Tento svět by se měl nad sebou zamyslet. Lidská práva jsou zárukou vyspělé společnosti

Co se to s námi děje? Co se stalo s touto planetou? Neměli bychom se zamyslet sami nad sebou? Kam se podělo lidství? Kam se poděla lidská práva? Jsou snad pradávnou relikvií, kterou světoví vůdci národů odhodili jako nepotřebnou veteš někam na haldu asijských velkoskládek?  Podle výroční zprávy Amnesty International byla lidská práva porušována ve 159 zemích světa. Údaje ukazují, že přes 70 % zemí mučilo v roce 2012 své vlastní občany, přes 50 % zemí dopustilo nespravedlivé soudní procesy, ve kterých trpí nevinní. Výsledky zprávy Amnesty International jsou alarmující a dokazují, že současná civilizace je skutečně nemocná a upřednostňuje kapitál před lidskými životy. 

Pro případy porušování lidských práv nemusíme chodit příliš daleko. Podívejme se na situaci uprchlíků a imigrantů na starém evropském kontinentě, na kterém stále častěji vyhrává nelidskost. Doslova alarmující je chování Itálie, která trpí akutním nedostatkem respektu k právům uprchlíků a migrantů nacházejících se v tomto jihoevropském státě. Itálie utlačuje například místní romské obyvatelstvo, které nutí k vystěhování se do předem vytvořených lágrů, míst, kde sou Romové odděleni od zbytku italské společnosti. Tento postoj Říma je neomluvitelný.

Podobně tristní situace se nachází v sousedním Řecku, které již po řadu několika let vlastní nejhorší systém péče o migranty. Záchytná stanoviště jsou v Řecku v nevyhovujícím nehygienickém stavu. korzující špalír krys mezi migranty není v kolébce evropské civilizace ničím výjimečným. EU tento stav kritizuje s železnou pravidelností, Řecko však reaguje fádně bez nějakého výsledku. Imigranti nejsou zvěří, mají také právo na zdravotní a sociální péči a Řecko je povinné tuto péči poskytnout.

Evropská unie působí jako největší světový donátor a pomocník na poli ochrany lidských práv, přesto jsou ve stejné Evropské unii porušována práva migrantů a dalších minorit, jakou bývají například Romové. Podívejme se v jakých podmínkách žijí Romové na Slovensku. Je tam na čtyřista ghet plných chudoby a ztracených osudů lidí potácejících se v soukolí beznaděje. V období dávné historie před dvěma sty třemi sty lety byli Romové na Slovensku nuceni stavět si svá obydlí za městy a vesnicemi, již tehdy šlo o systematické vysídlování, jehož následky jsou patrné i v současnosti. Bílý pán chtěl bílá města, a tak rasisticky perzekuoval…..jak je smutné, že se v perzekucích na Slovensku pokračuje. Romské obyvatelstvo je na Slovensku v katastrofálním stavu, takto nemohou žít lidé 21. století. Segregované školy pro romské děti na východě Slovenska….v této zemi narůstá rasismus podporovaný rasistickými reportážemi místních celostátních a regionálních médií.

Bohužel podobný stav diskriminace vůči Romům je také v České republice, kde doposud stát selhává v oblasti vzdělávání romských dětí, které jsou v rozporu s právem posíláni do speciálních rodinných škol. V Česku je rasismus a diskriinace v pracovním trhu, v médiích, a dokonce politici selhávají, když jako hlupáci řeční na Radě Evropy….viz. Otto Chaloupka a jeho rasistické plky hodné leda tak pohlavárů starých říší minulosti. Romové jsou diskriminováni také v Rumunsku, Bulharsku, nebo dokonce Maďarsku, kde násilí proti romské menšině narůstá doslova raketovou rychlostí. V Evropské unii jsou porušována také práva zdravotně postižených lidí například v udělování občanství v jednotlivých členských zemích EU. Pracovní trh je nepřístupný pro zdravotně postižené.

V České republice je porušována Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením sad ve všech bodech. Handicapovaným je odmítáno právo na kompenzační pomůcky, v rozporu s mezinárodním právem dochází ke ztěžování přístupu handicapovaných ke zdravotní péči. Sociální péče zde také pokulhává a není přístupná pro ty nejtěžší případy. Být zdravotně postižený, znamená v ČR být také nezaměstnaný. Zdravotně postižení jsou v České republice diskriminováni ve zdravotní péči, těch příkladů diskriminace je mnoho. Stejně tak dochází k diskriminaci imigrantů a dalších skupin obyvatelstva.

Tato lidská civilizace není schopna řešit konfliktní situace, ve kterých mají navrch nejrůznější zájmové skupiny. Uměle se vytváří globální spodina, se kterou se nikdo nechce zabývat. Jsou upírána práva osobám prchajícím před konflikty. Jen se podívejme na postoj Izraele, který ve věci afrických uprchlíků porušuje mezinárodní dohody. Příliš mnoho vlád nedodržuje lidská práva, viz například nejrůznější ustanovení imigračních kontrol, kdy jsou lidé v rozporu s mezinárodním právem zadržováni jako nějací zločinci za mřížemi detenčních a zadržovacích zařízení, viz. přístup v Kanadě, Austrálii a moha dalších zemích. Imigrační politika porušuje lidská práva a vystavuje imigranty ohrožení jejich životů a zdraví. Stále více států používá populistickou politiku nahrávající extrémistům a ultrapravicovým odpadům společnosti.

V Severní Koreji, Mali, Súdánu, Demokratické republice Kongo, Bangladéši, Thajsku, Barmě, Zambii, Zimabwe a řadě dalších států světa dochází k poškozování lidských práv nejchudších, ze kterých se s podporou vlád stávají regulerní otroci určení jenom pro práci a nic jiného. Tito lidé nemají skoro žádná práva, jsou drženi ve fabrikách jako zvířata na řetězech bez nároků na slušné zacházení. V Barmě, Bangladéši, Súdánu a dalších zemích roste počet vnitřně vysídlených uprchlíků, kteří se stávají oběťmi násilí. Viz . například stav uprchlíků v Sýrii, kteří se stali oběťmi syrského konfliktu, když vládní vojáci spolu s protivládními vojáky stříleli do utečeneckých táborů. Uprchlické tábory v Keni při hranicích se Somálskem jsou často oběťmi loupeživých útoků vrahů z islamistické Al-Šabáb.

Stále více uprchlíků se stává oběťmi sexuálního a jiného zneužívání ze strany policie, armády a místních úředníků. Lidská práva nejsou vnitřní záležitostí jednotlivých států. Lidská práva jsou záležitostí nás všech a státy jsou povinny tato práva chránit a dodržovat.

Viníky většiny neštěstí jsou zbraně a nekontrolovatelný obchod se zbraněmi, kterému jako největší zbrojní obchodníci kralují Spojené státy americké, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie. Největším obchodníkem ze zbraněmi v České republice je Česká zbrojovka z Uherského Brodu. Ta měla loni rekordní tržbu 2,2 miliardy korun. Tato tržba není ani tak tržbou….je mementem o prodeji věcí určených k zabíjení. Zbraně se prodávají stále víc a víc a podobné podniky jako je Česká zbrojovka bohatnou na krvi obětí. Loni se prodalo na 180 000 zbraní, tento rok se plánuje prodej o 40 000 zbraní víc. Přes 50 000 pistolí se bude prodávat Egyptu…..české zbraně tak možná poslouží při utiskování dalších egyptských demonstrantů. Můžeme být na takový úspěch hrdí? Obchod se smrtí vždy vynášel nejvíce.

Jednotlivé státy světa se vymlouvají na svou vlastní suverenitu za kterou skrývají masová vyvražďování, genocidy, útlaky, korupci, hladovění, nebo pronásledování minorit. Jak již bylo v tomto článku řečeno, nejchudší bývají oběťmi porušování lidských práv. Tak například v roce 2012 zůstalo na 300 nejchudších rodin v kambodžském Phnom Penhu bez přístřeší. Tyto rodiny byly násilně vystěhovány. Podobný osud ve stejný rok čekal v brazilském Sao Paulu v chudinské čtvrti Pinheirinho, kde bylo násilně vystěhováno na 600 rodin. Vystěhovaní lidé tak díky místní úřadům zůstali na ulici bez jakéhokoli přístřeší. Nucená vystěhování se odehrávají v nejrůznějších místech světa. V březnu 2012 tak na Jamajce při jednom z násilných vystěhování bylo policií zabito na 21 lidí.

V Mexiku je zakazován pochod Pride festivalů. Lidé jsou kvůli své sexualitě biti, mučeni, policií zatýkáni a zadržováni. Proti gayům, lesbičkám a transsexuálům jsou uměle vytvářená obvinění. Stejně tak v globálním měřítku dochází v globálním měřítku k pronásledování a mučení lidskoprávních aktivistů. Izrael porušuje lidská práva a díky nezákonnému použití vojenské síly vůči Palestincům, došlo k vytvoření několika desítek tisíc uprchlíků. Nejzranitelnějšími jsou z globálního hlediska lidé bez jakékoli státní příslušnosti. Zhruba 12 milionů lidí nemá žádnou národnost. Tito lidé se nemají kam vrátit. 80 % z nich jsou ženy. Jsou to oběti válek bez dokladů, bez úředních záznamů.

Tento svět by se měl opravdu probudit, protože lidská práva jsou důležitá pro každého z nás.