Okamurovo svítání připomíná mussolinský návrat extrémismu

Okamurova politika je již od samého začátku zaměřena na extrémisty. Tento člověk se řídil již ve svém blogerském období, že bude psát cokoli, po čem budou lačni jeho čtenáři. Na iDnesu si podivný čechojaponec našel svou stabilní čtenářskou základnu. Pro stoupence Svobodných občanů Petra Macha, Dělníků Vandase a nově Českých lvů sourozenců Šlégrů představují výplody neliterárních fantasmagorií bývalého mluvčího cestovek maják uprostřed rozburáceného moře. Však je také pan senátor oblíbenou jedničkou u českobudějovického extrémisty a organizátora tamějších protiromských pochodů Jaromíra Pytla. Úsvit přímé demokracie hovoří jednoduchým jazykem zatracenců, kterému rozumí dokonce i ten podnapilý hráč s neviditelnými jojy.

Rétorika senátora za Zlínský kraj je plná extrémismu, nesmyslů a ekonomických pohádek, kterým  uvěří jen takový bezmozek, jakým je český nácek či milovníci extrémismu. Lidé s nulovou představou o realitě zajímající se pouze o své vlastní korýtko pro život, bez problémů sáhnou po nesvobodě Tomia Okamury. Ten na jedné straně nabízí sociální stát s malými daněmi, aby na druhé straně dopomohl ke vzniku silného státu s přímou demokracií pro každého z nás. Je to jako nepovedený epos na bajku z dílny nějakého musolinského nadšence diktatury s lidskou tváří.

Čeští úsvitáři přivádějí moravské extrémisty a spolu s nimi další skupinky háďat jinak ukrytých ve skulinkách tak trochu nepovedené demokracie.

Co všechno připomínají Okamurovy politické plány? Je to velmi podobné nacionálnímu socialismu, kde se všechna symbolika minulosti skrývá za slovíčky ni neříkajících slovíček přímé demokracie. Vyvolení budou mít dostatek všeho, zatímco ti zatracenci, když si dovolí postavit se plánům slovutného vůdce, zůstanou stát jako zapomenuté kůly tam v pozadí politického mámení.

Zatímco se neonacisté a extrémisté rozplývají nad okamurovskou politikou řeckých úsvitářů a českých extrémistů, jednotlivé neonacistické partaje jsou vzteky bez sebe a na Faebooku popisují svou naštvanost nad vykradení svých plánů na hnědější společnost

dsss

Jak již bylo řečeno, neonacisté velmi dobře rozklíčovali plán Okamury. Partaje dobře vědí, že jejich šance jsou minimální, a tak Okamura využívá jejich nacionalisticky mokrých snů ke svému postupu do poslanecké sněmovny. Zákonodárci s populismem za límcem se chtějí zalíbit, a tak po prezidentském volení požadují další přímá volení. Hlava státu je sice “přímo” zvolená, ale její pravomoci se nezměnily. Přímé volení dalo Zemanovi jen pseudoideologické svolení chovat se jako diktátor ve jménu hypotetických dolních deseti milionů Čechů. Efekt přímého volení je roven nule. Podobné je to s Okamurou a jeho politikou přímých volení starostů  a odvolatelnosti politiků. Je to jen další cesta pro větší kotlík demagogie, ve které vybraní budou stále silnější.

Lidé by se měli poučit z Věcí veřejných, které do politiky vstoupily právě kvůli větší transparentnosti politiky a všichni víme, jak to dopadlo. Kolik Vítů Bártů, Radků Johnů a Tomio Okamurů musí ještě přijít, aby lidé konečně pochopili řeč demagogie, rasismu, extrémismu a populismu? Byl to Bárta s Okamurou kdo si notovali ve stejně populistické Holešovské výzvě, kdy Slávek Popelka, mezi extrémisty a neonacisty považovaný za “vlastence”,  bez problému spolupracoval s neonacisty z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Holešovská výzva financovaná Bártou a Věrou Řezníčkovou je v současnosti v polomrtvém stavu.

Diktátorství paní Řezníčkové vyhánějící z Holešovské výzvy každého, kdo s ní nesouhlasil, vedlo ke konci ultranacionálního projektu, z něhož se jako květy zla právní poradci holešováků pokoušejí o vytvoření nové, částečně “vlastenecké” organizace právníků pomáhající zejména neonáckům v jejich soudních sporech se státem. Takovou organizací byla například Amnesty World, nebo nyní zřízené občanské sdružení “Právníci radící občanům PRO”.

V obou dvou subjektech působili a působí s neonacisty a extrémisty jako krytí “vlasteneckých snah”  bývalý komunisté. Za extrémismus v obou organizacích působil například Norbert Naxera, který sice o své neonacistické touze plné rasismu na Facebooku nehovoří, ale je to o něm všeobecně známé. V obou projektech vystupují Josef Hōrl i Norbert Naxera. Poslední schůzka Právníci radící občanů PRO skončila fiaskem a občanské sdružení s ani nezvolilo předsednictvo. Plánuje se další schůze 21.9.2013 opět v 15.00 hod. v Praze 7, Holešovice, Partyzánská 5, v restauraci Na kovárně. Zde si extrémističtí a neonacističtí právníci myslí, že svou cestu za ochranu neonacistů před odměnou státu zlepší.

Bárta je obecně pokládaný za “hochštaplera” s vlastními, egoistickými zájmy.  Podobně je na tom Okamura, který narozdíl od Bárty nemá problémy napodobovat neonacistické a extrémistické partaje. Bárta totiž mírnil Popelkovu touhu být přítelem s Vandasovou DSSS.

Okamura svým způsobem také tak trochu napodobuje Holešovskou výzvu. Úsvit přímé demokracie i Holešovská výzva požadují vládu odborníků, referendum a “spravedlivé demokratické volby”. Okamurova snaha je tedy pokračovat v zaniklé tézi holešováků, které kdysi Miloš Zeman přirovnal k programům Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. I z tohoto úhlu pohledu je patrné o jakou politiku senátorovi jde. On jako ikona partaje představuje “vůdce”, který nechce nic jiného, než dobro svého lidu. A lid v tomto případě nehledejte mezi řadovými občany, ale tak jako v případě Miloše Zemana, je lid vyvolená část desítek, stovek či tisíců jedinců. Okamurovy snahy stále častěji nabírají pučistických manýrů, kdy silná slova zakrývají prázdná řešení dávných časů.

Nelepší je takové promotéry nesvobody nevolit. Jenže ve vzduchu stále zasmrádá následek prezidentského volení, v němž ústava a jakékoli tradice neznamenaly vůbec nic, protože ni než národ je silnější moc než úcta  demokracii a svobodě. Tomio Okamura by se na malý okamžik stal velmi rád novodobý Mussolinim s novými pravidly nových zítřků, kde lidská práva neznamenají vůbec nic a kde pravidla neonáckovských šílenců z Národní strany budou plány národní obrody, kdy začneme vyhánět vybrané členy národa ze státu, abychom zabezpečili svobodu a mír těm největším rasistům a ultranacionalistům ve státě.