Nejdůležitější změna je v nás samotných

Naším domovem je už navždy vesmír. Černé hvězdy a nekonečná moře, vzdálený vesmír lidských pocitů, kde se ztrácí naděje každého z nás ve víru událostí. Hrajeme si s vlastní pošetilostí v naději, že spatříme smysl našeho konání. Někteří s nás si léčí vlastní nedokonalost v útoku na odlišné, slabší, ještě méně dokonalejší….jako kdyby ostatní lidé byli zodpovědni za naše životy. Malicherné lidské bytí je stejně zvláštní. Zatímco se ostatní snaží po kafkovském způsobu obhájit svou potřebnost v ochraně lidských práv, ti další ve společnosti se rozhodli bořit ve jménu nedostatku svého ega. Je to právě zahleděnost sama do sebe, ta trapná malichernost, důležitost malého brouka, jež způsobuje největší zlo na světě.  

Malí touží býti velkými, a proto ze záhrobí trapností vytáhnou fetiš nacismu, komunismu, či jiných ekvivalentů nesvobody. Když Marx v Hospodě U Labutě v sepisoval svůj manifest, poukázal na nemoci kapitalismu, aby obhájil pomoc a záchranu  nejchudších. Ztráta víry v člověka dala život komunismu. Byl to hlad po právu, po rovnocennosti…. pocit nedůležitosti, touha najít rovnostářštější zřízení nad pravomocí “lakotných” kapitalistů, jež do světa vpustil godzillu zla recidivující v ekvivalent sociálního nacionalismu, jehož základy vznikaly na vlně socialistické doktríny podepřené darwinovskými poučkami eugeniků.

Touha býti velkými kapry uprostřed rybníku nemůže být nikdy založena na zásadách lidskosti, protože pouze hyena dokáže zahubit slabší, aby zbylo více prostoru pro rychlejší a silnější. Novodobí hlasatelé nenávisti se snaží vyvolávat hypotetické války genů, kdy za pomoci zástěrek zkoušejí legitimizovat odstranění nemohoucích a odlišných ze středu společnosti. Zkáza sociálního systému, slabý stát…..to všechno je alfou a omegou, vodou na mlýny zaprodanců minula.

V moderním světě musíme čelit stále sofistikovanějším verzím nenávisti, kdy jsou umně potřeby nejslabších využívány k přežití myšlenek zkázy. Lidé musejí podpořit slovanské sněmy, lidé musejí demonstrovat proti exekutorům, lidé musejí vartovat před Úřadem vlády, protože to chtějí neznámé ryby pachtující se s moderním náckem. Moc zla nyní představuje coververzi dobra, kdy se tak nějak předem očekává že při kácení lesa odpadnou stranu nějaké třísky představující například homosexuály, zdravotně postižené nebo migranty. Pomalu se společenství Čechů z České republiky přetváří do společenství čecháčků nechápajících ani smysl správného češství.

Měníme se v ignoranty a částečně se nevědomky organizujeme do tlupy nenárodovců, kde existují jednotliví kmenoví vůdci, jež se neuměle snažíme následovat. Romové hledají pilota neexistujícího závoďáku, majoritáři tuto roli propůjčují spratkům zkaženosti……..vypadá takto naděje na lepší zítřek? Mnozí z nás si myslí, že extrémismus s extrémismem dokáže změnit situaci k lepšímu. Je to bláhové šílenství, v němž na sebe navzájem lidé hledí jako na požírače těch druhých. Část těchto  lidi chce bojovat s rasismem, přesto užívají rasismus k potírání těch druhých. Popírá se individualita, aby následně v kolektivismu vznikaly nové obdoby bojů, pochvalných elegií na písně otroctví myšlenek, kde velikášství jedince je mnohem důležitější než skutečnost, než potřeby ohrožených, kteří se nechají často trpět do nepřeberných rozměrů, je proto aby peudohrdinové dne i noci vyšli jako štíři na sluneční svit.

hrw

Bláhově s prvními lednovými dny doufáme v lepší zítřek, aniž bychom pohlédli sami na sebe. Ve svém vnitřku obhajujeme staré, abychom pokrytecky hovořili o novém. Chceme-li změnit svět, potom se musíme změnit také my samotní. Pokud budou existovat naslouchači a přisluhovači levicového a pravicového extrémismu, potom nikdy nezanikne převaha zla nad dobrem.

 

SDÍLET