Předsudky nic nezmění

Znáte to? “Muslimové jsou teroristi. Tlustí lidé jsou klidnější, malí mají napoleonský komplex. Ženy jsou mizerné řidičky, muži se s talentem pro řízení rodí. Asiati jsou pracovití. Absolventi gymnázia mají všeobecný rozhled, maturanti z průmyslových škol na vysokou nechodí.

“A co tyhle? “Češi kradou. České jídlo je příšerné. Češi se neusmívají a všichni vypadají pořád strašně naštvaně. České holky jsou na peníze, proto si berou cizince. Čeští muži jsou šovinisti a burani, proto si Češky berou cizince. Češi jsou podobní Němcům – dobří dělníci, ale špatní vizionáři. Češi pořád kritizují, ale neumějí motivovat. Nepřejí druhým úspěch. Jsou zakomplexovaní. Nosí ponožky do sandálů. České ženy si potrpí na barvy vlasů, které jsou o několik odstínů vzdálené těm přirozeným. Holky jsou hezké, ale ošklivě stárnou.”


Nejhoršími sousedy Německa jsou prý Poláci a Češi. Krátce po pádu železné opony a otevření hranice s Rakouskem se s apelem “Çeši nekaraťe tu!” či podobným mohly setkat stovky Čechů i Slováků. Ti tehdy, v roce 1990, využili možnosti svobodně cestovat za poznáním i za nákupy. Majitelé některých provozoven, zejména v rakouském pohraničí, tak ventilovali vlastní frustraci, způsobenou dramatickým nárůstem drobných krádeží v jejich obchodech. Ručně psané cedule dávali do výloh svých rodinných obchodů. Zloději pro ně byli ti nově příchozí. Všichni ti Češi, ti zloději!
O Češích si většina národů okolo myslí, že kradou, takže vás prodavači v obchodě začnou více sledovat, jakmile rozklíčují vaši češtinu. Nebo dokonce z luxusního butiku vám dají diplomaticky najevo, že tem nemáte co dělat, protože jste spodina. Některým národům smrdíme, protože parfémová kultura u nás je ve stadiu “pořádný chlap má smrdět”. A běžně si myslí, že jsme vyčůránkové. Občůráme a vyšvejkujeme se i z podepsaných smluv. Dobrá vizitka! Jsme spodina. Na někom se musíme vybít, tak proč ne na té podle nás ještě větší a smradlavější, nepřizpůsobivějíš a zlodějštější spodině. Jako děti do asi šesti let. Nerady říkají o sobě, že za něco mohou, i když to vědí. Ale za to, co udělají, může Pepíček od vedle, brácha nebo nějací třeba skřítkové počůranci. Je to stadium, které k nabývání ega patří. To je fajn, že jsme ve stadiu sebeuvědomávání se už několik desítek let. Stejně jako romské etnikum je asi 70 let v postupném klesání ke dnu po té, co jim společnost ze dne na den vzala identitu. “Kolektivní vina! Co to je? Jdi s tím někam. Já přeci odsuzuji jen ty nepřizpůsobivé a je mi jedno, jestli je bílý nebo černý. Já přeci nechci ve společnosti trpět zloděje, smradlavé bezdomovce a Cikány, … budu to říkat svým dětem, protože je varuji před zlem. Nemluvíme o barvě pleti, ale o hodných a zlých …” Takže naše děti si pak k Cikánovi ve škole nepřisednou.Předsudky můžeme charakterizovat jako velmi silné emocionálně založené postoje. Již z názvu je zřejmé, že jde o něco, co bylo vytvořeno „předem“ a co používáme bez ohledu na racionalitu a skutečné vlastní zkušenosti z daným jedincem “patřící” k dané skupině. Nejčastěji se dotýkají národností a etnických menšin nebo fyziognomických rysů, případně různých subkultur.

Znám mnoho lidí, kteří s hrdostí tvrdí, že předsudky jsou jim cizí, že by nikdy nesoudili člověka dříve, než jej poznají. Podle zákona schválnosti ale v nejbližších pár minutách prokáží pravý opak. Albert Einstein řekl: „Je to ale smutná epocha, když je snazší rozbít atom, než zničit předsudek.“ Od jeho časů uplynulo mnoho let, ale toto tvrzení zůstává pravdou a ne jen pouhým předsudkem. Je jednoduché přenášet individuální poklesky, trestné činy a zločiny jednotlivců na celé skupiny. O mnoho horší je zamyslet se sám nad sebou, nad svým jednáním, nad svými předsudky.

—————————————————————————–

Tento článek byl zveřejněn s laskavým svolením autora: Jana Cempera

Tento článek vyšel dříve na: http://cemper.blog.idnes.cz