Tomáš Vandas oslavuje nezákonnost. Zmíní se také o podvodu, jehož se při založení dopustil?

18. ledna 2014 tomu bude přesně 11 let co podvodem založil Tomáš Vandas Dělnickou stranu. Sesbíral podpisové archy ze Sládkovy partaje šašků a mystifikace státu mohla začít. Nebýt liknavost a šlendriánu ministerstva, nikdy by neonacisté nedostali šanci k založení takového spolku nenávisti. Je tragikomické, jak celou událost popisuje upadající Tomáš Vandas. V jeho podání je akt nečestnosti samozřejmě příběhem neskonalé hrdosti, před níž se jako zlato třpytí národní hrdost. Je tragikomické, že se obnovená partaj veřejně ústy Vandase hlásí k odkazu Dělnické strany, když poslední dobou klub neúspěšných o sobě hlásá, že se nejedná o spolek nácků. 

Mají to extrémisté opravdu složité. Připravují se na volby, aby potom přišel nějaký Okamura a vzal jim jejich sen. To musí opravdu nejednoho ultranacionála rozčílit. Potom není divu, že příslušníci nenárodních spolků zkoušejí ledacos, aby na sebe upoutali malý kousek pozornosti, jež se stále více přiklání k ultranacionálnímu spolku jaderných amatérů Tomia Okamury. Volby nic nepřinesly, stranické kasy z voleb nedostaly ani korunu, a tak na pořad příštích dnů přicházejí napodobeniny činů řeckých Úsvitářů, kteří před volbami také pomáhali bezdomovcům, nosili stařenkám tašky, a dokonce je zásobovali za stranické peníze potravinami a ošacením. Nedávno se Dělnická strana sociální spravedlnosti v zájmu větší popularity a zahájení boje za vyšší oblíbenost pokusila o něco podobného. Cílovou skupinou byli bezdomovci, pro které partajníci pořádali sbírku bund a dalšího zimního ošacení. Vandasovci, tak jako “Kotlebova” Akčná skupina Vzdor Kysuce zkoušej návrat do nitra společnosti přes sociální oblast.

Topící se stébla chytá a zkouší jako utopenec před skonem každou příležitost k záchraně. Jestlipak se Tomáš Vandas rozpomene také na zcizení podpisových archů, na kterých bylo jednou rukou podepsáno hned několik set lidí? Podobné pochybnosti o vzniku partaje existují také u Národní strany, o jejímž neofašistickém základu veřejně pohyboval například právník se styky na Holešovskou výzvu, Právníky radící občanům Norbert Naxera(jako bezpartajnik na kandidátce Národní strany kandidoval do voleb). Národní strana si dokonce při registraci část podpisů měla vymyslet.Dvě neznámější neonacistické partaje vznikly omylem a v rozporu se zákonem. To ovšem není vůbec žádné překvapení. Hledat charakter u služebníků minula…..to je jako požadovat po kameni, aby mluvil.

Republikáni tušili, že mohou nastat problémy, a tak měli v trezoru pro jistotu předpřipraveno několik podepsaných podpisových archů, aby v případě zakázání partaje Miroslava Sládka došlo k vytvoření jiné strany bez jakýchkoli potíží. Tomáš Vandas, tehdy jako šéf sekretariátu Sládkova slepence nenávisti, využil situace a s archy utekl z partaje “rovnou” k registraci na ministerstvu vnitra. Na vzniku rasismem prosyceného spolku se podíleli svými podpisy lidé, jež ve výsledku neměli s Dělníky ni společného.

Nedělníci Tomáše Vandase mají také díky své neschopnosti pořádnou smůlu. Tak například v roce 2009 v eurovolbách opět ztratili kvůli neúplné výroční zprávě partaje nárok na jakékoli peníze z případného úspěchu v bruselském tažení. Partaj se snaží vermomocí získat peníze ze státního rozpočtu a nějak se jí to nedaří. Po neúspěšných protiromských pochodech se DSSS rozhodla k malé lsti, kdy předvolební řečnění doplnila protiromskými pochody a následným skandováním nečeských hesel typu “Čechy Čechům”…..

Tomáš Vadas ve svých slovech

18. ledna 2014 Vážení přátelé, členové a sympatizanti DSSS, dnes je tomu přesně na den jedenáct let, co byla založena Dělnická strana (DS). Stalo se tak na pražském Smíchově a třináct signatářů ustavujícího manifestu zahájilo dráhu nového politického uskupení na české politické scéně.

Za těch jedenáct let jsme zažili mnohé: nespočet demonstrací, pokusy o rozpuštění DS, mnozí z nás byli postaveni před soud za své názory a přesvědčení. I přes všechny překážky a režimní represe je dělnická strana stále zde a snaží se prosazovat národní a sociální program.

Jedenáct let je poměrně dlouhá doba, ale měřítkem života politické strany pouze jedna etapa. Jsem přesvědčen, že stále máme hodně cesty před sebou a budeme potřebovat mnoho sil k tomu, abychom ji ušli k úspěšnému završení.

Chci vám všem, kteří dělnické straně pomáháte, alespoň touto cestou poděkovat za vaše úsilí a obětavost pro tuto zemi. Za práci, která je dnes sice mnohými našimi spoluobčany nedoceněná, ale jejíž význam zhodnotí až budoucnost

Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS

oslavuje nezákonnost. Akt k jehož vzniku dopomohl podvod……..podvod, o němž se Tomáš Vandas zmiňuje jako o činu národních hrdinů. Jak typické pro aktéry zla. Zvrácenosti, podvody a různé druhy nečestného chování jsou považovány za ctnost rasisty, toho nesmělého “bojovníka” skandujícího do rytmů Bílé ligy. Je opravdu na co být hrdý. Strana vyznává pravidlo na vytváření sebechvály, a proto si do voleb vymyslela u neexistující agentury Hurricanes Publicity veleúspěšné statistiky o neméně veleúspěšném výsledku v eurovolení.

vandas

Dělnická strana spolupracovala s neonacistickými a ultranacionálními uskupeními, viz. Národní strana, Národní sjednocení, klerofašistické Právo a Spravedlnost, Autonomní nacionalisté, Národní odpor, Pravá alternativa, Klub Českého Pohraničí, němečtí neonacsté z  Nationaldemokratische Partei, Slovenská pospolitost a řada dalších…….s mnohými doposud současná DSSS spolupracuje a navazuje také nová spojení s dalšími ultranacionálními spolky.

Právě na takováto spojení Tomáš Vandas při svém slavnostním rozjímání nad výročí vzniku partaje zapomněl.

I přes všechny překážky a režimní represe je dělnická strana stále zde a snaží se prosazovat národní a sociální program

Zdá se, že ve své melodramatičnosti předseda ultranacionalistů zapomněl na komickou hru o denacifikaci partaje….stejně tomu nikdo nevěří a nyní je z úst předsedy jasné, že se neúspěšný spolek tragikomiků hlásí k odkazu soudem zakázané strany.