V Quebecu ultranacionalisté útočí na náboženské svobody

Parti Québécois je regionální politická strana v největší kanadské provincii Quebec. Návrhy zákonů vycházející z této partaje bývají často snůškou ultranacionalismu. Čeští extrémisté s nadšením komentují omezování lidských práv na úkor regionálního přenárodního cítění. Parti Québécois po celou dobu své existence usiluje o samostatnost velmi významné části Kanady. Strana v oblasti získala ve volbách v roce 2012 menšinový mandát. Kontroverzní partaj s ultranacionálními myšlenkami vytváří z Quebecu zastydlou hroudu antipřistěhovaleckých nálad ochraňujících francouzštinu jako jediný poklad za oceánem.

Politický směr největší provincie v zemi je vytvářen v rozporu s celkovým směřováním Kanady. Premiérka Quebecu a zároveň předsedkyně ultranacionální Parti Québécois je zárukou k ničení multikulturního obrazu Kanady. Najednou všichni musejí být jednobarevnými s jednotnými názory na dění v okolí. Migranti jsou považováni za nepřátele Kanaďanů, jako kdyby samotný kanadský národ nevznikl míšením etnik, jazyků a náboženství….z politického rozhodnutí musí široká veřejnost zapomenout na kořeny minulosti, aby na okamžik zabředla v hnilobě evropanského extrémismu, jemuž stále větší měrou podléhá maličké Slovensko. Jazykové zákon, pokuty za použití jiné řeči v médiích, nepřátelské chování vůči odlišným lidem……to všechno vyvolává oprávněný pocit kontroverzity a nenávisti.

Touha Parti Québécois po uniformitě přináší do společnosti další kontroverzní zákon. Tentokrát jsou na paškálu náboženské svobody obyvatel Quebecu. 7. listopadu 2013 politici za ultranacionální stranu předložili v Národním shromáždění zákon, pomocí něhož je veškeré náboženství špatné. Politický aparát řekne co je a co není prosycené náboženstvím, aby ostatní spoluobčané nabyli pocitu, že největší provincie Kanady je naprosto odproštěná od marasmu náboženství. Jakékoli šaty, symbolika, a dokonce i tradice spjaté s náboženstvím jsou státním zaměstnancům zakázány. Jakékoli šátky, jarmulky, turbany, křížky jako ozdoba řetízků, či náušnic jsou nyní pro zaměstnance státních úřadů tabu.

Neznalost a naprostá naivita politiků spolčená s tendencí zjednodušovat nepoznané sešněrovává každého obyčejného člověka k předem předvídatelnému typu chování. Jde přeci o rovnost muže před ženou……jde o náboženskou neutralitu Quebecu, a proto se vezme obyvatelům část jejich svobodné vůle. Má takový typ politiky něco společného s demokracií? Pokud se takovéto ubírání práv stane běžným v Kanadě, poté se nesmíme jako lidstvo divit, že se o stejnou legislativu také pokusí v ostatních zemích světa.

Je to útok na základní identitu člověka, kdy jsou z veřejného života nedemokraticky vyloučeni muslimové, ortodoxní Židé, sikhové, ale také katolíci projevující svou náboženskou identitu obyčejným stříbrným křížkem na řetízku. Z provolání úřadů nesmí zaměstnankyně knihovny, nemocnice, policie či městského úřadu nosit na krku řetízek po prababičce, nebo mamince. Bude muset přívěšek s křížkem, či jiným náboženským symbolem ukrývat pod oblečením. Nevítanými zaměstnanci budou na úřadech také lidé s dredy, protože dred je také projevem rastafariánské víry. Bude takový státní úředník nucen k návštěvě holiče?

Vláda Quebecu se rozhodla neřešit skutečné problémy. Raději vsadila na ponižování lidí. Učitelka mateřské školky s dredy je pro vládu Qebecu větším nebezpečím, než řešení jakýchkoli jiných otázek ve společnosti. Ženy s burkami na hlavách tyto burky nosí protože je chtějí nosit. Jakékoli zakazování vnímají za ponižování a devastaci jejich osobnosti. Premiérka Pauline Marois vytváří ve společnosti napětí, které by se Quebecu nemuselo vyplatit. Hry na dva tábory. Hry na život bez náboženských symbolů. To může vyvolat více náboženského extrémismu, více nespokojenců ze strany věřících. Nový zákon přináší diskriminaci a zavádí bezpráví. 

quebec

V Quebecu nesmí být ve veřejných budováh symboly mající cokoli společného s náboženstvím. A co Vánoce Budou v quebeckých školách povoleny vánoční stromky? A co jednotlivé ozdoby na stromcích? Co když mezi nimi budou andílci? A co židovský svícen? Nebo oslavy chanuky či konce muslimského ramadánu? Nový zákon také zakazuje vánoční koledy na úřadech, školách, případně státních střediscích sociální pomoci…..vánoční nálada koled není přípustná, protože má co dočinění s vírou.  Nesmíte veřejně pouštět koledy ve státních institucích, protože  ultrapravicová strana si to jednoduše nepřeje.

Francie, Švýcarsko a dokonce i kanadský Quebec podléhají protináboženskému extrémismu a fanatismu. Problémy národních ekonomik stoupají, a tak je tu politik, který zájem voličů převede na jiné cíle. Pokud bude chtít poslanec regionálního parlamentu vykonávat svůj úřad v oděvu s náboženskými znaky, pokud bude chtít poslankyně nosit v úřadě náušnice s kříži, musí jí to schválit její kolegové ve sněmovně. Dokonce se budou muset poslanci mezi sebou dohodnout, zda může průčelí jednacího sálu zdobit kříž s Kristem.

Nenávistí přeplněná pravidla odmítá zavést kanadské město Hampstead. Tamější politici nezapomínají na symboliku demokracie a odmítají se podvolit vládní cestě extrémismu. “Nebudeme v souladu s rasistickým a nemorálním právem.“, prohlásil William Steinberg, starosta města Hampstead. Rada města se rozhodla k návratu k humanismu s úctou na ústavní práva Kanaďanů.   Nošení jarmulky, turbanu sikhů, nebo hidžábu není překážkou pro plnění pracovních povinností. Tyto symboly nesnižují hodnotu člověka. Je správné, že se proti hloupému, rasistickému zákonu staví dokonce i montrealská univerzita.

Humanismus by měl zvítězit nad vládním rasismem a nesnášenlivostí ultranacionalistů.