Kdo založil neofašistickou Národní stranu?

Extrémisté a vyznavači ultrapravice opakovaně tvrdí, že Národní strana od svého prvopočátku nebyla vůbec extrémistickou a svou radikální povahu přejala až po roce 2006. Jenže to není ani omylem pravda. Národní strana byla zakládána ultrapravicovými extrémisty. Hajlovací panáci odmítající existenci holocaustu, rasisté a extrémisté byli podhoubím pro vznik Národní strany. Ta byla radíkální již od samotných začátků, kdy se pod vedením partaje pokoušela dávno před rokem 2006 sjednocovat českou neonacistickou scénu do jednoho jediného politického subjektu. O tomto úsilí před několika měsíci vyšel na serveru Hrebenar.eu článek. Pojďme se podívat podrobněji na jednotlivé zakladatele Národní strany.

Vznik Národní strany byl iniciován lidmi kolem občanského sdružení Vlast.czkteré založili bývalí členové Vlastenecké fronty na podzim roku 2000. Mezi těmito členy byl také vůdce Národního frontu Castistů Jaroslav Janovec, dále k nim patřil například předseda klerofašistické Vlastenecké ligy Luděk Martinovský(šéfredaktor časopisu Vlast), Pavel Sibřina či Pavel Sedláček. Občanské sdružení Vlast.cz také vydávalo stejnojmenný časopis, který poskytoval dostatek prostoru k debatám o založení Národní strany. Tehdy se předpokládalo, že se nová partaj ultrapravičáků bude moci zapojit do aktivní politiky během dvou let. Strana se snažila plně využít prostor uvolněný odchodem Sládkových republikánů ze scény.

Vznik samotné Národní strany byl komplikovaný a nová strana neustále narážela na oprávněný odpor Ministerstva vnitra. První registraci zamítlo Ministerstvo vnitra v roce 2000 kvůli problematickým stanovám. Stranu pak na přelomu let 2000/2001 postihly i vnitřní problémy a rozštěpila se na dva přípravné výbory Národní strany. Jeden vedl Pavel Sedláček a druhý Pavel Sibřina. Oba výbory usilovaly o registraci strany. Registrován byl Sedláčkův přípravný výbor poté, co předchozí registraci Sibřinova výboru zrušil v říjnu 2002 Nejvyšší soud. Strana byla nakonec zaregistrována k 31. říjnu 2002.

Vývoj samotné Národní strany započal ale mnohem mnohem dříve. Již v roce 1996, kdy  se stranu tohoto názvu “Národní strana” pokoušeli založit členové Národního frontu castistů(Jaroslav Janovec, Radek Oberstein, Tomáš Svoboda a Bohumil Mátl), kteří k tomuto účelu vytvořili přípravný výbor a začali sbírat podpisy ke vzniku Národní strany. Právě na tuto aktivitu tehdejšího přípravného výboru Národního frontu castistů navázala skupina osob spolupracujících ve sdružení Vlast.cz.

Zpráva Ministerstva vnitra o extrémismu v ČR za rok 2002 říká o založení Národní strany toto:

Snaha VF(Vlastenecká fronta, pozn. reakce Hrebenar.eu) o proniknutí na politickou scénu počala nabývat na významu v r. 2000. Tehdejší předseda VF Jan Skácel chtěl co nejrychleji založit novou politickou stranu Národní sjednocení, která by se přihlásila k odkazu stejnojmenné strany působící v ČR ve 30. letech minulého století pod vedením K. Kramáře. Občanské sdružení VF mělo zůstat zachováno. K registraci této politické strany však došlo až v r. 2002, poté co v září 2001 rezignoval na předsedu VF, a věnoval se plně založení této politické strany. Na rozdíl od Národní aliance a Národního odporu zvolila VF pro vstup na politickou scénu „klasickou“ cestu vzniku nové politické strany. V r. 2000 se část členské základny, vedená bývalým předsedou Miroslavem Knapovským, oddělila od VF a založila občanské sdružení Vlast.cz., Členové občanského sdružení Vlast cz. se brzy po jeho vzniku pokusili založit vlastní politickou stranu, která měla působit pod názvem Národní strana a výhledově konkurovat dalším zaregistrovaným pravicově extremistickým subjektům. Žádost o registraci Národní strany byla Ministerstvem vnitra odmítnuta, neboť nesplňovala zákonné podmínky registrace. Došlo k rozkolu mezi členy přípravného výboru a poté k ustavení dvou přípravných výborů, jejichž cílem bylo založení této strany.

Národní front Castistů:
vznikl oficiálně 10.10.1994. Jeho posláním měla být propagace “konzervativního životního stylu”, jež měl zajistit mravní vývoj národa. Castisté byli především příznivci konzervativního nacionalismu, který ve výsledku není nic jiného, než další oslavná píseň ultranacionálního pojetí konzervativního národa Slovanů.  Hlavními prvky konzervativního nacionalismu je především český nacionalismus, kritika liberalismu, protiněmecké postoje, odmítání globalizace a multikulturalismu provázeného odporem k totalitním ideologiím. Castisté oficiálně odmítali neonacismus, zatímco jeden z jejich členů, Vladimír Skoupý(odsouzený především za popírání holocaustu), později proslul jako jeden z hlavních představitelů české neonacistické scény.

Samotný výraz castisté pochází z latinského “castis omnia casta – čistému vše čisté”. Působiště těchto ultranacionalistů bylo především v Radotíně, částečně v Kutné Hoře. Členská základna castistů byla nevýrazná a nikterak nepřekračovala slávu tehdejších mnohem známějších ultranacionálních uskupení. Hlavní postavou Národního frontu castistů byl Jaroslav Janovec, jež proslul především soudním procesem za své vyhrožování antifašistům . Národní front Castistů proslul především svými obřími plakátovacími akcemi.

Ideologie castistů  kopíruje nacistický model takřka do každého detailu, s tím rozdílem, že místo němectví dosazuje češství.

Cokoli odlišného, tzv. neslučitelného s ideálem kvalitního vlastenectví bylo považováno za špatné, podlé a nepatřičné. Jinými slovy, homosexuálové nepatří do národa, Romové nepatří do národa…..cokoli odlišného je neslovanské a neodpovídá to naturelu ultranacionálního vidění světa. Viz. citát ze stranického plátku Národní boj:

Možná řeknete, že oni jsou také Češi, ale to by byl naprostý omyl, oni mají, bohužel, také české občanství, ale Češi jsme my – Slované. Jestli jediný cikán bude o sobě tvrdit, že je Slovan, tedy Čech, tak je to naprostý blábol a měl by být vyšetřen u psychiatra. Mějme tedy velkou údernou sílu, kdyby někdo chtěl změnit ještě k horšímu stav v našem státě. Nenechme zahynout tento národ, nedejme, aby kdejaký parazit či cikán poškozoval český stát.

 Národní front Castistů šířil nenávist vůči přistěhovalcům, vůči kterým také vyzýval k násilí, viz stranický plátek Národní boj č.8 z roku 1995, ve kterém vyšel článek “Smetiště Evropy”, podle něhož:

naše zem je řízená úchylnými pseudohumanisty“, přijímá každého přistěhovalce, kteří pak “vraždí nevinné domácí obyvatelstvo jako by se nechumelilo… Vláda je zastavit nechce a proto musíme vzíti naši zem do našich rukou. Castisté již nechtějí přihlížet plenění a ničení naší vlasti a také se svou prací snaží, aby Česká země znovu patřila těm, kterým podle práva rodu patřit má. Pojďte s námi očistit Čechy od špíny a všemožného bahna. Vaše děti Vám jednou poděkují, protože nebudou žít na smetišti Evropy, ale v Castistickém státě, kde bude vládnout hrdost, síla, řád a pořádek na věky“.

Nesnášenlivý postoj Castistů vůči přistěhovalcům a cizincům je patrný z jejich komentáře k úsilí muslimů postavit v Teplicích mešitu. Tyto snahy Národní front Castistů nazývá jako: “zrůdné snahy araba a kosmopolitních potkanů“.  Castisté žádali také represe vůči homosexuálům a zákaz jejich organizací a spolků.

Dalším znakem Castistů byl vůdcovský typ stranictví a otevřený odpor k demokracii, kdy demokratické zřízení má být nahrazené vládou pevné ruky, viz. článek Romana Skružného v Národním boji č.4: “skupina vlastenců a čestných bojovníků si do čela postaví toho nejlepšího…. Od tohoto základního rozhodnutí musí mít tento Vůdce prakticky neomezené možnosti a pravomoci.

Téze Národního frontu Castistů jsou fašistické

Humanismus nám jen škodí. Z historie víme, že přežívá jen silný a jednotný národ. Svět je plný boje a ten národ, který se neumí bránit, zahyne pod údery nepřátel… A proto naše heslo zní VÍTĚZSTVÍ NEBO SMRT!

Hlavním cílem Castistů bylo očištění národa Slovanů od nepříznivých živlů, kde národ bude reprezentovat především nový čistý člověk uctívající vše slovanské a vše konzervativně nacionální :

….jen skoncování se špínou na ulicích, ale také se špínou v nás samých. Vytvořili
jsme ideu nového čistého člověka, který bude připraven bojovat za svou vlast a národ, člověka,
který se stane čistým

Alfou a omegou Castistů je národní segregace. Obroda čistého národa Slovanů je charakterizována především ochranou tradic, kdy skupinka ultranacionalistů usilovala o obnovení slovanských zvyků, jakými jsou například obětní rituály bohu Jarovítovi či slavnosti příchodu jara ve jménu bohyně Morany. Dominantou Castistů byla silně bojovná revoluční rétorika. Znakem Národního frontu Castistů byl stylizovaný meč svatého Václava.

Národní front Castistů oficiálně zanikl v roce 2001

 Vlast.cz a Vlastenecká fronta

občanské sdružení Vlast.cz bylo založené na podzim roku 2000 bývalými členy Vlastenecké fronty.

Vlastenecká fronta byla zaregistrována na ministerstvu vnitra 17. června 1993. Její samotný vznik se odehrál v Brně. Vlastenecká fronta se pokoušela dostat do politiky a se svou ideologií se hlásila k rasismu, antisemitismu, neonacismu a českému neofašismu.

Už o dva roky později po své zaregistrování byl tento spolek fašistů znám především svými úzkými kontakty na otevřené neonacisty z Bohemia Hammer Skins. Na ustavujícím sněmu Vlastenecké fronty byli účastníci sněmování požádáni, aby se dostavili v černých košilích. Na celé sešlosti nehrála jiná hudební skupina než Zášť 88, kde číslovka 88 neznamená v neonacistické mluvě nic jiného, než kidernáckovský pozdrav Heil Hitler.

Na setkání se také rozdávaly protižidovské časopisy. Vůbec, Vlastenecká fronta se vyznačovala velmi silným antisemitismem. V listopadu 1993 vystoupil na setkání Vlastenecké fronty Josef Tomáš, který tou dobou vydával velmi antisemitský “Týdeník Politika”. Mezi klasickou výbavu Vlastenecké fronty patří především popírání holocaustu.

17.12.2005 Vlastenecká fronta pořádala přednášku “Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství”, na této akci měl proslov známý Bátora a později také Petr Kalinovský z Vlastenecké fronty. pozvaní na akci byli také známí čeští neonacisté a neofašisté jako například Jan Kopal, František Nonneman, Ladislav Malý, Jan Skácel, Ladislav Bátora, Petr Fryč, Soňa Vilingrová, Jiří Petřivalský, Zdeněk Zvoníček, Petr Kalinovský, Erik Sedláček, Martin Kadlečík, Patrik Vondrák, Milan Tobiáš, David Macháček a další.

[embedplusvideo height=”380″ width=”460″ editlink=”http://bit.ly/19LChFr” standard=”http://www.youtube.com/v/cDrjKS5tO8k?fs=1″ vars=”ytid=cDrjKS5tO8k&width=460&height=380&start=&stop=&rs=w&hd=0&autoplay=0&react=1&chapters=&notes=” id=”ep8110″ /]

Snahou Vlastenecké fronty bylo vytvoření klonu Le Penovy National Front. Jeden z hlavních bodů nových extrémistů měl být akcent na náboženskou příslušnost, kde Bůh je hlavním středobodem moderního neofašisty. Vlastenecká fronta měla také velmi silné vazby na antisemitské a klerofašistické kruhy. Vlastenecká fronta veřejně rozněcovala nenávist a nesnášenlivost vůči uprchlíkům, přistěhovalcům a dalším cizincům. Letáky Vlastenecké fronty byly plné různých karikatur, například černochů doplněný heslem: “Udělej něco pro svůj národ! Zastav přistěhovalce!“. V únoru 1999 se v pražských tramvajích objevily letáky s identickými karikaturami cizinců šířící nepravdivá tvrzení o tom, jak ČR přijímá a bohatě platí zločince, kteří by všechny jiné státy odmítly.

V nacionalistickém materiálu Vlastenecké fronty nazvaném “Ty a nacionalistické hnutí”  je uvedena tato stať:

Lidé smíšené krve postrádají pocit příslušnosti k některému lidskému druhu, který propůjčuje jedině příroda, a také víru, která pochází od Boha, neboť rasový chaos je bezbožný.

Vlastenecká fronta se podle tohoto vyjadřování vyznačuje nacistickými teoriemi o čistotě národa, kde nefalšovanou hodnotou, tak jako u Vlastenecké fronty, bývá “hlas nefalšované krve”. Viz. plátek Vlastenecké fronty “Hlas národní mládeže” z roku 1999:

Ve veřejné dopravě: Nepouštět ani staré či těhotné přistěhovalky sednout, nepomáhat jim s kočárkem. Pokud si vedle vás bude chtít sednout přistěhovalec, pokuste se mu v tom zabránit. Jestli to nepůjde, provokativně se zvedněte. Pokud bude volné místo jen vedle cizáka, nesedejte si tam.
V domě: Pokud s cizáky bydlíte v jednom domě, nehovořte s nimi, s ničím jim nepomáhejte, nejezděte s nimi výtahem. Přesvědčujte k bojkotu i ostatní spolubydlící.
V práci a na úřadech: Je dost dobře možné, že do vašeho pracovního kolektivu bude dosazen přivandrovalec. S ničím mu nepomáhejte, nerozmlouvejte s ním… Odmítejte s přistěhovalcem pracovat, mít společnou šatnu nebo umývárnu. Pokud se setkáte s cizákem v roli úředníka, vyhledejte zaměstnance Čecha.
Na ulici a ve společnosti: Jestli si sednou k vašemu stolu, prohlašte místo za obsazené. Pokud jste vy prodavač, číšník apod., obsluhujte především Čechy.
Ve škole: Neseďte vedle přistěhovalců v lavici, nemluvte s nimi, neodpovídejte na jejich otázky. Přesvědčujte ostatní spolužáky, že díky přivandrovalci tam nemůže být další český student. Pokud máte děti nebo až je budete mít, veďte je také k tomuto bojkotu

Proti multikulturnímu světu vystupuje také v časopisu Vlast předseda Vlastenecké fronty a lídr Národní strany za Královéhradecký kraj v roce 2006 Miroslav Knapovský

vlast

Toho také policie chtěla v roce 2009 postavit před soud za provozování webových stránek hanobících cizince. Knapovského stránka “Chcete je”, představuje velmi xenofobní obsah.  Miroslav Knapovský byl kromě spoluzaložení občanského sdružení Vlast.cz také častým účastníkem demonstrací po boku neonacistů. Knapovský byl později také jedním ze signatářů Akce D. O. S. T.

Program Vlastenecké fronty byl xenofobní, rasistický a především protiromsky zaměřený, viz bod č. 8 politického programu Vlastenecké fronty: “Prosazujeme nekompromisně zavedení domovského práva pro Cikány!” Vlastenecká fronta také vydávala tyto časopisy Hlas národní mládeže, Obrana národa, Národní jednota, Národní noviny.

Vlastenecká fronta se taktéž podílela a pořádání veřejných akcí 27. října 1998 na Václavském náměstí a demonstrace 28. října 1998 v Ostravě, kdy se akce zúčastnilo na 200 lidí. Velmi výraznou osobností Vlastenecké fronty se stává právník Skácel, který k frontářům odchází z řad Národních demokratů.  Vlastenecká fronta toužila po založení společného nacionalistického uskupení, a proto vlastenečtí frontaři zahájili jednání s Národní aliancí a Hnutím národního sjednocení. Výsledkem měla být nacionalistické koalice Národní blok.

Vlastenecká fronta proslula také v roce 1999 demonstrací vůči antifašistickým represím. Mezi demonstranty byli také neonacisté. Známé jsou také demonstrace Vlastenecké fronty proti válce v Jugoslávii. Předseda Vlastenecké fronty Miroslav Knapovský proslul především svým antisemitismem, kdy holocaust nazval jako “Osvětimskou lež”.

Dnes se Vlastenecká fronta věnuje především národnostním  náboženský otázkám a pořádá různé přednášky: Křesťanství jako protipól judaismu (2006), Úskalí koexistence dvou národů na příkladu rwandské genocidy (2007), Česká protižidovská publicistika v letech 1848-1918 (2007). Stěžejním bodem vlasteneckých frontařů je antisemitismus, zpochybňování holocaustu a rasismus.

Charakteristickým znakem Vlastenecké fronty je uniforma se zeleným věncem, nad nímž se tyčí kříž.