Vandasovi náckové se přeměňují na kritiky EU, odpůrce imigrantů a vlády Petra Nečase

Dělnická strana sociální spravedlnosti s blížícími se krajskými volbami mění rétoriku. Romy vystřídá alespoň na jeden maličký okamžik Evropská unie.  Druhotné téma, o kterém energeticky s megafonem v ruce řeční Tomáš Vandas přesedlal na první mainstreamové místo. Chce snad hnědý výkal politické scény konkurovat Machovo Svobodným občanům? Dělnická strana sociální spravedlnosti možná pochopila od svých učitelů z Němec nutnost najít společné nerasistické téma, které by je mohlo vynést do parlamentních míst. 

Mnoho kolemjdoucích tak možná nevědomky zastaví a poslechne si pravdy Tomáše Vandase o zlých bruselských úřednících nařizujících svobodnému Česku vůli evropských mocností. Těmi mocnostmi jsou ve Vandasově nerétorickém umění myšleni hlavně Němci. Přitom ti stejní Němci z náckovské NPD pomáhají Vandasovi a jeho klubu neschopných násilníků k lepší existenci.

Protievropská a protiimigrační rétorika tak stále častěji nahrazuje nenávist k Romům. Tato nenávist nezmizela, existuje nadále se stejnou měrou. Jen ve slovních výlevech neomyšlenkářů veřejně nedostává tolik prostoru jako dřív. Včera prvního máje obšťastnil  Tomáš Vandas v Přerově  účastníky neonáckovského mýtinku svými vizemi o přistěhovalcích z Afriky, které hromadně nazývá muslimy. Vedle evropské kritiky tak získává šéf českých nácků prostor k případné islamofobii, se kterou proslul například nový český prezident Miloš Zeman.

Islamofobie je v českém prostředí maličkou rybou schopnou jen tak rozrušit stojaté vody nenávistí. Proto jako velký bonus slouží vedle protievropanismu také rétorika namířená vůči Nečasově vládě. Stačí jeden proslov zahájit protievropskými vizemi následované kritikou Petra Nečase a neschopnosti jeho vlády……během okamžiků se najdou ztracené duše, kterým bude jedno, zda hlasatel protievropských a protinečasovských názorů je milovník hákového kříže, černého slunce nebo srpu a kladiva. Mnoho protivládních demonstrantů toleruje extrémismus, rasismus, a dokonce i neonacismus. Viz. například Hnutí za Přímou Demokracii, Holešovská výzva a řada dalších protivládních hutí, kterým není nacionalismus a extrémismus cizí.

Potenciální hlasy protivládních posluchačů v nastávajících volbách mohou patřit náckům z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Již dnes Tomáše Vandase a jeho skupinku nepotřebných násilníků někteří postarší, extrémisticky ladění demonstranti odborů vidí jako hlasatele pravd a budoucí spasitele národa. A toho chce také Tomáš Vandas využít.