V pořadu Jílkové zazněl čecháčkovský rasismus

Starostka Duchcova se v diskusním pořadu “Máte slovo”  ukázala jako klasická čecháčkovská rasistka. Romové vynášejí topení, kradou, neposílají své děti do školy, a proto je třeba na severu Čech jako na nějaké vzdálené gubernii Rasistánu zavádět protizákonná a protiústavní nařízení. Cokoli co vyhovuje potřebám xenofobů a nenávistných duší Hitlerova odkazu je vítané a správné. Na pár desítek minut se zapomene na fakta a přistoupí se na hru rasizující starostky, kde jakákoli občanská iniciativa, nevládní organizace nebo činnost obyčejného člověka představuje esenci ďábelských mámení. Konec konců, je stále mnoho politiků podobného ražení, a proto svou troškou do mlýnku rasismu přispívá před televizními kamerami starosta moravské Zastávky u Brna.

Agentura pro sociální začleňování je nepřítelem číslo jedna. Bojuje proti rasismu, připravuje plány pro sociálně ohrožené spoluobčany a dokonce vykládá dění ve společnosti mnohem realističtěji, než rasistická vedení měst a vesniček. To je přeci nebezpečné, a proto mnoho radnic odstupuje od spolupráce s takovouto organizací.

Dnes proklamovaný Duchcov není výjimkou. Ředitel Agentury pro sociální začleňování poukázal na nehorázné praktiky města při prodeji domů a bytů. Varoval před neuváženou privatizací bytového fondu, navrhoval nové strategie vůči chudým a nepřizpůsobivým spoluobčanům města…….tohle všechno nevyhovovalo politicko-podnikatelským plánům radnice, a tak cassanovské působiště upustilo od spolupráce s výše uváděnou agenturou. Od tohoto okamžiku bylo pouze otázkou času, kdy se stane něco vážného. Manželský pár byl napaden a mezi rasově napjatou situací vyrostl nový hřib nenávisti.

Lidé volají do televize, aby bez jakéhokoli uzardění ukázali výši svého rasismu. Pokládají Romy za chráněné obyvatelstvo, na které Češi doplácejí vyplácením dávek. Sociální darwnismus, ona prapodivná nenávist prezentovaná miliony obyvatel dokládá smutnou situaci v české společnosti, kde se automaticky všichni dělí na My a ONI. Jílková, místo aby se nad postoji spoluobčanů pozastavila a odsoudila je jako esenci rasismu, pokračuje v myšlenkách zla. Dotazuje se romského funkcionáře, který zcela bez problémů říká, že ti rasisté na telefonu mají částečnou pravdu….. Ale kde to jsme? Každé etnikum má určitou část tzv. nepřizpůsobivých potížistů. To je naprosto normální jev. Má je majorita. Má je také minorita.

Vzhledem k historické a politické situaci po mnoha desetiletích rasismu, diktování a odmítání dialogu,zavádění ghett, špatné přístupu ke vzdělání je počet sociálně slabých v romské společnosti vyšší než u majority. Jen se podívejte na příklad Duchcova. Město prodalo byty místnímu podnikateli a ten automaticky zvedl nájemné. Tím vyrobil nové sociálně slabé závislé na sociálním systému. Mnoho sociálně slabých nemělo na vysoké nájmy, a tak se nastěhovali do bytů svých příbuzných a vznikl další problém, na který poukazuje starostka Duchcova. Přeplněnost bytů není často vinou Romů.  Podobné je to v celorepublikovém pojetí. Ano, existují lidé, kteří nechtějí pracovat. Ale tato nechuť pracovat je podle výzkumů v poměru: 80 000 majoritářů,  20 000. Ochota nepracovat je nejvyšší u mladých lidí, kde je dlouhodobá nezaměstnanost. Mnoho mladých Romů nikdy pracovat nebude, ale stejný problém je také u majoritních Čechů.

Podle některých diskutujících se Romové měli po pádu komunismu přizpůsobit…….stejný názor má také Jitka Bártová.ve studiu se lidé dělí na přizpůsobivé a nepřizpůsobivé, jako kdyby hosté pořadu opisovali z radničních dokumentů Duchcova. Hoaxy o vyšších dávkách pro nepřizpůsobivé ožívaly v lůně přímého přenosu. Neschopnost romského předáka z Dživipen vést debatu pouze nahrávala rasismu většinových diskutérů. Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě hovoří o poznání mnohem lépe, mnohem věcněji a mnohem fundovaněji. Většina Romů nejezdí drahými auty pro dávky.

V Brně existuje pět romských nevládních organizací a tyto organizace pomáhají v dobrém vývoji mezilidských vztahů.

Mezilidské vztahy jsou otázkou kultury a tuto nekulturu přinášejí především majoritní Čechové.

Neochota měst spolupracovat s nevládními organizacemi přispívá k šíření rasismu. Výzkum veřejného mínění odhaduje, že 19 % lidí mezi nezaměstnanými nechtějí pracovat. Proč se společnost nebaví o těch 80 000 flákačích z řad majority?

Je minimum lidí, kteří zneužívají sociální systém dávek. Objem špatně vyplácených dávek se pohybuje kolem 150 milionů korun ročně. Vzhledem k tomu, že se v sociálních dává vyplatí na stovky miliard korun, je zneužívání dávek naprosto minimální a tyto dávky zneužívají jak majorita, tak minorita a v obou skupinách obyvatelstva se jedná o minimální jev.

Jitka Bártová jako každá správná rasistka říká, že v Duchcově drobnou kriminalitu mají na starost jen Romové. Ti se chovají vždy špatně a slušného Roma nesmí urazit mediální kampaň vůči Romům. Bártová srovnává vtipy o blondýnách s mediálními útoky na Romy. To je trapné a naprosto demagogické. Invalidní důchodkyně z Janova pouze ukazuje jak hloupou dokáže být, když vykládá pohádky o tom, že pozná, jestli ten či onen Rom pracuje. To není nic jiného, než holý rasismus v praxi. Romové dokáží být podle důchodkyně z Janova v problematických událostech stmelují, a proto údajně štvou majoritu. Jenže, mají Romové na vybranou? Události z Českých Budějovic ovlivňují život Romů v Opavě. Jak je to možné?

Do pořadu zavítal také kamarád starostky Bártové, Kalousek. Ten se exhibuje pravidelně na duchovském fóru, kam pravidelně přispívá rasistickými obrázky a příspěvky. V debatě také kritizuje policajty a obhajuje holohlavé nácky. Lidé se podle Kalousa domestikují jako nějaký dobytek. Zkrátka, takto se vyjadřuje rasismus.

Podstata problému je rozlišování na Čechy a Romy. Všichni jsme Češi.

Lidé neznají historii a nechápou, že si Romové museli vypracovat obranné mechanismy v nepřátelském území a v tomto nepřátelském prostředí žijí Romové dodnes.  Prostředí v České republice je obecně velmi xenofobní a rasistické ke všemu odlišnému. Je to otázka kultury. dokud se kultura a společnost nezmění, nikdy nebude klid od rasismu. Od dávných dob století se změnila situace. Žijeme v období, kdy stát něco dává Romům a Romové by měli za to něco státu odvádět. Část Romů neodvádí a dělá špatný obraz mnohem větší poctivé části Romů. S tímto nelze než souhlasit. Pan Holomek má naprostou pravdu.

Majorita má moc, peníze a může vytvořit podmínky, aby skončilo nepřátelské okolí obklopující Romy. Problém je v tom, že ani jedna vláda nic ke zlepšení podmínek nedělá.  Vláda má programy na řešení soužití minorit a majorit, ale nevyužívá je, nebo tyto programy má naplánované v nedostatečné kvalitě. 

Starostka Bártová nechala opět zaznít rasismus a obviňuje Romy z devastací domů…..nelze takto obecně tvrdit, že Romové ničí domy. Ředitel Agentury pro sociální začleňování má pravdu.  Je mnoho míst, která se vylidňují. Je mnoho míst s ghetty kde se okolí díky nezaměstnanosti vylidňuje. Je sociální problém vylidňujících se oblastí, kdy je nedostatek práce. Úkolem sociální politiky státu by mělo být řešení problémů kolem sociálně slabých obyvatel bez ohledu, zda sociálně slabým je Rom nebo není. Pokud někde Romové devastují byt, nebo dům,  je to opět problém regionální a měly by zakročit orgány státu. Opět je to chyba majitele domu nebo bytu.

Lidé by měli být méně rasistickými. Konečně bychom měli být kulturními a nikoli hloupými bytostmi s nenávistí v srdci.