Norbert Naxera tvrdí, že Národní strana nebyla nacistická

Norbert Naxera, právník z Akornu, který byl kdysi nestranickým kandidátem na kandidátce Národní strany, ve svém emailu zaslaném redakci Hrebenar.eu požadoval pod pohrůžkami žaloby smazání článku “Právníkem Holešovské výzvy je volební kandidát nacistické Národní strany“, oponoval, že nebyl právníkem Holešovské výzvy a tvrdil, že Národní strana nebyla ještě v době Naxerovy kandidatury  roce 2006 stranou nacistickou.  

Naopak, novopečený JUDr. Norbert Naxera

Naxera

tvrdí, že se tato partaj v době jeho kandidatury do voleb hlásila k předválečné Mladočeské a později Národně demokratické straně. Je tomu opravdu tak, nebo Národní strana byla již v roce 2006 náckovskou partají? Na tuto otázku se pokusím najít relevantní a nezávislou odpověď.

Viz. emailová citace Norberta Naxery o Národní straně:

Především není pravda, že jsem kandidoval na kandidátce „nacistické Národní strany“ Za Národní stranu jsem sice kandidoval jako nestraník, ale není pravda že Národní strana byla nacistická. Národní strana se hlůásila k tradici předválečné Mladočeské později Národně demokratické strany, kterou zastupovali například František Palacký, Ladislav Rieger, Karel Kramář a Alois Rašín, jestli Vám tato jména něco říkají a rozhodně se nehlásila k tradicím německého nacismu. Národní strana se naopak vždy distancovala od nacismu, fašismu, komunismu a dalších totalitních a nedemokratických ideologií. V zahraniční politice byla Národní strana protiněmecká a často útočila na sudetoněmecký Landsmanschaft. To vše dokazuje že Národní strana nebyla nacistická. Vaše tvrzení, že národní strana byla nacistická je možné před soudem snadno vyvrátit a Vy jste se šířením tohoto tvrzení dopustil pomluvy.
Je sice pravda že Národní strana byla později poměrně dost radikální, nicméně v době kdy jsem za ní kandidoval ještě nikoliv, tehdy to byla standartní demokratická strana a s paní předsedkyní Edelmannovou jednali i mnozí politici včetně Mirka Topolánka. Po debaklu v parlamentních volbách v roce 2006 Národní strana dosti zradikalizovala svoji rétoriku, avšak to jí k větší podpoře voličů nepomohlo a někdy v roce 2009 strana přestala vyvíjet činnost. V té době ale už jsem s Národní stranou neměl nic společného, po volbách v roce 2006 jsem přestal s touto stranou jakkoliv spolupracovat, neboť jsem byl zklamán volebním výsledkem i chováním vedení strany. Takže za to co představitelé Národní strany říkali později než v roce 2006 opravdu nemohu.

Server Hrebenar.eu Norberta Naxeru nenazval ve výše zmiňovaném článku  “neonacistou nebo náckem“, pouze uvedl, že tato Národní strana je nacistická.  Zároveň server Hrebenar.eu nezatajoval, že Norbert Naxera byl na kandidátce nestraníkem a dokonce uvedl odkaz na Český rozhlas, kde je vidět naprosto vše transparentně

Jak je to s tou právničinou pana Naxery pro Holešovskou výzvu? Holešovská výzva s Norbertem Naxerou podle zdrojů blízkých k k panu Popelkovi byla před kriminálkou na Bartolomějské a všichni z Holešovské výzvy údajně gratulovali panu Naxerovi ke složení státnic a říkali, že Norbert Naxera bude jejich právníkem. Odtud  vyplývá tvrzení, že Norbert Naxera byl právníkem Holešovské výzvy. “Oficiálním právníkem” Holešovské výzvy je Dimiter Petrov, pokud můžeme o oficiálním právníkovi Holešovské výzvy vůbec mluvit. Pan Petrov bude také údajně právně zastupovat samotného šéfa Holešováků  pana Popelku. Ona je otázka, co je to být právníkem aktivistické, doposud neregistrované skupiny lidí……… po zralé úvaze redakce Hrebenar.eu bude shovívavá a nadpis výše uváděného článku doplní o slůvko údajný, to také doplní všude tam, kde se nachází tvrzení “právník Holešovské výzvy”.

Ke svému působení v Holešovské výzvě uvádí pan Naxera  v zaslaném emailu toto:

Zaprvé nejsem právníkem Holešovské výzvy. V Holešovské výzvě jsem se angažoval od prosince 2012 do března 2013, poté jsem z HV odešel pro vzájemné neshody a kromě toho, že jsem byl jako řadový účastník demonstrace na „soumraku kmotrů“ 7. dubna nemám od té doby s Holešovskou výzvou nic společného. Ani v době, kdy jsem spolupracoval HV jsem nebyl jejím právníkem, právníkem HV byl někdo jiný, jehož jméno Vám nebudu sdělovat bez jeho souhlasu.

Po krátkém odbočení se vraťme zpět k problematice Národní strany, u které označení partaje za náckovskou stranu panu Naxerovi vadí nejvíce.

Národní stranu, stejně jako mnoho dalších partají, Nejvyšší správní soud rozpustil, hlavně kvůli nepořádku v účetnictví a neschopnosti podávat každoročně výroční zprávy o svém závěrečném financování. Vraťme se ale k situaci v Národní straně před rokem 2006. Je pravdou, že Národní strana v 19. století byla první politickou stranou hájící “české národní zájmy” v tehdejším mocnářství. Současná Národní strana, na jejíž kandidátce Naxera jako nezávislý kandidoval, poukazovala na buditelská slova Palackého, Riegra a dalších. Nicméně Národní strana nemůže být ani omylem považována za jakoukoli pokračovatelku odkazu Národní strany z 19. století, nemůže být považována ani za pokračovatelku Mladočechů a dalších politických uskupení české historie.

Vznik Národní strany byl iniciován lidmi kolem občanského sdružení Vlast, které založili bývalí členové Vlastenecké fronty na podzim roku 2000. Vznik samotné Národní strany byl komplikovaný a nová partaj neustále narážela na oprávněný odpor Ministerstva vnitra. Předsedou přípravného výboru Národní strany byl do ustavujícího sněmu zvolen Pavel Sedláček a první místopředsedkyní Petra Edelmannová. Strana byla nakonec zaregistrována k 31. říjnu 2002.

Vývoj samotné Národní strany započal ale mnohem mnohem dříve. Již v roce 1996, kdy  se stranu tohoto názvu “Národní strana” pokoušeli založit členové Národní fronty castistů, kteří k tomuto účelu vytvořili přípravný výbor. Právě na tuto aktivitu tehdejšího přípravného výboru Národní fronty castistů navázala skupina osob spolupracujících ve sdružení Vlast.

Je tedy možné hovořit o Národní straně jako o straně nacistické?

V období vzniku partaje bylo v pozadí již zmiňované občanské sdružení Vlast, které bylo neonacistické a projevovalo prvky neonacismu. V přípravném výboru Národní strany byl například předseda Vlastenecké ligy Luděk Martinovský, který byl mimo jiné také šéfredaktorem měsíčníku Vlast.  Vlastenecká liga byl rovněž neonacistický spolek.

Někdy mezi léty 2000 – 2001 přípravný výbor Národní strany měl problémy, kvůli kterým Pavel Sedláček musel odstoupit. Na místo Sedláčka nastoupil Pavel Sibřina, který chtěl pokračovat ve výstavbě partaje, ale 8. února 2001 byl Sibřina odvolán a opětovně byl jmenován Sedláček a začaly existovat dva přípravné výbory. Ministerstvo vnitra následně zaregistrovalo Národní stranu přípravného výboru Pavla Sedláčka. 1. března 2003 se uskutečnil ustavující sněm Národní strany, který zvolil za předsedkyni strany Petru Edelmanovou , za prvního místopředsedu byl Michal Poslanecký a generálním sekretářem se stal Petr Eliáš.

Volby v roce 2004 skončily pro Národní stranu neúspěchem. Tak například v senátním obvodě Beroun kandidoval 1. místopředseda strany Dušan Kučera se ziskem 274 hlasů a skončil poslední.  Národní strana pro tyto  volby v roce 2004 sestavila společnou kandidátku s Dělnickou stranou Tomáše Vandase a Dělnická strana byla zrušena hlavně pro svůj nacistický tón politiky……Národní strana tedy již v roce 2004 tímto nepřímo přiznávala podobné hodnoty, jaké vyznávala Dělnická strana, která již tehdy byla považována za neonacistickou.

Samotný Pavel Sedláček v závěru své knihy “Nic než národ” probírá volební potenciál ultrapravicových stran v parlamentních volbách.  Proč by demokraticky smýšlející člen Národní strany, jeden z jejích zakladatelů srovnával Národní stranu například takové partaje jako Česká pravice, Národní demokratické strana a Republikáni Miroslava Sládka?

Zůstaňme ještě chvilku u Pavla Sedláčka. Ten doslova nepřímo odkrývá fakt, že buď je na krajní pravici charismatický vůdce bez členské základny, nebo skupina aktivních osob bez vedení, což byl případ Národní strany. Ale i tohle nestačí pro samotnou stranu, protože Národní strana nedokázala v roce 2004 naplnit kandidátky. To se jí podařilo po společné kandidátce s náckovskou Dělnickou stranou. V národní straně byli integrální konzervativní nacionalisté, ortodoxní katolíci a vlastenečtí kališníci…….i proto nemohla v roce 2004 najít Národní strana společné ideje. 

V letech 2005 a 2006 měla Národní strana cíl sjednotit “pronárodní” mimoparlamentní politickou scénu do jednoho volebního celku. Na sjednocování se podíleli Národní strana, České hnutí za národní jednotu, Národní sjednocení, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka. Tito všichni měli kandidovat pod jednou kandidátkou s názvem Národní síla.  Kvůli Sládkovi z projektu odešla nakonec Dělnická strana. V září 2005 byla ukončena činnost Koordinační rady Národních sil a příprava voleb přešla pod Centrální volební štáb Národní strany. Volebním lídrem zůstal Jan Skácel. 18. října 2005 byl schválen program uskupení pro parlamentní volby 2006.

Dobře, zapomeňme na chvilku na nepolitologické pojetí Národní strany. Byla národní strana z pohledu politologie před rokem 2006 a v roce 2006 extrémistická nebo radikální?

Národní strana byla vedena ve vládní Zprávě o problematice extremismu na území ČR již v roce 2000. Sama Národní strana nechtěla být přiřazována k fašismu či neonacismu a sama se nazývala českou ultrapravicí. Volební program Národní strany byl poprvé zveřejněn v září 2005 a obsahoval prvky xenofobie a rasismu. Do politiky navrací romskou tématiku, kterou probírá rasistickým a nelidským způsobem. Otevřeně se k rasismu v tomto období hlásí v Národní straně jednotlivci, kteří psali články například do Národní politiky.

Národní strana usilovala již před rokem 2006 o spojenectví se stranou Miroslava Sládka a tím se nepřímo hlásila k rasistické a extrémistické politice SPR-RSČ. Na druhé straně Národní strana před volbami do parlamentu v roce 2002 podpořila ODS. V červnu 2005 Národní stranu dokonce podpořil prezident Václav Klaus a napsal děkovný dopis za veřejnou podporu ve volbách vedení Národní strany. V srpnu téhož roku se setkal tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek s předsedkyní Národní strany Petrou Edelmannovou.

Z politologického pohledu, abychom byli skutečně přesnými,  konkrétně do roku 2006 představovala programově Národní strana český obranný integrální nacionalismus. 

Dobrá, z laického pohledu je možné hovořit o Národní straně jako o straně nacistické? Laický pohled, na jehož základě byl vytvořen název v úvodu uváděného článku je oprávněný. Národní strana požadovala například odchod Romů do Indie, což evokuje  podobné plány Hitlera se Slovany a Židy, kde se také původně hovořilo o odchodu Židů pryč a když se takový plán náckům objevil jako příliš nákladný, tak nacistický režim přispěchal s plynovými komorami.

Ano, stěhovací plány Národní strana měla hluboko po roce 2006, jenže naprosto podobné myšlenky se objevovaly v Národní straně i před rokem 2006 i po něm. Ideologické nápady jakoby pocházející z nacismu se objevovaly tedy i  době kandidatury Norberta Naxery. Takže není pravda, že strana za kandidatury Naxery jako nestraníka na kandidátce Národní strany byla v tomto ohledu jiná. 

Již před rokem 2006, i léta po něm, Národní strana tíhla k obdivu k fyzickému násilí a brutalitě.

O Národní straně hovoří také na Antifě. Zde nazývají v článku z roku 2006 Národní stranu jako neofašistickou. 

Jinými slovy, pan Naxera vstupoval na kandidátku nacistické(neofašistické) strany jako nestraník. A na svou Facebookovou zeď si 16. června 2013 vložil videoklip neonacistické kapely Ortel,

Naxera

se kterou si  například zahrála také neonáckovská slovenská skupina Compresor. Mimochodem, na koncertech Ortelu se zdraví pěkně po breivikovsku se zavřenou pěstí, stejný zdravící zvyk mají například náckové z Řecka.

Písně Orlíku reprodukované Ortelem napojeného materiálně i personálně na neonacistickou kapelu Conflict 88(kryptogram pro Heil Hitler) jsou určené na koncertech převážně pro příznivce Dělnické strany a vidlákovské agroskinheady z bavlníkových plantáží, kterým přináší slušně zaplněné sály v hospodách IV cenové kategorie. Plivači do půllitrů, zvedající pravice místo pozdravů, jsou pravidelnými návštěvníky Ortelu. V ceně kamaráda, taxikáře Orteláci koncertovali na neonáckovské akci v Brně.

Pan Naxera zcela jistě neholduje Ortelu, ani ostatním songům této kapely. Písničku si určitě nasdílel na svou zeď jen kvůli textu o 11. září. O tom nikdo ani přinejmenším nepochybuje.

Jen by se možná v novém zaměstnání pana doktora Norberta Naxery měli trošku zamyslet nad tím, jestli je pro “Asociaci za komunitní organizování a sociální reformy nyní” důstojné, aby si jejich právník bezmyšlenkovitě sdílel ve veřejném nastavení obsahy neonacistických kapel.