Svoboda a nezávislost médií existuje jen v představách a nikoli v realitě

Tento pátek byl svátkem svobody slova. Existuje ještě vůbec tato relikvie starých časů? Hon za terorismem, domnělým zločinem vytvářeným často tajnými službami a mezinárodními korporacemi, zničil právo na svobodné vyjadřování. Ve Spojených státech je jakákoli komunikace sledována speciálními kontrolními a bezpečnostními úřady. Lidé platí z daní lustrování svých vlastních projevů. Co kdyby se najednou někde v osobní korespondenci objevilo provolávání slávy Bohu, islamistům nebo jiným pošukům lidských perverzí?

Svoboda slova je nejčastěji pouze symbolickou. Média odmítnou novinářům zveřejnit informaci, protože mají představu o správných a nesprávných informacích. Ven se mohou dostat jen ty zprávy, které odpovídají učesanému stylu nové žurnalistiky. Jednotlivá média spadají do sfér vlivů. Není žádným tajemstvím, že podobnému rozdělení mediálna dochází také v České republice. ODS a ČSSD mají rozebrané jednotlivé celostátní deníky, které mile rádi napíšou cokoli ke glorigikaci stranických plánů. Najednou je zdanění velkých konglomerátů správné, protože Hospodářské noviny a řada dalších chválí takové plány.

Co na tom, že podobné plány z Lidového domu pouze prodraží jen elektřinu, plyn, vodu, telefon…..to je nyní nepodstatné. Svoboda slova je pouze pro vybrané mediální ksichtíky jednotlivých plátků, kteří nenapíšou nic proti majiteli, podporovateli či donátorovi. Tito lidé skutečně mohou psát a zveřejňovat všechno co je napadne. Potom se bez problémů hovoří o svobodě slova. Žijeme v mediálním světě, ve kterém nezáleží, jestli rozšiřovaná novinka je nebo není pravdivou. Hledí se jen na jméno prvního rozšiřovatele, a pokud se jedná o světoznámou, nebo veřejně uznávanou mediální značku, žhavá zpráva se rozšiřuje doslova rychlostí blesku.

Jen si vzpomeňte na lež z Parlamentních novin, ve kterých ultrapravicový extrémista, lhář a podvodník Václav Prokůpek rozšiřoval vymyšlené rasově zabarvené zprávičky o neexistující romské politické straně a utíkajícím pokladníkovi. V globálním měřítku stačí, když na Blízkém východě arabské a izraelské  zpravodajské servery rozšíří jednu stranu pravdy, a západní BBC,NBC, CBC, CNN a další tuto nepravdivou skutečnost rozšíří dál. Co na tom, že ty arabské servery a média nejsou arabskými, ale že jsou placeny izraelskou stranou a často jsou registrované  v Izraeli. Svět poté rozšiřuje izraelskou, jednostrannou pravdu zvenčí nalakovanou jako nezávislou událost. Nikdo se nezamyslí nad případnou podjatostí. Viz. například informace o atentátu a smrti syrského prezidenta Assada, kterou následně celosvětově rozšířila CNN. Tenkrát šlo o omyl rozšířený izraelskými médii.

Svoboda slova existuje pouze do té doby, dokud nepřekáží zájmům vlivných miliardářů napojených na vlivná místa ve světě. Potom vznikají nové a novější zákony, které mají přímo, nebo nepřímo zakazovat, či ztěžovat přístup ke svobodným informacím. V Izraeli se nesmí média vyjadřovat k situaci v nezákonně okupovaných územích. V Rusku se nesmí hovořit o homosexuálech a přihlouplém putinovském teroru…….Těch příkladů nesvobody je mnohem, mnohem víc. Mohlo by se zde uvést mnoho příkladů z Velké Británie, kdy BBC často selhává a rozšiřuje jednostranné informace v zájmu diplomacie amerického souseda.

Ve dvacátém prvním století žijeme v silně kontrolovaném světě informačních toků, který částečně demontují aktivity WiiLeaks, Twitteru a dalších organizací. V globální světě masmédií dochází k preferencím klišé a nikoli pravd. Noviny, televize a častěji také internet nemají fungovat jen na základě stanovených mantinelů. Jen se podívejte například na blogerskou scénu, která je častěji a častěji využívána  rozšiřování nenávistí a jednostranností, ve kterých špatnými jsou menšiny a lidskoprávní aktivisté. iDnes tak například umožňuje registrace na komentování jen těm, které uznají za vhodné. Podle IP adresy není možné získat registrace na komentování, protože uživatel s IP adresou je v nemilosti, a proto se nemůže vyjadřovat ke stále více xenofobním nepravdám píšících extrémistů.

Senátor kandiduje do senátu, a tak není korektní psát pravdy o jeho postojích. Noviny raději počkají na konec volebního divadélka, a teprve poté napíšou autorovi zprávy, že je čas ji vydat. Dochází tak  informování s křížkem po funuse. Tohle není žurnalistika to je žurnalistická perverze nepravd nemající s nestranným informováním pranic společného.

Je tento den něco k oslavám? Bohužel není. Média by neměla být zneužívána ke zpravodajským hrám, média by neměla sloužit politikům a vlivným byznysmenům. Média by neměla být rozšiřovatelem nesvobody. Média by neměla sloužit mocným jako loutka.