Okamura přivádí v Úsvitu moravské extrémisty, jejichž složky kdysi spolupracovaly s neonacisty

Tomio Okamura pomůže extrémistům  poslaneckým sesličkám. To je další z počinů bývalého mluvčího cestovních kanceláří a současného senátora za Zlínský kraj. Moravané se naposledy poslaneckými doklady mohli chlubit na konci federace a nyní díky obrození nacionalistů a extrémistů dostávají v trikotu ultranacionální směsice Úsvitu přímé demokracie další příležitost. To je zajisté záslužný krok pana senátora. Místo, aby zástupce lidu dbal na jednotnost státu, raději se podporou radikálů vrhne na stranu sporů o to, co je a co není české.

 

Jako kdyby Česká republika neměla dostatek ultranacionálních půtek se stoupenci ultranacionalismu, rasismu a nacismu. Už samotný Úsvit přímé demokracie zakládá svou existenci na ideových základech shodných s řeckou neonacistickou verzí Úsvitářů, kde nově zvolení poslanci zahájili svou činnost hajlováním pěkně vestoje. Zatímco v Aténách nastupovali nově zvolení poslanci po vzoru Duceho pěkně unisono v řadě, neonacismus ukazoval všem Řekům záda slabé demokracie jihu Evropy.  Síla národa musí být viditelná za jakýchkoli okamžiků, dokonce i v momentech národní prohry, ve kterou řecké volby nakonec skončily.

Sáhnou Moravané také k podobné lsti jako řečtí separatisté? Nošením nákupních tašek si mohou získat nějaké sympatie, ale ukrytý separatismus Moravanů rozhodně nepřinese nic dobrého jak Moravě, tak celé republice. Cílem Moravanů je vytvoření další federalizace, kdy Morava získá svou samostatnost v rámci státu. Chce snad Tomio Okamura volbami přispět k destrukci státu a podpoře moravského separatismu, který se vehementně BIS a další bezpečnostní složky před léty snažily odstranit? Úsvitáři Okamury nepřinášejí nic dobrého. Jsou to další kvaziverze extrémistů, rasistů, šovinistů a populistů.

Jsme velmi rádi, že politická strana Moravané vyslyšela výzvu k podpoře našich myšlenek přímé demokracie a její členové budou na kandidátkách našeho hnutí v šesti krajích zasahujících území Moravy

prohlásil Tomio Okamura k účasti strany Moravanů na kandidátkách jeho kvaziverze další ultrapravicové partaje. Senátor přináší separatismus a jen tak letmo jej nazývá podporou myšlenek přímé demokracie. Případní voliči by měli výřečného Tomia sledovat bdělým okem. Podle Sanepu mají Okamurovi Úsvitáři pětiprocentní šanci na úspěch…..to říká ten Sanep, u něhož si ČSSD nechává zpracovávat volební rešerše, které jsou následovně upravovány rozeslanými dopisy členům partaje. Partajníci na internetu v anketách Sanepu upravují s dodaným heslem od strany volební výsledky, a ČSSD poté vypadá mnohem lépe. O úpravě volebních výsledků Sanepu server Hrebenar.eu 1.5.2012 napsal článek: “Jak se vyrábí výsledky u renomovaných firem“.

Podobné čachry s volebními výsledky v anketách provádějí zajisté také ostatní parlamentní i neparlamentní strany, ale server Hrebenar.eu má důkazy u ČSSD.

Bez spojenců by se radikálové z Moravy nedostali do celostátní kandidátky a s Moravany Okamura může vést ultranacionální , v tomto případě promoravskou kampaň, také na Moravě. Tam romská problematika nehraje tak podstatnou roli, a tak by pročítání návodů náckovské Národní strany nezískalo tak velký ohlas.

Strana Moravané vznikla  17. prosince 2005 sloučením dvou politických stran Hnutí samosprávné Moravy a Slezska – Moravské národní sjednocení (HSMS-MNS) a Moravské demokratické strany (MoDS). Druhá z jmenovaných stran v 90. letech 20. století postupně integrovala bývalé parlamentní politické subjekty jako např. Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, Moravskou národní stranu a další. Moravská demokratická strana například spolupracovala se Sládkem a jeho partají, a mnoho dalších stran sloučených do strany Moravanů byly strany se styky s neonacisty či dalšími extrémisty.

Moravisté(ti, co prosazovali samostatnost Moravy) měli separatistické snahy a vůbec se s tím netajili. V roce 1993 se tehdejší poslanec Moravské národní strany Jiří Bílý prohlásil, že v případě neřešení moravské otázky by se mohly určité osoby přihlásit k terorismu podobném v Severním Irsku. BIS nejednou ve zprávách deklarovala existenci moravských ozbrojených jednotek. Ještě v roce 2010 moravští extrémisté pověsili na internet záběry z těchto zařízení.  Nikdo netvrdí, že tyto jednotky vytvářela strana Moravané.

Jen je dobré vědět, že Okamura do parlamentu hodlá přivést další extrémisty, kteří se netají extrémními a xenofobními náladami vůči všemu českému a strana Moravané vznikla, jak již bylo řečeno sloučením se s dalšími radikálními a extrémistickými skupinami Moravy často napojenými na neonacistické struktury.

Ideologickou ikonou Moravanů je Boleslav Bárta z Brna, zakladatel a lídr moravského hnutí a předseda Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko který náhle po svém projevu během jednání o československé federaci v Budericích dne 31. května 1991 zemřel. Jeho hrob Moravané každoročně navštěvují.

Moravisté horodující za odtržení Moravy od Čech spolupracovali za 2. světové války s nacisty. 20. dubna 1939 vznikla Moravská rodobrana a ve stejný rok byl v Prostějově Moravskou rodobranou sepsán manifest, jenž byl následně předán říšskému ministrovi Arthturu Seyss-Inquartovi, který jej následně nepodepsal. Na stejných názorových separatistických proudech nenávisti vůči českému staví i dnešní Moravané. Tehdejší Moravané se upsali ke slibu Blunt und Boden (Krev a Půda).

Spolupráci s ultrapravičáky a neonacisty si moravisté ponechali i po roce 1989, kdy moravisté bez problému inzerovali v klerofašistickém časopisu katolíků Dnešek,  v němž  měli v letech 1991 – 1993 prostor k vyjádření se k moravské otázce.  V časopisu inzeroval předseda Moravské národní strany Ivan Dřímal a předseda Moravského a slezského informačního centra Josef Pecl. Ve stejném klerofašistickém plátku jeho vydavatel, František Kašpárek, napsal po úmrtí Bárty spikleneckou teorii o smrti moravského “hrdiny”.

Ostatně, František Kašpárek byl takovým moravistickým podporovatelem moravského separatismu a již v roce 1996 a začal vydávat list Moravská demokracie, v němž inzerovali lidé z Dneška a dalšího neonacistického plátku Pochodeň dneška. Moravská demokracie dlouho nevydržela a byla nahrazena novým neonacistickým plátkem Nový dnešek, který začal vycházet od roku 1997. V Kašpárkovo časopisu, v němž inzerovali neonacisté a extrémisté, v roce 1998 inzeroval také své cíle předseda Moravského a slezského informačního centra J. Pecl. Moravanství mimo jiné podporovalo také Hnutí národního sjednocení, které  vydávalo periodikum Česko-moravský vlastenec.

V roce 2001 byla dokonce na neonacistickém setkání klerofašistů zástupci moravistů vztyčena  v Brně moravská vlajka.

Jak již bylo řečeno, Moravská demokratická strana počátkem 90. let dvacátého století spolupracovala se Sdružením pro republiku – Republikánskou stranou Československa. SPR-RSČ tehdy vehementně prosazovala moravismus a vznik samostatné Moravy. Spolupráce těchto Moravské demokatické strany a SPR-RSČ vyvrcholila vyhlášením Moravského sněmu 6.12.1992 a následně ustanovením Moravské vlády v březnu následujícího roku.  V těchto institucích opět figurovali jen neonacisté a rasisté Sládka spolu s představiteli Moravské demokratické strany. Opět moravské partaji nevadilo s kým spolupracuje.

Sládek a Dřímal se pohádali a veškeré kontakty později skončili. Zkrátka moravanství nebylo tak velkým koněm a tahounem, jak si mysleli Sládkovi neonacisté.

Moravisté a etos samostatnosti Moravy na Česku stáli také u zrodu neonacistické militantní organizace Bohemia Hamerskins. Na obalu Nového řádu č. 4 byla znázorněna moravská orlice a na prsou měla kruh s tzv. oregonem či triskeletem, jež byl hlavně symbolem neonácků z hnutí Blood & Honour. Hudební skinheadská skupina neonácků se kdysi dokonce jmenovala Moravská jednota. Moravskou rétoriku na počátku devadesátých let převzali také raubíři z hooligans. Moravistická hnutí, jež po spojení vytvořila Stranu Moravané měla styky s neonacistickým separatistickým Hnutím autonomie Slezska.

Jinými slovy bychom mohli říct, že Tomio Okamura přivádí do voleb stranu, jež vznikla ze subjektů spolupracujících také s neonacistickou scénou.