Je čas na změny, lidská práva musejí zvítězit nad chaosem a zlem

Lidská práva jsou v České republice ve velmi špatné stavu. Co se to stalo s tímto národem? Kam se ztratila pověstná vzdělanost a kulturnost národa? Možná skončila v nějakém exilu, protože se už nemohla dívat na chyby, kterých se pod Řípem dopouštíme. V devadesátých letech vznikaly romské iniciativy, jejichž jediným úkolem bylo připravit minoritu a majoritní společnost na společné soužití v demokracii. Jenže jednotliví aktivisté selhali a peníze skončily jinde, než původně měly. Žádné lepší soužití se nekonalo, naopak pod taktovkou Daniela Landy a Jiřího X. Doležala ožíval československý a později český neonacismus. Bylo to vůbec poprvé, kdy mladí hololavci vykřikovali pod taktovkou nově vnikajících Sládkovců rasistická hesla. Národ Čechoslováků se veřejně dělil na správné a zlé, kde hlavním rozlišovacím znamením byla barva kůže. Bylo to vůbec poprvé, kdy v televizních debatách jako dobře placený klaun vystupoval s pitíčkem na stolku Miroslav Sládek. 

Společnost selhávala a léty zakořeněná nenávist dvou táborů, často segregovaných na předem určených ghettech, vykonal své. Média se učila pod rouškou demokracie většímu rasismu. Vlivem ztráty základních hodnot jsme jako společnost přehodnotili roli člověka do pozadí, kde hlavními hodnotami zůstaly peníze. Není divu, že díky nečinnosti vlád a nezájmu většiny obyvatelstva jako houby po dešti vznikají ultranacionalistické spolky na veřejnosti vydávající se za ochránce nových , ještě více demokratičtějších ideálů. Nejvíce je to patrné v předvolebním období, kdy se nevlastenci, rasisté a ostatní sluhové prastarých hodnot zla pokoušejí strhnout občany státu do her o extrémismus.

Liana Janáčková, proslulá zejména výší svého odporu k romské menšině, nyní jako jeden z lídrů účelového spolku Hlavy vzhůru vystupuje v televizních debatách o nepřizpůsobivých občanech, kdy těmi nepřizpůsobivými jsou hlavně všichni Romové, protože podle mediálního obrazu je každý Rom zneužívačem sociálního systému, zlodějem a násilníkem. Je tragikomické, že právě tato dáma beze studu vystupuje na veřejnosti jako ochránkyně slušnosti a zájmů občanů.

Většinu sociálních dávek využívají majoritáři.

Ti jsou také největšími defraudanty špatně vyplacených dávek státu. Ročně se zneužijí sociální dávky za 170 – 180 milionů korun(zneužité dávky představují většinou morální, nikoli však významně ekonomický problém)

Česká republika se po celou dobu dvaceti let vydala špatným směrem. Raději vydávala dávky v nezaměstnanosti, místo aby motivovala všechny nezaměstnané k práci. Pořád je lepší živit armádu víc jak půl milionu nezaměstnaných, než vytvářet aktivní politiku zaměstnanosti, ve které se pracovat vyplatí.

Nezaměstnanost, to je problematika nejen majority, ale také minority.

Podle statistik je 80 000 majoritních obyvatel, kteří nikdy pracovat nebudou i kdyby dostávali každý den za práci půl zlatého prasete. Mezi romskou minoritou je to 20 000 “nemakačenků”(přesto jsou v očích majority tématem číslo jedna notoričtí nepracanti z romské a nikoli z majoritní části obyvatelstva)

Jsou to především mladí lidé. Ta mediálně omílaná budoucnost státu, pro níž se politici pravidelně v předvolebních obdobích mohou rozkrájet, aby na ně po volbách opět zapomněli. Díky rozpadu těžkého průmyslu, díky rozpadu základů české ekonomiky je mnoho nezaměstnaných. Na jedné straně to jsou mladí a na druhé naopak lidé po 45. věku.

Nacházíme se v šílené situaci, kdy dlouhodobá nezaměstnanost vytváří řadu špatných návyků. Je lepší mít sociální dávky, než dojíždět někam za prací nebo vykonávat práci za minimální mzdu.(tento trend je rozšířený u majority i minority)

Je mnohem lepší sedět v obýváku u telenovely, než pravidelně sedět v supermarketu za kasou…….dlouhodobá nezaměstnanost živí lenost a lenost hlavně u mladých lidí vytváří velmi těžké a složité komplikace do života.

Je lepší být státem zabezpečený než být nezávislý třeba za mnohem menší peníze…..Na druhou stranu je férové dodat, že práce opravdu někdy není.

Navíc u romského etnika problematika nezaměstnanosti naráží na vzdělání a hluboko zakořeněný rasismus.

Je mnoho velmi vzdělaných Romů. Je mnoho velmi chytrých Romů, ale většina z romského etnika neměla díky diskriminaci přístup k lepšímu vzdělání. Jsi Rom, tak automaticky půjdeš do zvláštní školy. Jsi Rom, tak dostaneš nedostatečné vzdělání, protože tam nahoře si zcela hloupě někdo myslí, že nemáš na učivo klasické základní školy…….kam se podělo inkluzivní vzdělávání, na nějž dostává republika pravidelně dotace? Co mají silnice nebo venkovské programy společného se vzděláváním minorit? České školství není schopné a zatím ani ochotné respektovat speciální potřeby minorit.

Být uniformní, za žádnou cenu se neodlišovat……to se jako savo zažralo do kostry systému.

Díky neexistenci a slabotě občanských iniciativ politici ani omylem nepřemýšlejí o změně směru.

Rom se vzděláním z rodinných škol není často schopen dalšího studia na učilištích či středních školách. Navíc je tady problém úpadku učilištního vzdělání. Jako kdyby řemeslo ztratilo zlaté dno. Mnozí romští zájemci nemohou jít do učení na nějaké řemeslo, protože školy zanikají jako jarní lesík po vichru.

Takový absolvent základní školy nemá žádnou motivaci k dalšímu studiu. Proč by studoval, proč by se snažil…..půjde na úřad a může dřepět doma.

Tento nešvar je často rozšířený nejen mezi Romy. Rasismem sužovaní lidé často ani nemají sílu jít životem dál. Nevidí naději a budoucnost v dalším vzdělávání, když stejně zůstanou těmi “cigány = kriminálníky” pro nechápající majoritu…..

Přitom, s vyšší mírou vzdělání se snižuje ohrožení rasismu a do jisté míry se s výškou vzdělání snižuje diskriminace. Bohužel, české prostředí je v tomto specifické a ve vztahu (rasismus a diskriminace) versus vzdělání platí nepřímá úměra, kdy míra rasismu klesá s vyšším vzděláním rychleji než míra diskriminace. Viz. například romští podnikatelé….mohou mít vzdělání jaké chtějí, přesto se díky diskriminaci nedostanou ke státním zakázkám, vysokoškolský profesor nemusí cítit niky rasismus, ale diskriminaci pocítí v určité míře pokaždé, protože systém v České republice je prorasisticky orientovaný…..těch případů je mnoho a je to ostuda a chyba majority…..

Tam, kde panuje frustrace z rasismu a věčného nepochopení napojená na větší odloučenost od okolní společnosti a nižší vzdělání, tam často roste agrese a tato agrese může růst v násilí, krádeže či jiné trestné činy. Je to typické chování člověka bez ohledu na rasu, či národnost, je stejné pro nás všechny.

Tady nezáleží jakou máme barvu kůže. Pokud se cítíte nechtění. Pokud na vás z okolí útočí nadávkami. Pokud každý den vidíte zkratkovitou patlaninu o nepřizpůsobivých občanech…….potom se ztrácíte sami mezi sebou, jste “vyděděnec a potenciální kriminálník” a pokud rodinné zázemí cítí podobné pocity, pak je možné, že se zradikalizujete a začnete nesnášet majoritu. Je to pochopitelné, nikoli však správné. Jako “vyděděnec” začnete páchat snadněji trestné činy, protože je působíte těm druhým, těm kdo vás nesnáší. Každý jsme jiný a každý na vyděděnectví reagujeme totálně jinak. Někoho to může posílit, jiného to naopak může oslabit ve víře v dobro.

V období dospívání, či v období dětství hledáte sebe samotného, chcete být přijímaný a přesto se musíte potýkat s nepochopením, nesnášíte své okolí, nesnášíte sám sebe a zlobu si chcete vybít na druhých, předem definovaných vinících a nejčastěji těmi viníky jsou ti z řad majoritářů. V jistých okamžicích života není těžké spadnout do nekonečného sledu špatných kroků, kdy se k trestné činnosti přidají drogy, případně alkohol. Ghetta, či sociálně vyloučené oblasti, vytvářejí mnohdy velmi těžké podmínky, kterým majoritář stěží porozumí.

Mládež tak může za jistých okolností dospět k názoru, že páchat násilí v partě je správné, protože v partě byl nejistý mladík ve vedoucí a odstrašující roli…najednou se díky partě mohou společenské role pro nezletilce obrátit a teenager získává pocit neohroženosti, který může obrátit vůči majoritě i vůči Romům samotným. Dochází  vytváření špatných návyků, které mohou vyústit v celoživotní patálie s porušováním zákonů. Dochází k seskupování mládeže, která se v tomto případě může chovat nevypočitatelně.

Proto je práce s mládeží velmi důležitá a role nevládních organizací je pro práci s mládeží naprosto nezbytná. Romské nevládní organizace by opět měly vytvářet projekty pro práci s mládeží a dětmi. 

Tam, kde jsou ghetta, tam dochází k narušení tradičního řádu etnika, člověk je nucen žít v nepřirozených podmínkách a pokud k takovému narušování dochází po celá léta, poté je to velmi vážný problém vedoucí v některých případech v nedostatečnou výchovu dětí…..proč by měl rodič žijící v ghettu vychovávat svého potomka k toleranci a touze po společném životě s někým, kdo jej bude pokládat za méněcenného…v takovém prostředí se stává být asociálním mnohem snadnějším jevem. To samé by se stalo s majoritáři, pokud by byli ve stejné pozici jako romští obyvatelé ghett.

Nevládní organizace by měly v takových případech pracovat s rodinami, aby výchova potomka nebyla ohrožována závadovými jevy, které zcela přirozeně vyvolává ghetto s rasizující majoritou. Tyto organizace by měly spolupracovat se sociálkou, policií a do jisté míry i s městem. Každopádně taková organizace musí být nezávislá na státu i městu a stát ani město by neměl být jejím zřizovatelem nebo provozovatelem.

Rasisté často tvrdí, Romové dělají trestné činy. Policisté řeknou, že v ghettech je silná kriminalita, ale neřeknou proč tomu tak je. Ono se vždy snáze hovoří o následcích a nikoli o důvodech, kdy těmi důvody jsou primárně chyby majoritní společnosti. Snadno se ukazuje na kriminality minorit, snadno se poté požadují policejní profilace……………raději jako majoritáři budeme pokrytci, aníž bychom přiznali, že za ten stav můžeme my a necitlivá politika státních diktátů, kdy se vytrácela jakákoli diskuse, jakýkoli náznak na úspěšné změny ve společnosti.

Zcela nezastupitelnou roli v romské společnosti hrají nevládní občanské iniciativy……tyto však často neexistují nebo s nimi města nespolupracují. Mnoho Romů si vůbec neuvědomuje, že jediný, kdo Romům pomůže, jsou opět jen a jen Romové.

Nevládní organizace vytvářejí projekty narušující asociální stereotypy, které se mnohdy díky ghettoizaci a rasismu ze strany majority vyskytují. Někde takové organizace existují, viz. Chánov, kde se rozbíhá několik projektů. Lidé jsou v rekvalifikačních kurzech a mají touhu pracovat….Romové jsou zapojováni do péče o místo, v němž žijí, získávají mnohdy ztracené pracovní návyky. Romové se vzdělávají a vznikají nové šanci na lepší život. A to je jediná možná cesta. Začít od začátku. Rasismus některých Romů vůči majoritě je pochopitelný, není však správný. Lidé musejí pochopit, že pracovat je vždy lepší než být na sociálních dávkách.

Jak bylo již řečeno, je nutné začít pěně od začátku, nenavazovat dále na chyby z devadesátých let. Je třeba z dalších postupů vynechat v rolích lidskoprávních aktivistů zpátečníky, rasisty, homofoby a rasisty vůči majoritě, protože tyto kreatury minulosti pouze znemožní konání jakéhokoli projektu. Bohužel realita tento postup často neumožňuje, protože je na tyto podivíny napojeno mnoho lidí a bez nich by nebylo možné vytvářet různé projekty. Je také nejlepší zapomenout na koncepty sjednocování Romů v jeden celek, které požadují některé strany a  zájmové skupiny….je třeba zahájit jiný koncept, v němž se skryjí nepodstatné osobní antipatie mezi jednotlivými aktivisty.

Stále tu chybí servis, jež by umožňoval rekvalifikovaným sehnat práci, jež by umožňoval studium na učilištích, jež by ukazoval, že být nezávislým na státu a pracovat je milionkrát lepšíJe třeba vytvořit základní pilíř a v tom je třeba také spolupracovat s vládou.

  • je třeba změnit sociální systém, aby se pracovat vždy vyplatilo( v sociálně slabých oblastech by se mohl zavést poukázkový systém výplaty dávek, kdy by sociálně ohrožené skupiny obyvatel nedostávaly peníze na nákup potravin, ošacení atp…)

  • Je třeba změnit pravidla  při výplatě příspěvku na bydlení(stát musí dohlížet na to, ja účelně byla dávka využita a jestli sociální bydlení vyhovuje sociálně únosný požadavkům, nelze také porovnávat nájemné vzhlede k místně příslušnému nájemnému) – je třeba vystavit stopku asociálním obchodováními s nejchudšími a neohroženějšími, kteří následně platí i 12 000 za pár čtverečních metrů bydlení.

  • Je třeba podporovat učňovské vzdělávání a zároveň podporovat systém celoživotního vzdělávání(je třeba pořádat vzdělávací kurzy, kdy si lidé osvojí například finanční gramotnost, získají rekvalifikace, pomocí dálkových studií vystudují učiliště, střední a vysoké školy……je třeba také podporovat systém asistentů pedagogů, který zvyšuje dětem ze sociálně slabých oblastí větší šance na lepší školní výsledky. V případě, že by rodiče neposílali děti do základní školy, je třeba zavést srážky  na sociálních dávek třeba až do výše nezabavitelného minima, což by v některých případech také nic neřešilo, pokud by příjem rodiny dosahoval výše nezabavitelného minima.

  •  Je třeba vytvořit podprahová zařízení volného času, kde dochází k dalšímu rozvoji lidí ze sociálně ohrožených oblastí

  • Je třeba připravit osvětovou koncepci, ve které se majorita formou koncertů, různých artworků tradičních řemesel, pomocí diskusi s obyvateli přiblíží majoritě. Zároveň je třeba vést osvětovou kampaň, ve které je třeba zdůrazňovat, že ne všichni z majority jsou rasisty, protože počet Romů s eskalující situací dramaticky roste

  • Zároveň je třeba vytvořit právní poradny pro oběti rasových útoků. Mnoho rasově motivovaných útoků není vůbec ohlášených právě z důvodů špatného postupu policie

  • A proč by si Romové nemohli zřídit občanské sdružení nebo jinou právní formu organizace napomáhající Romům s hledáním práce? Je tu zcela jasný rasismus a diskriminace na trhu práce, která může být zničena například pomocí sdružených firem, které by neměly problém zaměstnávat Romy a osoby ze sociálně vyloučených oblastí. Romští podnikatelé případně přímo organizace by mohla  vytvářet startovací pracovní místa na určité období, odkud by zaměstnanec získal jistý druh osvědčení nebo doporučení? Proč nezaložit výrobní družstva, takové koncepty fungují na různých místech republiky a jsou úspěšné.

  • Je třeba aby Romové byli v médiích více vidět a to lze docílit podporováním, případně založením romských médií jako je  romská televize, romský rozhlas, romský tisk.

  • Romové nesmí být nečinní a měli by po městech požadovat lepší dodržování shromažďovacího zákona, měli by se ozvat pokaždé, pokud se v tisku, na internetu objeví rasistický příspěvek a takový příspěvek by měl být dementován věcnými důkazy

Rasismus nezmizí během několika let. Je to dlouhá trať s noha velkými překážkami, v níchž někteří rasističtí Romové tvoří největší překážku. Vandasova DSSS je nebezpečná z důvodů demonstrací často eskalujících o brutálního násilí, ale mnohem nebezpečnými jsou Okamurové, Machové, Chaloupkové,  Janečkové a další…..protože tito lidé chtějí stejné Vandasovy plány často skryté za ideály větší svobody a přímé demokracie, která s demokracií nemá nic společného. Petr Mach kromě ekonomické destrukce státu požaduje návrat apartheidu a jak všichni můžeme vidět, majoritní společnost s tím nemá problém. Bohužel v Machovi se shlédli také někteří Romové a to je špatné.

Pokud se romské organizace probudí a zahájí svou přeměnu včas, poté je možné, že se česá společnost za 15 – 20 let stane o mnohem méně rasistickou než je nyní. Možná za takových 5-6 let budou vidět první malé náznaky, kdo ví….