Romové ve službách policie by neměli být žádnou raritou

Opravdu si za každou cenu musíme hrát na společenství bílých, do kterého nepatří ostatní příslušníci národa? Na jednu stranu média říkají, že nejsou rasistická, přitom s rasistickým nadšením oznamují celému Česku, že tam a tam pracuje Rom na pozici policisty. Je to opravdu taková senzace? Buď je všem přistupujeme stejně se stejnými nároky, nebo s xenofobním podtextem upozorňujeme na stejně xenofobní výjimku, kdy bratrství bílých laskavě pustilo barevného do svých řad. Jako kdybychom se nacházeli v Americe šedesátých a sedmdesátých let a přitom se nestyděli za systémový rasismus, který se ani  omylem nesnažíme napravit. 

Copak se v Anglii někdo zastavuje na “nebílým” policistou? Copak o něm vycházejí sáhodlouhé příběhy? Společenství Čecháčků se opět nachází v pověstné době kamenné, kde se rozdílní lidé považují za méněcenné, a proto je třeba upozorňovat na výjimky schopné být na stejné společenské úrovni jako bílý pán. Stále je ve vzduchu zápach nerovnosti přinášející médiím vyšší čtenosti, vyšší sledovanost a tím pádem také mnohem vyšší zisky v podobě předražených reklamních spotů. Česká demokracie je křížencem západních myšlenek napojených na východní styl uvažování, kde politik může být politickým křupanem, aníž by to komukoli vadilo.

“Cikán, ten nemůže být policajtem, protože je natolik hloupý, aby dosáhl požadovaného vzdělání”; přesně v takovém podtónu  jsou vytvářeny všechny “senzační zprávy” večerních vysílání. Jsou tu příběhy o dvou táborech “MY” a “ONI”, kde jakékoli stejné chování se stejnými příležitostmi je zázrakem, nikoli zcela normální skutečností. Nedostatek majoritní společnosti je jako zlaté tele podstrkáván do vínku posuzované minority. Vůbec nikdo s nevzpomene na neexistenci inkluzivního vzdělávání, nikdo si ani omylem nevzpomene na těžkosti ghett……..”ten cigán nemá vzdělání, protože na to nemá”…..jenže to nemusí být vždy pravda. Rom se může jakkoli snažit, přesto mu rasisticky stylizovaná majorita nemusí vůbec nic umožnit.

Je mnoho lidských osudů a tyto osudy jsou pravidelně devalvovány rasismem a nerovnými podmínkami, s nimiž se minority musejí každý den vyrovnávat. Pravidla pro přijetí k policii jsou nastavena pro potřeby majority. do chce, může vystudovat jakoukoli školu a může tak získat středoškolské vzdělání. Jenže v romské komunitě tomu tak nemusí být díky léty zavedené segregaci, kdy jsou romské děti automaticky posílány do zvláštních škol a kdy jsou nuceny žít v těžkých podmínkách ghett.

Česká společnost se musí změnit. Je nutné začít o obyvatelích české, oravské a slezské kotliny přemýšlet jako o skutečném národě, kde sou jeho součástí všichni lidé s českým občanstvím. Policie není  a ani nesmí být společenstvím bílého pána bdícího nad bezpečím bílé říše. Rom, Vietnamec či jiný zástupce minority musí být také zařazený do bezpečnostních složek státu, protože tato země patří nám všem, a to bez jakéhokoli rozdílu. Je na čase přemýšlet nad tím, jak změnit českou společnost pro lepší budoucnost nás všech. Segregace musí skončit, stejně tak musí skončit diskriminace ve vzdělání.

V zahraničí nemají Romové žádný problém s uplatněním. Pracují jako policisté, podnikatelé, studují……Romové mohou dosáhnout všeho co chtějí. Je to pouze rasistický systém ve státě, jež posílá jejich potenciál ke dnu. Minority se proto musejí snažit mnohonásobně více, aby dosáhly alespoň podobných výsledků, jakých dosahují lidé z majority. Česká republika se musí ještě mnohému učit. Ve věci lidských práv je Česko velmi zaostalou zemí.