Polská ultrapravice oslavovala, zatímco státnost Polska pod ranami nácků padala do kanálu

Výročí obnovení nezávislosti Polska posloužilo neonacistů k násilí. Zmetci minulosti, tak jako jejich čeští kolegové, využili oslav státnosti k oslavám rasismu, nenávisti a odporu ke všemu odlišnému. Polští rowdies ukázali celému světu svou zvířecí podobu, kdy v ulicích vládne plamen, zatímco nácek s vlajkou polského státu hrdě stojí před v ohni plápolajícím autem. Ne nadarmo se říká, že polští a ruští neonacisté jsou těmi nejagresivnějšími. Co v onen okamžik nestvůry minulosti oslavovali? Určitě to nebyla polská státnost a určitě to nebyla hrdost na těžce zkoušený národ. Vyznavači hákových křížů, hráči dvoubarevných simultánek házeli na policii dělbuchy, zapalovali auta, vzduchem poletovalo kamení….hereze ultranacionalismu zažívala skutečný svátek, zatímco se skutečný polský národ ztrácel pod sutinami království temna.

Varšava 11. listopadu 2013 byla ve znamení ohně, slzného plynu a pokusů destabilizovat demokracii a toleranci vůči minoritám ve společnosti. Katolické Polsko, samo o sobě vypadávající z konceptu tradiční evropské demokracie, ztrácející se ve spolumoci církevních prelátů, v onen listopadový den vypadalo, jako kdyby místo oslav do hlavního města přijela další armáda wehrmachtu……jen uniformy esesáků vystřídaly šátky s lebkami na ústech doplňované černým oděvem anonymity, kdy bezejmenná lůza, jako hadi na svátku svatého Jiří, vylézají z děr Boldemoru, aby zahájili válečná tažení vůči nepřátelům ideálů.

Několik desítek mladých ultrapravičáků, jak se dnes politicky korektně nazývají neonacisté, zaútočilo na squaty Przychodnia a Syrena obývané levicovými radikály.  Než policie zasáhla, hořelo několik aut a násilnosti z tohoto místa se přesunuly do dalších částí města, kde stejná verbež ultrapravicového ražení pokračovala v představeních inferna minulosti. Násilností se ve Varšavě zúčastnilo také několik českých fašistů a neonacistů…..ti se tak jako jejich kolegové pustili do obyvatel squatu…..klidně by je zabili, zamordovali jako nějakou husu před posvícením. Jen díky zásahu policistů v civilu nedošlo k tomu nejhoršímu.

lala

Radical Boys by rádi byli stejnými, a proto na svém webu s hrdostí sobě vlastní vystavují fotky z řádění stejných šílenců. Dokonce DSSS, Čeští lvi a další promotéři minulosti doslova básní nad počínáním polské ultrapravice. Rádi by udělali to samé v listopadové Praze, kdy ultranacionální Dělnická mládež chystá demonstrační křepčení oficiálně namířené proti současné vládě. 11. listopadu byla hlavním terčem média s ruským velvyslanectvím, jehož vstupní brána plápolala v ohni jako střecha Reichstagu před více než sedmdesáti lety. Polští náckové, polští ultrabitkaři totiž považují Rusko jako hlavní utlačovatele národa, a proto bez potíží přijali za partnery kolegy z Němec. Jako kdyby zapomněli na hrůzy nacistické zlovůle, kdy Varšava lehla popelem pod pumami okupantů hákového kříže….

Němečtí náckové společně s polskými nácky “bojovali” proti státu, namířili nenávist proti ruskému, proti polskému…..namířili nenávist proti každému, kdo nevyhovoval naturelu myšlenek nesvobody. Promotéři zla se nyní obhajují, že k násilí byli vyprovokováni levičáky, kteří na ně měli házet lahve. Ze strachu před zostuzením, nyní ti, jež sami začali s oslavou ohně, zápachu pneumatik a vykřikováním nenárodních hesel, zkoušejí klaunská představení, ve kterých by právě oni, coby vyznavači Beliala, vypadali na malý okamžik, jako hrdinové dneška. 10 000 účastníků nemajících žádný problém s útokem na ostatní, zneužili svátku, vzpomínkové akce k oslavě svých vlastních perverzních duší.

Výsostné bílo červené vlaky Polska vypadaly v rukou neonacistů a extrémistů komicky. Je to stejné, jako když hošíci z české DSSS kráčí v protiromských pochodech, jako kdyby zrovna v ponižování a tyranizování Romů existoval základ národa. Hooligans nejrůznějších států Evropy dostali další fetiš do své sbírky. Mohou se ukájet nad fotkami nerevoluční Varšavy, kdy lidskost raději uprchla, aby byla nahrazena novodobými šmejdy současnosti. Cílem všech nebylo nic jiného, než rozpoutat potyčky a porvat se s odpůrci a policií. Byla tu šance k ideovému násilí, a právě tato šance zapálila pochodeň spalující poslední smítko oslav polské státnosti. “Bůh, čest a vlast” se s dvoubarevnými prapory Poláků za každou cenu snažily navodit něco, co ve skutečnosti v onen okamžik vůbec neexistovalo.

Několik desítek mladých ultrapravičáků, jak se dnes politicky korektně nazývají neonacisté, zaútočilo na squaty Przychodnia a Syrena obývané levicovými radikály.  Než policie zasáhla, hořelo několik aut a násilnosti z tohoto místa se přesunuly do dalších částí města, kde stejná verbež ultrapravicového ražení pokračovala v představeních inferna minulosti. Násilností se ve Varšavě zúčastnilo také několik Čechů, kteří se

Myslím si, že Polsko je v ohrožení. Vláda je neschopná a ohrožuje naši vlast“, sdělil jeden z účastníků demonstrace agentuře Reuters. Vláda je neschopná, a proto se nestydatí zakuklenci, hrající si na nekonečné vlastence, rozhodli k ničení a napadání ostatních? Ultrapravicová scéna se v celoevropském kontextu mění. Snaží se o divadelní představení, v nichž alfou a omegou zůstává hra na potivé obhajující obyčejné občany, zatímco v pozadí zůstávají jako hlavní důvod nenávist, rasismus a prosazování nelidských hodnot extrémismu. Stejného principu využívají také jednotlivci, kteří se tváří jako bojovníci proti systému, zatímco postupně po malých dávkách vypouští do okolí základní myšlenky rasové nenávisti. V českém prostředí se o totéž ve velkém snaží Pochod Bohemia.

Události z Polska ukázaly, co se může stát, pokud se extrémisté a neonacisté dostanou ke slovu.