Farmaceutický gigant Bayer vyrábí léky jen pro “bohaté”

Tento lék jsme nevyvinuli pro Indy. Vyvinuli jsme ho pro západní pacienty, kteří si ho mohou dovolit“, řekl generální ředitel farmaceutické společnosti Bayer, Marijn Dekkers, v jednom ze svých prohlášení. Mezinárodní koncern na výrobu léčiv otevřeně bez jakýchkoli okolků přiznal, že vydává léky pouze pro západní pacienty a ti ostatní mohou klidně kvůli chudobě třeba zemřít. “Nemáš peníze, tak nás nezajímáš”……o nelidském přístupu farmaceutických společností si doposud šeptali vrabci na střeše, ale dnes se poprvé takové podezření potvrdilo.

Indie plánuje vydávat tzv. nucené licence, na základě kterých se na subkontinentu budou za mnohem nižší ceny prodávat kopie jinak předražených léčiv. Místní vědci studují přes více než 20 druhů léků, na které vláda následně vydá na 3 nucené licence. Proti tomuto plánu se postavilo hned několik farmaceutických společností jako například Merck & Co, Bristol-Myers Squibb Co nebo výše uvedený Bayer. Indická vláda pomocí tzv. nucených licencí dovolí v Indii bez souhlasu majitele patentu vyrábět požadovaný lék. Majitel původní patentové licence i tak obdrží platbu za použití vyrobeného léku. Jenže taková platba bude mnohonásobně menší, než kdyby farmaceutická společnost lék prodávala sama s mnohem větší cenou pro pacienta.

Farmaceutické společnosti, jako je například světoznámý Bayer, se zaměřují pouze na zisk. Agresivně tlačí na patentové právo a usilují o co největší cenu vyrobených léků. Zatímco “bohatý” Evropan nebo Američan s cenou léčiv nemá “pražádný” problém, obyvatelé žijící v nejchudších částech světa kvůli lékové politice výrobců mohou také zemřít. Jak se zdá, humanismus s ochranou lidského života a zdraví není primárním důvodem k vývoji léků. Nedostatek léků v Indii je typickým příkladem prohnilosti byznysu se zdravím, kde peníze představují Krista na kříži, zatímco člověk je pověstný hovínkem na podrážce boty byznysmena.

Levnější varianty léčiv se nesmějí prodávat, protože původní vlastníci patentů nedovolí “porušování patentového práva. V Indii žije na 65 milionů lidí s diabetem, 2,1 milionů lidí s HIV, přesto tito lidé nedostanou léčbu, protože léky nejsou dostupné, nebo jsou tak drahé, že na ně pacient nemá. Je to jako kdybychom se vrátili na stroji času před objevem inzulínu, kdy lidé umírali na cukrovku, kvůli nedostatku léků. Lokální společnosti by možná stejný léčivý prostředek vyrobili levněji…pouze jej nemohou kvůli patentovým omezením a přístupu velkých hráčů vyrábět. Celosvětový gigant by přišel o tučnou částku zisku.

Farmaceutický průmysl se orientuje jen na ty nejznámější a nejrozšířenější nemoci, zatímco ty méně rozšířené vůbec neřeší, protože vývoj léků s následnou distribucí by lékové společnosti přišel “příliš draho”. Doposud majitelé a management farmaceutických společností tvrdili, že se soustředí na globální potřeby globálního trhu, jenže z vyjádření Marijna Deekkerse je jasné, že je tomu přesně naopak. Přitom by tomu tak být nemuselo, kdyby farmaceutické společnosti svůj výzkum s následnou distribucí plánovaly a organizovaly smysluplně. Proč obchodníci se zdravím nepodporují výrobu generických léčiv, u kterých by nemusela být cena tak přemrštěná?

bayer

Přístup farmaceutických společností je nejvíce vidět v nejchudších oblastech světa. Humanitární organizace léta poukazují na zoufalý stav, kdy nemohou kvůli nedostatku financí poskytnout nemocným imigrantům a  lidem v nouzi náležitou lékařskou péči. Sociální zodpovědnost za nejchudší……to zajisté farmaceutickým společnostem nic neříká.