Saudská Arábie je také o rasismu, nacionalismu a špatném postavení přistěhovalců

Saudská Arábie a její ekonomika jsou závislé zejména na ropě. Černé zlato a zahraniční dělníci dělají z tohoto blízkovýchodního státu velmi silnou ekonomiku. Zisky rostou, zatímco se osudy zahraničních dělníků podobají dosti často tragickým příběhům. Zahraniční pracovníci jsou v království písku a ropy v naprosto otrokářském postavení, ve kterém mají zahraniční dělníci tu nejmenší šanci na ochranu svých práv. Nejhoršího zacházení se dostává služkám v saudských rodinách, kde jsou těmto ženám často zabavované doklady a z výnosného výdělku v sekulární zemi se stává peklo. Lidská páva v Saudské Arábii nenalézají přílišného uplatnění. Saudové totiž žijí svůj sen o vyvoleném národě, vůči jemuž jsou ostatní podřadní, naprosto bezcenní podlidé. To se týká hlavně ostatních muslimů, kteří nejsou pro Saudy muslimy, pokud nevyznávají wahhábismus.

V Saudské Arábii vládne otevřený rasismus, proti kterému není obrany. Díky hospodářskému růstu se arabské jaro vyhnulo Rijádu a moc wahhábismu podporovaná americkým spojencem může žít dál svým životem. Získat občanství pro nerodilé Saudy je prakticky nemožné. Mnoho zahraničních dělníků v pouštní zemi pracuje po mnoho let, přesto nemohou žádat ani o občanství v zemi, ve které po noho let pracují. Mnoho zákonů se tak přistěhovalců netýká. Tito lidé nedostávají ochranu před tyranií. Na tento fakt několikrát poukázaly lidskoprávní organizace. Z tohoto důvodu se většina zahraničních dělníků a pracovníků vrací zpět do svých domovských zemích.

Téměř kultovní jsou případy, kdy je služka mlácena paní domu za sebemenší provinění, nesmí chodit ven a je jí zamezeno k jakémukoli styku s policií či ambasádou její rodné země. Ve svém důsledku je saudskoarabský systém velmi skoupý k lidským právům. Stabilita této země je podle některých pozorovatelů zaručena téměř neomezenou schopností utrácet miliardy na zmírnění politických, sociálních nebo ekonomických krizí. Peníze sou vynakládány například do vzdělání, bydlení, zdravotní péče i do vytváření pracovních míst. Království se může chlubit 24 průmyslovými městy určených po tisíce pracovních míst.

Odhaduje se, že přes 134 miliard amerických dolarů je využíváno na odsolování vody. Saudská Arábie totiž nemá skoro žádnou možnost na získání pitné vody pro stále se rozrůstající populaci. Přes 130 000 Saudů studuje v zahraničí a využívají stipendia krále Abdulláha. Více než polovina studentů na šedesáti saudských vysokých školách jsou ženy. Saudská Arábie rozvíjí u svých obyvatel lidský kapitál.  Na jedné straně je tu solidní a téměř ideální postavení těch s občanstvím, zatímco na druhé straně je přes 9 milionů zahraničních dělníků, zaměstnanců nepocházejících přímo ze Saudské Arábie. 9 milionů lidí se nachází často ve velmi nelidských podmínkách a nemají zaručena téměř žádná práva. Podobný scénář chtěl kdysi ve svém návrhu cizineckého zákona zavést Tomio Okamura s Gazdíkem.

32 % saudsé populace představují cizinci. Tito cizinci často vykonávají podřadnou práci. Odhaduje se, že jen 20 % zahraničních pracovníků  vykonávají vysoce kvalifikovanou činnost. Ostatní lidé dělají tu nejpodřadnější práci, kterou nechtějí dělat samotní Saudové. V zemi podle odhadů žije také na 2 nelegálních přistěhovalců. Osudy přistěhovalců  a jejich budoucnost v království Abdulláha nejsou jisté. Saudská Arábie zažila jednu z nejrychlejších proměn na světě. Z řídce osídlené, naprosto neplodné pouštní země se takřka přes noc stala jedna z nejvyspělejších zemi Blízkého východu. Najednou je místo pouště letiště, komunikační síť, kvalitní silnice….

Arabský zázrak potřeboval mnoho cizinců z celého arabského světa, Afriky, Asie. Podle neoficiálních statistik je na 600 000 Saudů nezaměstnaných, přesto roste počet přistěhovalců. Téměř přes 80 % nezaměstnaných Saudů jsou lidé ve věku do 30 let. V nevládním, soukromém sektoru nejvíc pracují cizinci. Proto byl saudským ministerstvem práce v roce 2011 zaveden vládní program Nitaqat, který sleduje kolik Saudů která firma zaměstnává a stanovuje kvóty minimálního počtu zaměstnaců z řad Saudů. Dělí soukromé podniky do kategorií Premium, Zelené, Žluté a Červené. Premium podniky mají největší podíl saudských zaměstnanců, zatímco ty žluté a červené mají podíl zaměstnaných Saudů nízký. Podnik o deset zaměstnanců musí zaměstnávat alespoň jednoho Sauda.

Dochází k veřejnému hanobení přistěhovalců. Ti často žijí na pokraji saudské společnosti ve velmi nelidských podmínkách. Často se takovým přistěhovalcům nedostane ani lékařské péče. Média začínají hovořit o přistěhovalcích jako o kobylkách, veřejně jsou dělníci označováni jako aktéři nelegálních aktivit v království. Dokonce se v saudských médiích čtenář může dočíst o migrantech jako o čarodějích ničících všechno saudské. Množí se útoky na migranty, proti migrantům jsou v Saudské Arábii používané segregační praktiky, ze kterých by měl Petr Mach ze Strany svobodných občanů nekonečnou radost.

V uplynulých měsících bylo ze země deportováno na 800 000 Jemenců, Pákistánců, Indů a Filipínců. Těmito deportacemi chtějí saudské úřady snížit nezaměstnanost až o 12 %. o na tom, že je to tak trošku v rozporu s mezinárodním právem. Kdyby se raději Rijád staral o to, jak zničit drastická zacházení se zaměstnanými cizinci. Je dokonce zdokumentováno několik případů, kdy byly zabity děti služky, jen proto, že služka byla méně výkonná s dětmi, o které se musela starat. Zedníci na stavbách sou drženi bez pití, není jim poskytováno dostatečné množství ochranných pomůcek, nebo dokonce existují takzvaní poháněči práce s rákoskami a dělníky při práci mlátí.

V dubnu 2013 podle tvrzení místních médií smějí být imámy v mešitách jen Saudové. Saudská Arábie se zmítá v obrovské vlně nacionalismu, čímž roste diskriminace, nenávist a útoky na zahraniční dělníky. Saudská vláda chce řešit vysokou nezaměstnanost, přitom porušuje lidská práva jako kdyby zahraniční dělník nebyl také člověkem a lidskou bytostí. Saudská Arábie je před složitým, velmi složitým obdobím. Výjimečné postavení spojence USA ve sporu se Sýrií a Íránu si bude nejspíš Abdulláh moci dovolit další porušování mezinárodních směrnic ujednání o lidských právech.