Tyto volby nejsou o naplnění nadějí Romů

Za několik dní končí volební šílenství. Zelené ikonky facebookových účtů ztratí politický zápal, zatímco neúspěšní kandidáti s neúspěšnými stranami svedou veškerou vinu na hloupé, naprosto neschopné voliče. Mnoho politických partají se rozhodlo vsadit na romskou problematiku. Romové se aktivizují, nacházejí se v ČSSD, Lvu 21, Straně zelených, Straně rovných příležitostí, politickém hnutí Změna, Pirátech, Straně přátel občanů – Zemanovci, Romské demokratické straně a mnoha dalších……úsilí romských kandidátů je správné, chvalitebné a zajisté žádoucí….tato země potřebuje “etnické” zástupce ve Sněmovně. Potřebuje je hlavně pro to, aby se vytratil etos bílého muže, etos rasistického kýče vládnoucího nad národem Čechů……romské kandidáty potřebuje jak minorita, tak majorita, ale jde skutečně partajím o narušení zažitých rituálů kýče rasismu? Už samotné smýšlení o etnicky rozdílných poslancích je ve své podstatě xenofobní…. 

Proč se najednou celá společnost rozhodla pro xenofobii? Proč jednotlivé strany rasisticky poukazují, že právě u nich jsou mezi kandidáty Romové? Nemělo by to být normální? Neměl by se do politiky dostat kdokoli podle svých osobních kvalit? České prostředí je z povahy rasistické a neumožňuje romským kandidátům dostat se do popředí kandidátek. To je možné pouze tehdy, pokud si partaje uvědomí klad romské karty v podobě dalších hlasů ke stranickému dobru. Upřímně řečeno, ani v tomto předvolebním čase nejde partajím o úspěch Romů, protože by je daly do mnohem volitelnějších pozic. Typickým příkladem je Strana zelených…..

“Romové, volte Zelené, protože Zelení podporují Romy…”…….jenže, jaká je skutečnost? Když se podíváte do kandidátek této politické strany, zjistíte, že například pan Tišer ze Strany rovných příležitostí je na 5. volební pozici…..je opravdu reálné, aby pan Tišer dostal nejméně 5 % preferenčních hlasů? Vrcholní představitelé Strany rovných příležitostí přitom sami vyznávají rasismus s homofobií…

“Romové, volte Romy”……opravdu potenciální volič Strany zelených volí Romy, pokud dá preferenční hlas panu Tišerovi? V takovém případě dává hlas Straně zelených……romské strany k volbám přistoupily zvláštně. Romská demokratická strana(RDS) má celkem 5 kandidátů a kandiduje ve Středočeském a Libereckém kraji. RDS začíná od startovních pozic a tyto volby jsou pro ně spíše zahajovací zkušeností. Kdyby obsadila kandidátky pro všechny kraje, mohla by skutečně přemýšlet o případných volebních úspěších a zároveň se jako jediná romská strana vrhla do voleb tzv. na vlastní triko a nikoli na kandidátkách jiných politických subjektů…..i to je správné….

Mnoho Romů si od těchto voleb slibuje příliš mnoho. Proč se najednou hovoří o politickém aktivismu Romů, když na kandidátkách stran na nevolitelných pozicích byli v minulých volbách také Romové? Protože sílí neonacisté, sílí extrémismus a tento neonacismus a extrémismus se nenachází jen v DSSS, on je také v jiných stranách a hnutích. Rasismus se nachází i v ČSSD, ODS a dalších tzv. parlamentních i neparlamentních stranách a hnutích…..mnoho politiků jsou také rasisté, i když se strana nebo hnutí nemusí na první pohled tvářit prorasisticky. Velké strany nemají problém s rasistickými plány, pokud takové plány nejsou veřejností za rasistické označeny. Chyba je opět ve společnosti a schopnosti vytvářet demokratickou společnost.

Co je znakem romského aktivismu v politice? Jsou to nevolitelné nebo těžko volitelné pozice na kandidátkách stran, nebo je to vytváření samostatných politických subjektů? A jaká by měla být taktika politického boje ve stranách minorit? Je taktikou být na kandidátce jiné partaje? Nebo je mnohem lepší mít vlastní projekt a s ním se pokoušet prorazit do politiky? A budou mít romští poslanci v trikotu velkých partají šanci prosadit svůj plán? Nebylo by lepší, kdyby v Poslanecké sněmovně byla strana ryze prominoritně laděná? Romové chtějí mít větší zastání ve Sněmovně, přesto volí velké strany a očekávají, že tím posílí své postavení ve společnosti.

Jenže takový postoj je zela mylný. Postavení minorit nelze zlepšit pouze tím, že v Poslanecké sněmovně mezi zákonodárci budou Romové. Postavení minorit lze zlepšit na základě nových norem, ale celospolečenské klima politici ani omylem nezmění. Mají romští poslanci možnost takové normy prosadit? Nemají už z toho důvodu, že zde chybí občanské organizace. Není tu zcela běžný demokratizační prvek, který by donutil politiky a jejich strany k činnosti. Není tu občanská kontrola politiků prováděná skrze nezávislé občanské organizace. Tohoto nedostatku využívá například Tomio Okamura, když se snaží všem napovídat, že více extrémismu je více demokracie.

Rozhodně není dobré přemýšlet o kandidátech jako o etiketách na zboží. O každém člověku je třeba smýšlet jako o lidské bytosti s prioritami a názory a podle toho volit. Nejrůznější nápady na to, aby lidé volili jako automaty podle etnického původu jsou opět rasistické, xenofobní a populistické. Zároveň každý Rom v sociálně slabých oblastech nechající se podplatit stranami k volbě té či oné strany je nemorální a je sám proti sobě. Takový člověk je prodejná bezpáteřní bytost hazardující se svou budoucností. Kolikrát se budou opakovat volby na předem známých místech severních Čech? Kolikrát se partaje vrhnou na skupování neštěstí ve svůj prospěch? Tato část voleb patří vždy k černým místům nemorálnosti.

Kdyby Romové nesedali na lep velkých stran, mohli by ve Sněmovně mít svou politickou stranu. Touhy volit ČSSD, KSČM či jiné strany paradoxně oslabují postavení Romů ve světě politiky. Přitom komunisté jsou strůjci špatného ve společnosti. ČSSD také nic pro Romy neudělala výjimečného a naopak šla klidně proti zájmů Romů. Lidé by si měli uvědomit, že problémy nespadly z nebe a mají návaznost na parlamentní strany a ideologickou nástupkyni komunistů, současnou KSČM.

Skutečným morálním vítězstvím Romů je existence romské strany v Poslanecké sněmovně. Skutečným vítězstvím Romů je existence a funkčnost občanské společnosti ve formě občanských organizací a jejich spolupráce na poli ochrany lidských práv.