Zeman s Rusnokem nesmějí zneužívat Ústavu ve svůj pospěch

Prezident Zeman vyrábí z Ústavy trhací kalendář a média raději ze solidarity k “lidovému” prezidentovi mlčí. Opět se ukazuje klasické čecháčkovství, kdy je nejlepší nevšímat si dění kolem sebe, protože by se musela setřít ikona nadlidskosti, jež se kolem Hradu nabaluje jako špína na rozmočenou hrudku zeminy. Jedni hovoří o ústavní krizi, zatímco ostatní přejímají extenzivní pravdy Zemanovců za standart nových zvyklostí spoluobčany volené hlavy státu. A vůbec….ústavní krize, to je výraz politický a nikoli právní. Tak proč se vůbec rozčilovat?

Právníci nevidí žádný problém, protože ten v řeči paragrafů ústavní krize neexistuje. Dokonce puč v roce 1948 proběhl podle tehdejších zákonů naprosto legitimně. To je důkaz, že ne všechno, co může být viděno právníky jako neexistující problém, skutečně problémem není. Demokracie může být rozkládána a ničena pomocí nástrojů demokracie samotné. O to se ostatně v sousedním Německu pokoušejí tamější neonacisté, kteří se s postupem času profesionalizovali na prosazování neonacismu v rámci demokratických mantinelů. Podobně se k moci dostal také Adolf  Hitler, jež využil demokracii slabého státu ve svůj prospěch.

Právníci ústavní krizi neznají, kdežto politologové ji velmi dobře popisují

Ústavní krize očima očima politologů je situace nemající řešení z hlediska předvídaných ústavních pravidel. Přijde katastrofa, válka, hladomor…..a my nemáme žádný způsob řešení, který by předem počítal s těmito variantami. Prostě, lidé nejsou stroje a mohou nastat události, pro které nemáme přesně stanovený postup, a přesto musíme v této situaci nějak jako společnost fungovat. To všechno je dle názorů politologie ona obávaná ústavní krize. Ústavní krizí může být dokonce situace, pro kterou máme předem stanovená pravidla, ale je pramalá ochota se jimi řídit. Ústavní zvyklosti jsou podle Zemana idiotské, a proto se všichni, tak jako pan prezident, rozhodneme jezdit na opačné straně silnice?

Ústava počítá s dodržováním politické soudnosti…..a ta se na Hradě nevyskytuje ani v atomárním stavu

Bláhoví tvůrci ústavy 90. let předem počítali s dodržováním politické soudnosti a úcty k předkům národa, která v “moderní” společnosti neexistuje ani náhodou. Prezident Zeman je ochotný pod sochou TGM uctívat masarykovský kult zbožnosti, zatímco ve stejný okamžik pošlape jím “milované” hodnoty První republiky. Když se politik chová jako malý Napoleon, poté neexistuje žádný nestranný arbitr, který by rozsekl obávaný gordický uzel na okovech českého parlamentarismu.

Dochází ke znásilňování republiky prvky prezidentského systému vlády a společnost se tak nedostává zatím do ústavní, nýbrž do politické krize, která by mohla bez problémů přerůst v krizi ústavní.

Prezidentova vláda prezidentských přátel nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, přesto všechno hlava státu nejmenuje v nejbližším termínu vládu novou. Poslanci nemají nástroj jak odvolat vládu, kterou ve společném hlasování odvolali vyjádřením nedůvěry a prezident odmítá jmenování nového kabinetu……v tomto případě bychom se skutečně nacházeli v ústavní, velmi složitě řešitelné krizi, ve které tábor šálkařů začne hýkat radostí, zatímco ti ostatní budou kroutit hlavami nad banánovým vládcem jedné banánové republiky kdesi uprostřed Evropy.

Rusnokova slova ukazují, že by k takovému ústavnímu kolapsu mohlo bez problémů dojít. Nový premiér tvrdí, že i když jeho vláda Zemanových přátel nedostane důvěru Sněmovny, může podobně jako Topolánkův kabinet pokračovat vesele ve vládnutí až do příštích parlamentních voleb. Je tragikomické, že si právě tzv. vláda “odborníků” neuvědomuje rozdíl mezi vládou Topolánka a vládou prezidenta…Rozehrává se tu ještě další, neméně významná hra, ve které se připravují další kašpárkovská pimprlata……poslanci začnou během hlasování o nedůvěře vládě houfně opouštět hlasovací sál, aby se snížil počet přítomných poslanců. Výsledná  podpora 97 zákonodárců, o které premiér Rusnok v médiích básní, bude stačit na jmenování hradních pimprlat do vedení státu.

Poslanecké vyhlášení nedůvěry vládě ještě notně neznamená ukončení politické krize.

Zeman může v případě neúspěchu ukázat na vysokou podporu kabinetu “odborníků” mezi poslanci a může se rozhodnout jmenovat jinou prezidentskou úřednickou vládu, která by následně mohla získat důvěru zákonodárců.

Dopustil se prezident republiky protiústavního chování, když jmenoval vlád svých přátel? Prezident republiky má právo jmenovat premiérem kohokoli a z tohoto titulu se prezident nechová protiústavně, ale významnými krůčky k protiústavnímu chování směřuje.

Přímá volba prezidenta není důvodem k zániku principů parlamentní demokracie

Miloš Zeman se ani omylem nechová v souladu s ústavními tradicemi, o kterých sám hovoří jako o nepsaných idiotských nápadech. Chování prezidenta republiky je ve zjevném rozporu  s principy parlamentní demokracie. Přímá volba prezidentovi neposkytuje žádné větší pravomoci, dokonce hlavě státu neříká, že by neměl dodržovat léty zakořeněné ústavní zvyklosti.

Prezident si vytvořil vládu, která nemá předem deklarovanou podporu ve Sněmovně…..tímto svým krokem Miloš Zeman jednal v rozporu s principy parlamentní demokracie

Takový postup vytváření vlády není pro naši zemi správný. Je možné vytvořit nějakou technokratickou vládu, ale na vytvoření této vlády se musejí domluvit parlamentní strany. Podobný postup, jaký zvolil Miloš Zeman, je možný, pokud je Poslanecká sněmovna v takovém špatném stavu, že by se nemohla sama domluvit na vytvoření vlády. Poslanecká sněmovna garantovala podpisy dohodu na vytvoření vlády, přesto však Miloš Zeman jednal v rozporu s pravidly parlamentní demokracie, poslance s partajemi obešel a prosadil své řešení. Najednou ideologie pohádek o špatné pravici zvítězila nad demokratickými principy parlamentarismu. Najednou roli vyjednavače místo pověřeného premiéra přejímá prezident republiky, který se schází s politickými stranami a dojednává podmínky budoucího schválení Rusnokovy vlády.

I tento Zemanův agitační počin je v rozporu s principem parlamentní demokracie. Prezident fušuje do práce premiéra, který tak působí spíše jako nastrčený maňásek Zemanových her. Prezident republiky se ve výsledku chová v rozporu s očekáváními a tradicemi parlamentních demokracií světa.  Ústava v žádném případě agitační snažení prezidenta ve věci shánění podpory poslanců pro novou vládu nezakazuje, na druhou stranu prezident dělá vše možné proto, aby se principy parlamentní demokracie rychlostí sepraných ponožek.

 K narušování principu parlamentní demokracie docházelo již za dob Václava Klause….Miloš Zeman svým chováním zrychluje odklon České republiky od parlamentní demokracie. 

Nikde v Ústavě České republiky není striktně napsáno nic o tom, že bychom byli parlamentní demokracií. Zeman čte účelově ústav jako čítanku. A pokud v ústavě není striktně uvedeno nic o tom, že jsme parlamentní demokracie, může stejný pan prezident ohrožovat principy něčeho, co neexistuje?  Pojmy jako parlamentní demokracie, prezidentská republika a další jsou uváděny ve vysokoškolských skriptech, nikoli však v žádných zákonných definicích. To ovšem neznamená, že takové formy vlády neexistují.

A jak je to s Rusnokovou vládou? Mohla by být  u moci do příštích voleb i kdyby poslanci vyhlásili Rusnokově vládě nedůvěru?

Pokud bychom nevnímali logiku parlamentních demokracií, kde rozhoduje o posledním životě vlády parlament, poté by skutečně mohla Rusnokova vláda i po vyslovení nedůvěry pokračovat ve vládnutí až do řádných voleb. Rusnokova vláda by tedy teoreticky mohla takto dlouho fungovat, ovšem z pohledu na logiku parlamentní demokracie by vládnout do příštích voleb neměla.

Výrazy jako moci  a nesmět vyrábí chaos mez lidmi i mezi některými právníky.  To že někdo něco může dělat ještě neznamená, že to smí dělat. Teoreticky můžeme vykrást obchod. Teoreticky můžeme na ulici zastřelit všechny lidi na ulici…to ovšem neznamená, že to smíme dělat.  Podobné je to s Rusnokovou vládou. Ta může teoreticky vydržet do příštích voleb, nicméně by takto dlouho vydržet neměla. Žijeme v parlamentní demokracii, proto bychom měli ctít zásady a pravidla parlamentních demokracií. Opět Miloš Zeman může jako malé dítě říkat, že doslovně není v Ústavě nic uvedeno o tom, že by vláda po vyslovení nedůvěry nemohla vládnout do příštích voleb. Ano, toto není v Ústavě explicitně uvedeno, avšak to neznamená, že jako společnost budeme porušovat zásady, principy i logiku parlamentních demokracií.

Pokud dá parlament najevo, že vládu nechce, poté tato vláda nemůže ve Strakově akademii dřepět několik měsíců do dalších voleb. V ústavě nejsou uvedeny žádné lhůty na jmenování nového premiéra,  to ovšem neznamená, že vláda, jež byla vyhlášena nedůvěra poslanců může sedět ve Strakově akademii tři měsíce., čí ještě déle.

Prezident by měl jmenovat nového premiéra bez zbytečného odkladu

Jinými slovy, zbytečný odklad nastane tehdy, pokud by prezident nikoho nejmenoval, i když by existovala mezi stranami dohoda o novém premiérovi. A nyní bychom se zase mohli vrátit k Topolánkově vládě, která  vládla sice přes 3 měsíce, ale během této doby se hledala nová osoba na post premiéra vlády. V případě Topolánka nešlo o zbytečný odklad.

Ústavní právo je založeno na tzv. předporozumění, tedy ústavní právo předpokládá, že k ústavě přistupujete nějakým způsobem a nebudete zneužívat, vyhledávat mezery a další skuliny v ústavě. 

Ale tohle všechno Zeman dělá. Hledá skuliny, vyhledává mezery…….Miloš Zeman odstranil ono předporozumění, přetváří ústavu tak, aby vyhovovala jemu a nikoli ostatním lidem, což ve výsledku vede k obstrukcí a porušování parlamentního systému v zemi. Ústava předpokládá, že se prezident s další ústavními činiteli bude chovat rozumně. Je tu nezávazný předpoklad, na který Zeman kašle a rozumné chování nahazuje zlomyslností a egoismem.  Na prezidenta by se mělo tlačit politickými prostředky, aby prezident republiky konečně ctil ústavu.

Poslanci, senátoři by měli prezidentovi zúžit jeho manévrovací prostor. Tady se republika vydala přímými volbami prezidenta do prezidentské Francie, přitom ponechali všechna pravidla prezidenta původního. Politici se tehdy rozhodli přímou volbou  k chaosu aníž by si uvědomovali co od přímé volby očekávají.

Chceme-li si hrát na prezidentskou nebo poloprezidentskou zemi, tak mělo spolu s uzákonění přímé volby prezidenta dojít k rozšíření pravomocí prezidenta, doplnění jeho odpovědnosti společně s vytvořením politického odvolání prezidenta republiky. K ničemu takovému nedošlo, tudíž jakákoli slova o výjimečném prezidentovi s pravomocemi supermana jsou hloupostí.

Stejně tak, pokud chceme parlamentní systém vlády, měla by pravomoc prezidenta striktně uvedena ve stylu, že prezident jedná na návrh vlády. Nyní tady máme důchodce z Vysočiny, který vykládá ústavu ve prospěch svůj a dalších politických partnerů, kteří se kolem prezidenta pohybují.

To, co prezident dělá, dělá také pro svou politickou stranu Zemanovců. Posiluje svůj úřad prezidenta za účelem možné podpory prezidentské strany.

Ústavní zvyklosti se nelíbí prezidentu republiky, a tak jen tak hovoří o jejich změny, ve které nebude jako hlupák dodržovat něco, co není nikde závazně napsané. Tyto zvyklosti jsou pravidly opřenými o nějaké předchozí postupy….Ústava není jen soubor textů. Tyto texty něco vyvozují. V ústavách se velmi často užívají obecné pojmy, jejichž význam může být nejasný. Po celou dobu účinnosti ústavy se evidují postupy, které byly v  ten a onen okamžik použity. Jinými slovy, ústavní zvyklosti zužují významy obecných pojmů .

Ústavní zvyklosti nejsou právně vynutitelné, ale jsou vytvářeny shodou aktérů a také shodou aktérů mohou být rušené. Bez zvyklostí funguje výkon mandátu velmi špatně. Zeman si nesmí dovolit být svévolným.