Pro koho je určený Světový den osob se zdravotním postižením

3. prosinec 2013 je tak jako každý rok ve znamení Světového dne osob se zdravotním postižením. Jaký je smysl tohoto dne? Mají si snad handicapovaní v jeden okamžik zavzpomínat se slžičkou v oku, jak je k nim okolí laskavé? Nebo je mezinárodní svátek určený “zdravé” majoritě, aby si alespoň jednou v roce vzpomněla na handicapované spoluobčany? Nemělo by se na nemocné a nejslabší myslet mnohem častěji než jen jednou v roce? Podobné svátky vzpomínání si na některé členy společnosti pouze dokazují degradaci hodnotového žebříčku, ve kterém člověk a život obecně hraje tu nejmenší roli. Dáváme přednost kapitálu, majetkům……abychom na malý okamžik zapomněli, že jsme také jen lidmi. 

Společnost hrubne, stává se slepou k těm co pomoc potřebují. Otočí se zády, protože je tady stát a stát má povinnost pomoct. Co na tom, že ten nadpřirozený stát pomoc nabízí stále méně, méně a méně. Když je chyby v rozpočtu, politici nejčastěji sáhnou po financích rozdělovaným právě těm nejslabším. Člověk na vozíčku, sotva se pohybující o berlích těžko může vyvolat celonárodní odpor, tlak na papaláše ve vládě…..je to jako vzít dítěti lízátko……nedokáže se bránit  a zároveň není dost silné, aby si komukoli stěžovalo.

Co v úterý tedy budeme jako více než sedmi miliardové lidstvo slavit? Zdravotně postižení patří k nejpočetnější a zároveň k nejohroženější minoritě na světě. Lidé se zdravotními potížemi bývají často oběťmi násilných trestných činů. Malé děti s handicapem bývají často zneužívány vlastními příbuznými. V rozvojových zemích nemají děti se zdravotním postižením prakticky žádný přístup ke vzdělání, zaměstnání a dokonce ani ke zdravotnické péči.

disability

Stále větší problémy nastávají také v rozvinutých zemích jako je například Česko. I zde jsou lidé s handicapem diskriminováni prakticky ve všech ohledech života. Nemohou najít práci kvůli diskriminaci, často dochází k diskriminaci ve zdravotnictví, nemohou studovat školy, které by si přáli. Lidé s handicapem se nemohou často bez asistence a pomoci někoho jiného ani pohybovat po městě. Musejí poníženě s elektrickými vozíky využívat krajnice silnice, protože více jak sto kilový vozík nedostanou přes obrubníky…..Lidé se zdravotním postižením často nemohou kvůli překážkám na poštu, do kina, do divadla….jejich kulturní život je nejen díky nedostatku financí roven nule…..Bariéry se pomalu odstraňují a mnohé se totálně změnilo od dob listopadové revoluce v roce 1989, ale stále si česká společnost stojí v porovnání se sousedním Německem ve velmi špatné pozici. Osoby se zdravotním postižením jsou stále více tlačeny do rohu, kdy každá vládní eskadra přemýšlí, jak by mohla lidem na vozíku, o berlích opepřit každodenní život.

Vozíčkářům, lidem na berlích, lidem upoutaným na lůžku je odmítán přístup ke kompenzačním pomůckám. Nejdřív musíte mít určitou částku z ceny pomůcky a teprve poté ji dostanete. V České republice se pokřivený žebříček hodnot dostal dokonce do jednotlivých paragrafů, kdy není důležité, jak jste nemocný, ale jak jste bohatý. Jako kdyby stav peněženky nějakou přímou úměrou ovlivňoval závažnost diagnóz. Máme snad oslavovat ono obírání potřebných ve jménu majority? Máme snad oslavovat slabé organizace handicapovaných neschopné zastat základní lidská práva před politiky? Nebo je snad k oslavám plnění jednotlivých bodů Charty OSN  o právech osob se zdravotní postižením?

Můžeme se přít o to, kdo je ke komu tolerantní. Jestli zdravotně postižení, nebo majorita neschopná ani přizpůsobit bankomaty pro potřeby vozíčkářů. Drakonicky se k lidem s handicapem chová Austrálie, velmi špatné reformy chystá Spojené království…..je všeobecný trend být proti humanismu, stát proti lidem se zdravotními potížemi. Jednotlivé vlády ruší národní sociální programy, Spojené království ústy Davida Camerona kritizuje Evropskou unii, aby následně mohlo sociální systém upravit v rozporu s pravidly evropské osmadvacítky. Navrátí se někdy popletený svět zpátky do lůna humanismu? Politici se tváří jako neohrožení lidé s nekonečným zdraví, jako kdyby si neuvědomovali, že i oni mohou být kdykoli zdravotně postižení………

Je opravdu na Světovém snu zdravotně postižených něco k oslavám?