Ufňukaný Fico přivede nacionalismus na Bratislavský hrad

Sobotní volby na Slovensku budou také volbou o lidských právech, o hodnotách, které slovenská společnost chce nadále ochraňovat. Zvítězí rasistický postoj  lidským právům ochotný dožadovat se výjimky v Unii? Mnoho lidí raději sáhne po jistotě, než po miliardáři Andreji Kiskovi. Dokonce ani některým Romům nevadí Ficovo rasistické komentování, chování a znevažování lidských práv. Takový postoj je velmi nebezpečný a může být přínosný pro tábor Kotlebovců, jež ve skrytu duše očekávají naconální posílení na Bratislavském hradě. Populismus je velmi nebezpečnou věcí, může vytvořit podhoubí k diktaturám, ve stínu kterých může vyrůst sada nesnášenlivostí, v nichž může být hlavním terčem romské obyvatelstvo. 

Není čas pro poraženecká slova o jediném názoru. Všichni Slováci by měli zodpovědně vzít do rukou osud Slovenska. V těchto volbách nejde jen o bezvýznamnou postavičku prezidenta. Fico velmi dobře ví co je v sázce, protože tady jsou rasistické skutky, tady je etos špinavosti, etos gorily, jež nadále pobíhá po slovenských luzích a hájích. Předpokládaný zisk 35 % dává ikoně podivné politiky naději do druhého kola, v němž by mohl následně zvítězit. S Ficem se přibližuje etos nacionalismu, ve kterém jako zkažené ovoce zapáchá heslo “Nic než národ”. Je jasné, koho budou volit ultrapravicoví voliči. Mezenská se nikam nedostane, protože její “úspěchy” zkazila fotka s neonacistou, a tak je tu Fico jako záruka soft rasismu, kdy se bude veřejně debatovat, zda dodržování lidských práv nestojí tolik peněz.

Super hrdina pokoušející se kdysi o imitaci diktátora z Kremlu, žije v očekávání úspěchů, kdy by mohl veřejně prohlásit, že jeho gorilí politika nikomu nevadila, protože lídr Smeru pokračuje nejvýš jak je to jen možné. Slovenský národ ukazuje právě v těchto dnech jestli umí využít nástroje demokracie. Jsou Slováci ochotni akceptovat politiku Východu, nebo se zmodernizovali do podob prozápadně smýšlejících tvorů? V hospodách se debatuje, aby následně v rámci zachování ovčích tradic zvítězil stejný exponent minulosti?  Statistiky uvádějí, že na poslední chvíli se rozhoduje pouze na 20 % voličů, zatímco ti ostatní jsou již rozhodnutí. Pro koho se rozhodne ta pětina voličů? U volebních klání často většina společnosti trpí ztrátou paměti, kdy v předvolebních klipech vyhrávají klady, aby následně veškeré mínusové body byly vymazány za pomoci divadelních výkonů jednotlivých kandidátů.

S Ficem přichází protimaďarská a protiromská rétorika, kdy ochrana všeho slovenského je ve jménu Boha to nejdůležitější pod sluncem. Proto také nedávno vládní strana Smer vytvořila jednoduchou návnadu na konzervativce, když souhlasila, že s křesťanskými demokraty podpoří návrh ústavní změny stanovující manželství jen jako svazek muže a ženy. Najednou, když je to třeba pro budoucí volební výsledky, celá partaj klidně klesne na dno pomyslných úliteb, ve kterých není důležitý občan, ale volič jako takový. Homosexuálové ve jménu ficovského chtíče klidně přijdou o rovnostářský, naprosto lidský přístup, aby zase jednou zvítězil křesťanský extrémismus. Víra je u Slováků na mnohem důležitějším místě než u Čechů….možná ještě výše než potřeba dodržovat lidská práva, a proto ani části voličské základny nebude vadit ponižování a diskriminace homosexuálů.

Televizní debaty prezidentských kandidátů byly spíše zábavou pro masochisty, v níž se Fico vžíval do role staré fňukny. Pan premiér nebyl premiérem, ale nepotřebnou veteší, jež neustále diváky přesvědčovala, jak moc je prospěšné slitovat se nad předsedou vlády bez argumentů. Fico se pokouší útočit na city diváků, zatímco dvojka v pořadí, Andrej Kiska, působí jako rozhodný manažer, který dávno zapomněl na šest nebo sedm otřepaných frází, se kterými neustále exceloval mezi řádky redaktorů. Majitel splátkových společností, Ficem označený za lichváře,  může profitovat na Ficově nemožnosti říct v čem konkrétně Kiska porušil zákon. Současný předseda vlády dal na stejnou útočnou, avšak neprůkaznou, rétoriku. Použije ji klidně v ranním vydání Pravdy, stejně tak v přímých televizních přenosech. Kiska alespoň na rozdíl od Fica nepřijímá katolický extrémismus, v jehož světle je homosexualita hříchem.

ficoprez

Fico jako předseda strany popíjející Coca Colu jednu za druhou, je ohrožením demokracie. Robert Fico vstoupil do politiky v roce 1987 v dresu slovenské komunistické strany. Uplynulo pět let a mladý Fico ve Straně demokratické levice usedal v poslaneckých lavicích. Mačo přeplněný testosteronem v předchozích volbách do sněmovny místo oblíbeného Jánošíka médiím přehrával etudy neschopného šaška. Fico, Kotleba i Orbán milují nacionalismus a pro nacionalismus a vlastní úspěch udělají téměř cokoli. Nyní potopí homosexuály, aby později mohli potopit někoho jiného, například Romy ve jménu kotlebovského scénáře.