Politické harakiri evropských vlád napomáhá k šíření chudoby a rasistických ismů

Svět byl zachvácen globalizační horečkou po odstranění sociálního systému jako zbytečné veteši v šatníku populistických politiků. Stát bude slabším až se stane nejslabším a nebude schopný ochránit ani to nejcennější, tedy lidská práva společně s demokracií, která je postupně nahrazována novým náboženstvím peněz. Však také nejnovější kroky britského premiéra Camerona nesměřuji nikam jinam, než k londýnské City……už dávno se zapomnělo na pouliční rvačky nejchudších, ze kterých hysteričtí politici udělali řádění nepřizpůsobivých. Chudoba je politiky vnímána jako nějaký přízrak neexistujících náhod, o kterých sem tam tlachají ti neschopní lidskoprávní aktivisté.

Mediální svět se mohl ještě před několika týdny doslova přetrhnout z chvály nového stylu politiky, ve které se dává “přednost práci před řešením sociálního smíru”. Státy takřka z celé Evropy, odstraňují sociální zajištění těch nejchudších, mladých lidí, ale také všech lidí, kteří nyní mají práci, ale díky ekonomické stagnaci ji zítra mít nemusí. Najednou pravidelné příjmy chybí, stát se nepostará a je tu jeden obrovský problém, který například ve Velké Británii stahuje ke dnu přes půl milionů lidí. Ti chodí žebrat a dokonce musejí v jedenadvacátém století stát fronty u katolických charit na základní potraviny.

Na britském příkladu je nejlépe vidět, kam směřuje často populistická a ni neřešící politika státního šetření. Ostatně, v České republice to také není růžové. Zdravotně postižení jsou kousek po kousku posíláni na oka propasti chudoby, kdy si mnoho invalidů, mnoho velmi vážně zdravotně postižených musí rozmyslet, jestli si pořídit životně důležité léky nebo obyčejný chleba s máslem.  Oběťmi sociálních škrtů evropských vlád nejsou jen zdravotně postižení, nejsou jimi ani začínající absolventi škol. Stále častěji jsou oběťmi nesprávných politik evropských vlád starobní důchodci, kteří se velmi těžko vyrovnávají s raketově zvyšujícími se životními náklady a pomalými růsty jejich penzí.

Ve Velké Británii je tak po dlouhé době více slyšitelný nesouhlas s Cameronovým politickým nesnažením. Stále více lidí volá  po změně politiky. Stále více lidí nadává i v tak konzervativní zemi jakou je Spojené království na šetřilovskou mánií, které propadla současná vláda, často podporovaná samotnou opozicí. Politická harakiri, kterých se vláda s opozicí dopouští, pouze nahrávají extrémismu a nacionalismu. Tyto braky minulosti se poté díky sobecké zahleděnosti mnoha Evropanů stávají legitimními požadavky rychlých a bezohledných řešení, ve kterých nejsou důležitá práva ostatních, ale práva egoistů zapomínajících na principy slušné společnosti.

Proto v Británii vítězí rasista Farage, proto v Bulharsku vítězí Ataka, proto se na budoucí volební úspěchy klepou nacionální prasata z Dělnické strany sociální spravedlnosti a dalších derivátů českých nesmyslů. Proto na Slovensku stále více vítězí nacionalismus propojený nenávistí k romské populaci…….Strýček Vandas přichvátá se svými naciboys, tak jako tomu bylo během včerejšího pochodu v Duchcově, kterého se zúčastnili nácková z Dělnické mládeže, a začne kázat , začne vyhrožovat a hlavně začne ukazovat na domnělé viníky, se kterými je třeba po náckovském vzoru zatočit.  Přiběhne Farage, začne nesmyslně odmítat sociální systém, protože je tady na vině Evropská unie, která jako jediná nedovolí přílivu nacionalismů a extrémismů do celé politiky jednotlivých členských států Unie.

Novodobým koloritem mnoha evropských států jsou potravinové banky, do kterých v londýnském království chodí stále více lidí. Celosvětový trend snižování mezd doprovázený již zmiňovanými škrty v sociálním systému, vyrábějí “skrytý hlad”, o kterém provládní média raději mlčí. Velká Británie je sedmou nejbohatší zemí světa, přesto zde chudoba roste jako houby po dešti. Tohoto jevu by si měli všimnout také čeští politici, protože chudoba stejným tempem roste také v mnohem chudším Česku.

Evropští politici před problematikou chudoby raději strkají hlavy do písku. Raději hovoří o středních třídách, o daních pro nejbohatší……levice a pravice napříč Evropou selhává. Jediný, kdo na to doplácí jsou občané demokracie a ochrana lidských práv.