Autonomní nacionalisté popularizují nacismus pro mladé rasisty

Generace se mění a spolu s ní se mění neonacistická scéna. S novým tisíciletím dorazil do Čech mix pravicového a levicového extrémismu odborníky označovaný jako Autonomní nacionalisté. Po rozpadu Sovětského svazu  a sjednocení Německa nastala v extrémním světě extrémistů nová vývojová etapa pokoušející se o přilákání nových oveček prahitlerova stáda nenávisti. Demokracie a extrémismus jsou nerozlučná dvojčata, protože tam kde je relativní svoboda, mají svobodu také neonacistické a extrémistické myšlenky. Pády ekonomik, zhoršující se sociální situace obyvatelstva…..to všechno nahrává do karet extrémofilů toužících po nastolení nového světa nesvobody.

S dospíváním a stále větším zakořeňováním demokracie dochází zpravidla k evolučnímu vývoji neonacistických a extrémistických ideologií.  Zatímco se ještě na začátku 90. let minulého století projevoval pravicový extrémismus syrovostí, spontánností a nerozvážností, postupem času, tedy od poloviny 90. let, dochází i na scéně pravicového extrémismu k výrazným, doslova strategickým změnám. Milovníci hákových křížů začali podnikat promyšlené reakce na chování demokratického zřízení, začala vyrůstat neonacistická smetánka dobře ovládající mluvu paragrafů k ochraně nově podávaného náckovství.

Vývoj demokracie přináší vývoj extrémismu a neonacismu

Generace pravicových extrémistů stárne, a tak se extrémismus stává stále více promyšlenějším a propracovanějším. V České republice na rozdíl od sousedního Německa tato etapa přerodu neonácků přišla o několik let později. V zemi praotce Čecha bláznil Sládkův anticiganismus následovaný stejně hysterickým Vandasem, zatímco neonacisté z Bavor a Sasa zažívali “profesionalismus”  vyznačující se parazitováním na principech svobody slova. Pokud měl neonacismus s extrémismem přežít, poté se musel zcela zákonitě vyvinout v nový patvar levicové a pravicového extrémismu ovlivňovaný různými moderními styly zaměřenými především na omladinu 21. století.

Autonomní nacionalisté představují sexy nevěstku pro zaprodance lidských duší s náckovstvím, extrémismem a ultralevičáctvím. Najednou se mažou teoretické rozdílnosti mezi rudou a hnědou ideologií. Nyní všechno bude ultranacionalismus pro mladé, kteří si často ani neuvědomí, co prosazují. Přitom levicový ani pravicový extrémismus nemají od sebe ta daleko, a by se mohlo na první pohled zdát. Dnešní pravicoví extremisté operují se symboly a obrací se k taktice a strategii levicového extremismu. Mimochodem samotná NSDAP se ve svém programu opírala o požadavky blízké socialismu. Pravicový i levicový extrémismus se naopak dosti často navzájem prolíná. Nacionální socialismus kladl důraz na propojení s dělnictvem, objevoval se i étos pouličních bojů dělníku, požadavek lidovosti a revolučnosti nacionálně socialistického režimu. Zkrátka, měl stejnou ideologii, o kterou se opírá současná DSSS Tomáše Vandase.

Reálně neexistuje striktní rozdíl mezi pravicovým a levicovým extrémismem

Všechny extrémismy, ať už jsou pravicové nebo levicové, bazírují na své vlastní historicko-politické pravdě, v extrémistech vystupuje jistota, že jsou v právu, což zároveň oslabuje respekt extrémistů k názorům druhých. Toto přesvědčení vede  fanatičnosti schopné třeba i zabíjet.Vraťme se na malý okamžik do Německa 90. let. V tomto období se neonacistická scéna štěpila na dva tábory. Na jedné straně se posiloval trend upevňování vazeb uvnitř organizací, viz. například školitel Vandasova spolku tupounů, německá NPD. Ta kolem sebe vytváří silný střed a kolem něj vyrůstají mateřské pobočky. Druhou částí neonacistického táboru ideologií představuje odpoutávání se od pevné struktury a všeho co by připomínalo politickou stranu. Pro tento náckovský proud je hlavnější násilí, rychlá akceschopnost spojená s okamžitou dovedností mobility. Jen se podívejte na záznamy posledních demonstrací. Už to nejsou klasické akce neonacistů. Vyholenci změnili ošacení, styl řeči a dokonce se sami nazývají novými názvy. Už to nesou náckové, ale “svobodní nacionalisté”, “svobodné síly” nebo “autonomní nacionalisté”. Typickým znakem jsou kamarádské spolky.

Rozpad diktatur na Východě s sebou přinesl profesionalizaci extrémistů a neonacistů

Neorganizované nuly extrémismu začaly konkurovat těm organizovaným, což samo o sobě vyvolalo vzájemné antipatie. Zatímco náckové ze Západu měli propracovanou ideologii koexistence a parazitismu na systému demokracie, ti na Východě se teprve museli učit jak vést politický neonacismus. Podobná disproporce ve sjednoceném Německu, kde Autonomní Nacionalismus vznikal. Zhroucení systému ve východním Německu neonacistům pomohlo, vytvořilo pro ně živnou půdu. V letech 1991–1994 vypukla v Německu smršť neonacistických aktivit. S nárůstem počtu členů a sympatizantů se zvedl i počet trestných činů. Nevídaným tempem narostl počet násilných činů, z nichž se větší část uskutečnila ve východním Německu.

Sílící násilí si vynutilo protiakci státu v zákazu ultrapravicových spolků a organizací. Nationalistische Front (Nacionalistická fronta), Deutsche Alternative (Německá alternativa), Nationale Offensive (Národní fronta). V červnu 1993 byl v Bavorsku zakázán Nationaler Block (Národní blok). V listopadu 1994 došlo k zákazu činnosti Wiking Jugend(Vikingská mládež). V následujícím roce se zákaz dotkl i politické strany Freiheitliche Deutsche Arbeiterpartei – FAP (Svobodná německá dělnická strana) a v Brandenbursku hnutí Direkt Aktion/Mitteldeutschland (Přímá akce/Střední Německo). V roce 1996 byla zrušena Skinheads Allgäu. O rok později, tedy v roce 1997, byl v Brandenbursku zrušen Kameradschaft Oberhavel (Kamarádský spolek Oberhavel). V únor 1998 zákaz postihl Heide–Heim v Dolním Sasku. Divize Blood byla nejprve zakázána kvůli zjištěné ideové blízkosti k nacistické mládežnické organizaci Hitler Jugend. Mládežnické organizace White Youth a Hammerskins musely být zrušeny v září roku 2000.

Zákazy neonacistických stran a spolků vedly k jejich decentralizaci po vzoru lokálních jednotek SA

Docházelo k zákazu dalších a dalších neonáckovských uskupení, což vyvolalo mezi vyznavači třídíren lidí snahy o vytvoření decentralizovaných spolků. Prominentní hololebci Thomas Wulff, Christian Worch, Michael Kühnen a Thorsten Heise přišli v polovině 90. let s koncepty malých autonomních skupin neonácků schopných kdekoli rychle zasáhnout ve jménu hákového kříže. Jejich motem se stalo ” Organizace bez organizace”.Srdce i plíce takové organizace bez organizace měly být “Freie Kamaradschaften”(Svobodné kamarádské spolky) představující zárodky “nacionální revoluce”.

Koncept kamarádských spolků byl pro hnědomyšlenkáře dobrý, ale přeci jen něco chybělo, a tak tento koncept Thomas Wulff rozšířil na vyšší level, o kterém nyní můžeme hovořit jako o základu Autonomních nacionalistů. Wulfova skupina sebe samotnou označovala jako Svobodní nacionalisté. Ti si ponechali organizační strukturu kamarádských spolků, ale svoji činnost zaštítili společnými orgány a dali hnutí novou společnou formu a vzezření modernosti a vyspělosti. 

Jak šel vývoj neonácků časem, Autonomní nacionalisté se znovu radikalizovali a původní Wulffův koncept upravili a přejmenovali se ze Svobodných nacionalistů na Autonomní nacionalisty. Shnilé zboží neonacistů chtělo být sexy v moderním světě technologií, a tak došlo k úpravě viditelného obalu. Zatímco venkovní fasáda prohnilého domu rasismu mohla být pro něoho líbivější, starý koncept fungování decentralizovaných nácků  z Wulffovy éry byl stále aktuální.

Základem Autonomních nacionalistů je decentralizovaný a nezávislý “kamarádský spolek”

Jak takový spolek fungoval? Jak již bylo řečeno, základem byl “kamarádský spolek”, tedy nějaké uskupení neformálního charakteru. Každý spolek měl kolem 5 až 20 členů, většinou se jednalo o mladé, často zfanatizované lidi plné frustrace vidící vinu sebe samých v někom jiném. Za nedostatek práce mohou Romové nebo Turové…..za neúspěch ve škole může policie a státní aparát…...Jednotlivé spolky vznikají na místní a nikoli na celostátní úrovni. Dosah činnosti takového spolku je malý a je viditelný jen na velmi malém území. To může vyvolávat v noha lidech dojem vymírání Autonomních nacionalistů, i když tou tak být nemusí. Zakládání kamarádských spolků je jednoduché. Sejdou se chlapci s nenávistí a rasismem v srdci a začnou plánovat a hlavně konat společné akce. Je to další způsob přechytračení státu, který činnost takového spolku nemůže zakázat, protože formálně žádný takový spolek neexistuje. Podstatou kamarádských spolků je zvýšit anonymitu jednotlivých členů.

Činnost Autonomních nacionalistů se blíží činností teroristů či levicovému extrémismu

Ve své podstatě, je činnost kamarádských spolků Autonomních nacionalistů dosti podobná levicovému extrémismu, případně nějaké teroristické organizace. Tyto neonacistické spolky odmítají vytváření organizační hierarchie. Nenajdete ta předsedy a místopředsedy. Dokonce po nikoho neexistuje formální členství, kterým by se jednotliví členové mohli prokázat. Tito neonáckové se distancují od jakýchkoli společných insignií a znaků. Jediným společný znakem je černo–bílo–červená vlajka německé říše. Na demonstracích však Autonomní nacionalisté používají černou vlajku, viz prapor českých autonomních nacionalistů

Autonomní nacionalisté

Samotný odpor k hierarchii předsedů a místopředsedů ani omylem neznamená anarchii v “kamarádských spolcích”. I mezi autonomními nacionalisty existují výjimky, kdy některé spolky měly své předsedy a jiné dokonce vybíraly členské poplatky. V každém spolku se vytvářejí vztahy absolutně nezávislé na skupině, ta poté může existovat bez formálního členství. Koordinaci ve spolku řídí obecně všemi uznávaná osoba ve spolku. Spolky a skupiny spolků si vytvářejí prostředí pro efektivní vzájemnou výměnu informací mezi sebou. Názvy jednotlivých spolků poté zpravidla vycházejí z místa jejich působení a samotné slovo spolek je často nahrazováno pojmem Fronta, Domobrana, Kruh přátel a další….

Kamarádské spolky Autonomních nacionalistů jsou založeny jako všechny neonacistické organizace na principu vůdcovství

Samotné spolky jsou založené na principu vůdcovství, kdy ten neuznávanější e vůdcem, navykne si příliš na vedouí postavení a následná situace vede k rozpadu kamarádských spolků. Nejaktivnější spolky Autonomních nacionalistů fungují v severním Německu. Zde také Wulff zasadil semínko nenávisti ve formě Svobodných nacionalistů, ze kterých vyklíčili Autonomní nacionalisté.

Kromě vůdce vznikají také akční byra. Ta drží roztříštěnou scénu Autonomních nacionalistů pohromadě. Mají na starosti vždy komunikaci mezi jednotlivými kamarádskými spolky v určité oblasti. Tato byra fungují jako komunikační kanál, připravují dokumenty, přispívají k lepší komunikaci mezi “kamarády” neonacisty, vydávají publikace, dělají propagační materiály a zároveň mobilizují jednotlivé spolky k předem připravené společné akci.

 Autonomní nacionalisté zdokonalili přijímání nových členů na specifické subkultury ve společnosti

Neonacisté začali ztrácet na atraktivitě, a proto se Autonomní nacionalisté snažili oslovit mladého a často zamindrákovaného člověka něčím novým, přívětivým. Začali používat ke získávání svých členů hip-hop, oblékají se do stejného oblečení jako pouliční tvůrci grafity. K propagaci svých myšlenek využívají také soul, punk, reggae, techno, house a také na posluchače této hudby cílí rekrutování svých nových členů.

Autonomní nacionalisté na demonstracích používají levicové prvky jakými jsou například palestinské šátky nebo trička se symboly a nápisy Che Guevara. S levičáckými proprietami Autonomních nacionalistů se tak subkulturní neonáckové dochlastají  novým členům. Facebook, Twitter a další prostředky internetového světa pomáhají “kamarádským spolkům” v jejich činnosti. Zakládají se skupiny, akce, profily…dokonce samotní autonomní nacionalisté vytvářejí falešné účty, pomocí nichž hledají na ksichtoknize své budoucí členy a příznivce.

Základním znakem všech kamarádských spolků Autonomních nacionalistů je agresivní zastávání se národního socialismu

Neonáckové dychtící po co největším množství mladíků se otevřeně bez jakéhokoli obalu hlásí k rasismu, nenávisti k cizincům a Židům. Některé spolky se dokonce navracejí do dob rétoriky Adolfa Hitlera a vzájemně se označují jako “političtí vojáci”.

Autonomní nacionalisté zásadně nepoužívají nacistické symboly

To je také důvod, proč nesou spolky Autonomních nacionalistů považovány za nacistické, i když samotnou ideologii nacismu obsahují. Tito zatracenci minulosti odmítají multikulturalismus a jsou ochotni jakýmkoli způsobem proti němu “povstat”. Kritizují stát a státní zřízení, čímž mohou zvláště v obdobích hospodářské recese přilákat nové ovečky do svého stáda. Najednou v náccích část demagogií zpracovaných spoluobčanů vidí nové zachránce před hloupou vládou, NATO a Evropskou unií.

První skupina autonomních nacionalistů se začala formovat v Berlíně. Předchůdci Autonomních nacionalistů,  Svobodní nacionalisté, spolupracovali s NPD , pro kterou plnili funkci pouličních rváčů. Spolupráce šla tak daleko, že se členové Svobodných nacionalistů stávali zároveň členy NPD. To byl také jeden z důvodů vzniku Autonomních nacionalistů. Dalším důvodem vzniku byla “modernizace” neonacismu pro mladého člověka a o třetice se chtěli členové Autonomních nacionalistů oprostit od skinheadů.

Autonomní nacionalisté se od ostatních nácků neliší ideologií, ale způsobem jejich projevu a jejich image

  • Autonomní nacionalisté se oblékají do moderních a subkulturně stylových oděvů
  • Prosazují militantní formu boje
  • Přejímají levicové symboly, jež následně modifikují
  • Používají na transparentech, propagačních materiálech, webu i na sociálních sítích anglická slova s anglickými větami

Autonomní nacionalisté si jako extrémní levičáci rádi hrají na muže v černém.

Pro Autonomní naconalisty je typická demonstrace  nacionalisty označovaná jako Black block

Všichni účastníci demonstrace jsou v černých barvách, maskují si obličeje a pochodují semknuti v jeden uzavřený blok. Tento blok je ohraničen většinou transparenty.  Police ta má ztíženou možnost takovou blokovou demonstraci rozehnat. A navíc, pokud se sejdou nacionální nacionalisté a levicoví extrémisté, není možné je navzájem rozeznat.

Čeští Autonomní nacionalisté prakticky ve všem napodobují své německé kolegy

Autonomní nacionalisté začali v Česku působit o roku 2007, kdy vznikl “kamarádský spolek” Autonomní nacionalisté Střední Čechy. Čeští Autonomní nacionalisté sdružují nacionalisty, patrioty, antikomunisty, národní socialisty, fotbalové fans, příznivce Straight–Edge, Black block, fanoušky hudebních stylů R.A.C. (Rock against Communism), Hate–Core a Black metal. I zde je zjevná inspirace ze sousedního Německa. Věk českých nacionalistů se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 let. Samotní čeští Autonomní nacionalisté na svém webu nacismus otevřeně neprosazovali, ale urývali jej za imigraqční politiku, multikulturalismus a romskou problematiku.  Sami sebe považují  za nacionalisty, “bojovníky” chránící národ před nebezpečím multikulturalismu a z tohoto důvodu v sobě vidí vládce země praotce Čecha.

Čeští Autonomní nacionalisté spolupracovali s náckovským Národním odporem, se kterým si navzájem vyměňovali své články.Autonomní nacionalisté sou v České republice pokládáni za napůl vyhynulý projekt neonacismu, jež zažil největší rozkvět v roce 2009. Nicméně doposud existují nepřímé důkazy o spolupráci Autonomních nacionalistů s White Médii a ostatními náckovskými seskupeními.