížemi. A zejména toto by se mělo v budoucnu změnit.

László Andor vítá snahy mezinárodních organizací zabývajících se začleňováním Romů do koalic. Protože toto začleňování zvyšuje životaschopnost jednotlivých projektů. Bohužel to, co jiní pochopili v celoevropském měřítku, ostatní nepochopili v národním měřítku. Tak například v České republice se zakládají romské strany skoro jako houby po dešti, aníž by se přemýšlelo nad společnou spoluprací a následnou integrací jednotlivých plánů. Jako by jednotliví čeští romští lídři zapomněli na rčení o prutech a nezlomné síle spojených . Poté dochází ke zbytečnému oslabování celoevropských snah na úkor romského národa.

Od roku 2010 má Evropská unie integraci Romů jako jeden z politických cílů sedmadvacítky. Díky tomu jednotlivé členské státy musely do svých vládních plánů zahrnout strategické plány integrace a tyto plány jsou následně Evropskou unií kontrolovány každý rok. I v tomto je tak trochu zakopaný pes. Podívejme se na Českou republiku a její dvě koncepce, které naopak ochromují jakékoli razantní změny. Plány sice často existují, ale vlády se vymlouvají, že je nemohou z důsledku prázdné státní kasy plnit, a tak se ukládají výjimky. Tento trend škodí zejména Romům a často napomáhá rostoucímu extrémismu.

V zemích jako je Bulharsko a Rumunsko jsou podle statistik Eurostatu každý čtvrtý žadatel o práci Rom. Přesto v těchto členských státech EU dochází k obrovskému rasismu, ve kterém často Romové musejí odolávat riziku hladu a totální chudoby. Rumunsko s Bulharskem významně tápe nad svými strategickými plány, které mnohem častěji pro místní politiky připomínají toaletní papír, než nějaký závazný dokument. Situace v těchto dvou státech je opravdu kritická a Romové jsou oběťmi stále se zvyšujícího násilí, které iniciuje například bulharská neonacistická ATAKA.

23. května 2013 Evropsá komise vyzvala členské státy EU  plnění vnitrostátních strategických plánů. Pouze 12 evropských zemí  má ze všeobecného hlediska jasně identifikované a vyčleněné prostředky pro integrační plány. Pouze tyto země oficiálně představily politická opatření  integraci Romů. Jsou to konkrétně: Bulharsko, Česká republika, Řecko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko. Je smutné, že v mnoha z těchto států se jedná jen o listiny bez konkrétního užitku. Viz. Slovensko, Česká republika, Řecko, Rumunsko a Bulharsko. Jak bylo již řečeno, jsou to právě dvě posledně jmenované státy, ve kterých je životní úroveň Romů na nejnižší úrovni v celé Evropě.

Strukturální fondy EU – Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) jsou jednotlivým státům EU ve věci integrace Romů  dispozici. Ale kolik národních vlád využívá tyto prostředky právě k těmto účelům? Evropská komise proto nabízí nový princip využívání těchto finančních prostředků. A to ve formě  romských kontaktních bodů v jednotlivých členských zemích Unie, které budou zapojeny do plánování a využívání fondů EU. Romové a jednotlivé romské organizace by si mohli plánovat a organizovat projekty, které by sami považovali za důležité.

Tento krok Evropské unie by mohl být dobrým krokem kupředu. Evropská unie rovněž plánuje pro období let 2014 – 2020 použít 20 % prostředků Evropského sociálního fondu ke zlepšení sociálního začlenění Romů v jednotlivých zemích EU. I tento plán by mohl zlepšit postavení Romů v Evropské unii. Otázkou také zůstává, jak se zachovají jednotlivé národní vlády. Je tu velké nebezpečí, že se v zájmu tzv. šetření postaví evropským snahám zády. Viz. například Velká Británie, která ryze účelově vyhrožuje vystoupením z Unie. Cameronovi se nechce pryč z premiérské funkce, a tak leze do zadku neonacizujícím rasistům ze stáda Farageho smečky pomatenců. Velká Británie zároveň nechce plnit sociální pomoc zdravotně postiženým a zároveň nechce plnit podporu minoritám, jakými jsou například Pákistánci a Romové. I to je jeden z důvodů britského cukání se v Evropské unii.

Dnešní jednání Evropské komise je správným počinem. Lidskost musí nalézt vítězství. Lidská práva musejí být za aždou cenu ochráněna.