Volební kalkulačky napomáhají černobílému vidění světa

Volební kalkulačky se staly v předvolebním shonu lákavou pomůckou mnoha spoluobčanů. Najednou se na základě odpovědí ukáže, jaký máte celospolečensky uznávaný politický názor. Za každou cenu se musíte vejít do předem vytvořených komůrek levice nebo pravice. A to i v případech, pokud na starožitné rozdělení politiky nevěříte. Algoritmus neznámého původu říká, že z tolika a tolika procent uděláte nejlépe, pokud zvolíte vítěze vámi zodpovězeného kvízu. Opravdu máte na všechny otázky stejné odpovědi, nebo jste neměli jinou možnost pro odlišnou volbu? V politice nikdy nesmí existovat “ano”, “ne”, “nevím” bez jakéhokoli hlubšího poznání problému vycházejícího z položeného dotazu. Zodpovědný volič bere takové volební kalkulačky jako další způsob zábavy, jakousi náhodu…eventuálně velmi omezenou, nepřesnou a lacinou imitaci nápovědy pro budoucí volbu.  

Podobné kvízy navíc nezohledňují filozofický postoj budoucího voliče. Z jakého úhlu pohledu rozhoduje budoucí volič mezi třemi variantami odpovědí? Je to z pohledu osobních potřeb, nebo o problematice přemýšlí trochu šířeji? To je velmi důležité, protože naše osobní potřeby nemusejí být dobré pro ostatní. Představte si, že budete dělníkem s minimální mzdou a najednou se před vámi objeví otázka : “Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy na 12 000 korun?”….jak takový volič odpoví? Nebude ani na minutu přemýšlet nad všemi souvislostmi a klikne na nabízenou možnost “ano”.

V tomto případě bude 12 000 výhodné pro jednotlivce, ale nikoliv pro celou společnost. Tak razantní zvýšení minimální mzdy by mělo devastující důsledky na českou ekonomiku a pravděpodobně by zvýšilo již tak vysokou nezaměstnanost. Nehledě na to, že by státní kasa ani na tak vysoké zvýšení minimální mzdy neměla dostatek volných finančních prostředků. Ty by musela vzít z některých rozpočtů státní agendy například ze zdravotnictví, armády, sociálního zabezpečení atd………… Ale tyto souvislosti si modelový volič neuvědomí. Možná příliš věří levicovým stranám, jež často nabízejí nesmyslné návrhy z populistických důvodů. Možná nemá všechny potřebné vědomosti na to, aby zodpovědně posoudil nabízenou problematiku…….je potom taková odpověď plně relevantní? Je na jejím základě možné zodpovědně říct, že volič iks ypsilon by volil například ČSSD z 80 %?

Černobílé vidění světa je nejbližší extrémním formám rozhodnutí, kdy jedna jediná varianta řešení je pravdou a všechno ostatní je lež. Lidé mají sklony ke stádovému chování a nejinak je tomu s politickými preferencemi. Vidět je to například na Facebooku, kde si lidé jednotlivé výsledky kalkulaček sdílejí a navzájem se chválí k výsledku volebních preferencí. Je komické sledovat, jak jednotliví komentátoři připisují co všechno preferují u té či oné strany a jaké měly shody na druhém a třetím místě s ostatními partajemi. Budoucí voliči se učí stádovitosti, kdy je špatné být odlišným se svým vlastním názorem. Třeba na Euro je správné vyznávat takové a onaké názorové pnutí, protože partaj společně s médii ti milý voliči říká, jak máš přemýšlet. Známá publicistka s levicovým srdíčkem říká, že máš volit tu a tu stranu a ty, pokud nechceš vypadnout z potenciálního kruhu společenského zájmu, musíš být naprosto stejným.

Lidé jsou předem naváděni k jednoduchým principům posuzování politické situace. Vypíchnou se jen některé body a ty se v médiích prezentují bez jakýchkoli podrobností a spojitostí. Ty body se nazvou klíčovými a stanou se součástí volebních kalkulaček. Jenže……..kdo tyto body vybral a za jakým účelem? Byl to nezávislý subjekt, nebo v tom měla prsty nějaká zájmová skupina? Co když zrovna já považuji za důležité úplně jiné otázky a připravená sada tak nemusí odpovídat politickému naturelu mojí povahy. Opravdu lze určit politický názor na základě jednoduchých odpovědí?

Typickými cílovými skupinami podobných volebních kalkulaček díky zjednodušenému černobílému vidění světa bývají levicoví nebo pravicoví extrémisté, mládež, voliči s nižší sociální inteligencí,  lidé s nižším stupněm vzdělání, či voliči pocházející z nestandardních poměrů(sociálně slabí, lidé s osobnostními problémy…). Další speciální skupinkou jsou “fanatičtí” příznivci oblíbené politické strany. Chtějí se jen ujistit, jestli s “jejich” stranou a s jejich názorem také souhlasí volební kalkulačka. Pokud ano, poté bude volič neskonale šťastný, protože ví, že je tím správným ve stádě správných. Pokud se takový “fanatik” neshodne s volební kalkulačkou, vytvoří na své facebookové zdi zprávu o tom, že celý kvíz byl dílem levice nebo pravice…..

Veškeré rozhodování člověka by mělo být utvářeno na základě zdravého rozumu, jenže co je to ten zdravý rozum? Neonacisté za zdravý rozum pokládají rasismus s nenávistí vůči novotám a odlišnostem. Komunisté považují za zdravý rozum všechno, co odporuje kapitalismu……. často je tak pojem zdravý rozum zneužíván ve jménu legalizace extrémních hodnot a všichni, kdo s extrémními hodnotami nesouhlasí, postrádají zdravý rozum.

Na závěry volebních kalkulaček je třeba hledět s nadhledem jako na nástroj zábavy….