Vandasovi to s “banderizací z rukou Pravého sektoru” nějak nevyšlo

Tomáš Vandas tentokrát přestřelil. Hrál si na drsného chlapíka napravujícího neschopnost české neonacistické scény. Studia videozáznamů policejních zásahů, pokusy o militarizaci v českém prostředí většinou selhávají, a tak se tu nabízí další možnost přiučení se násilnostem od východních přátel z Ukrajiny. Dělnická strana sociální spravedlnosti ukázala ve slovech předsedy ochotu souhlasit s čímkoli, pokud se tím zvedá kapitál podivné partaje s ještě podivnějšími hololebci. 

Tomáš Vandas je proti nadnárodnímu kapitálu, a proto bez potíží použije jako stupátko přepravku od Coca Coly, jako stejný Tomáš Vandas je proti Evropské unii, a proto přijímá extrémisty požadující začlenění státu právě pod patronát věčně proklínaného společenství.  Z hlupáků tak šéf ultrapravicové partaje udělal ještě větší hlupáky, “než jsme čekali”. Česká extrémistická scéna se zkouší radikalizovat několika cestami. Jednotlivé spolky zakládají výcvikové tábory, kde se stoupenci “Nic než národa” učí dovednostem bojového umění, zacházení se zbraněmi……učí se plánovat útoky vůči ideovým nepřátelům……naštěstí takových organizovaných skupinek je prozatím velmi málo a jsou většinou sledovány BIS či jinými bezpečnostními složkami státu.

Na českém území fungují minimálně několik měsíců ruští neonacisté z Wotan Jugend, zakládají výcvikové tábory, v nichž jednotliví členové dostávají školení jak se stát údernějším a ještě nebezpečnějším neonacistou. Před ukrajinskou anabází neonacisti z Pravého sektoru organizovaných majdanů několik desítek jedinců navštěvovalo Ukrajinu, kde podstupovali výcvik, jakousi “proesionalizaci” , například v házení zápalných lahví do oken Romy obývaných bytů a domů…..další milovníci hákových ratolestí navštěvují a navštěvovali neonacisty v Rusku, kde se dělo totéž.

Snahy o profesionalizaci, jakési napodobování zahraničních militarizovaných bojůvek doprovázejí českou neonacistickou scénu snad odnepaměti. První neonacistické spolky a jejich strany směřovaly k zakládání milic, radikálních mladíků a pokérovaných publescentů neženýrujících se zaútočit s bejsbolkou, nožem nebo boxerem proti zahraničnímu studentovi, Romovi, nebo homosexuálovi. Po eskalaci otevřeného násilí v devadesátých letech dvacátého století se tyto bojůvky mění na uskupení bejsbolkářů z protiromských demonstrací.

Organizující se násilníci mají v zemi praotce Čecha přeci jen odlišnou strukturu chování. Snaží se vystupovat jako ochránci bílé majority, zkoušejí hry na legitimizaci pomocí solidarity s napadenými, chudými(organizují po vzoru slovenských neonacistů ze Vzdoru Kysuce sběr oblečení pro bezdomovce), hrají si na asistenty na ulicích(viz. projekt DSSS Bezpečná ulice)……..zatímco ve stejný čas provokují rasistickými hláškami a nestandardním způsobem chování například romské spoluobčany(fotografování Romů v duchcovských hospodách, vykazování z heren apod….)

Bojůvky neonacistů na Východ od nás jsou mnohem více militarizované, mnohem více radikálnější, mnohem více řeší konflikty s nožem v ruce…..jejich výcvikové tábory pořádané například SOKOLEM( mládežnická organizace stany Svoboda) mají podobu partyzánských center, škol na smrt, kde se účastník učí, jakými všemi způsoby zabít co nejrychleji člověka. Česká neonacistická scéna je především scénou extrémistickou, nikoli však teroristickou, jak je tomu například v Polsku, Rusku, Ukrajině nebo Srbsku.

Přerod české nacionální scény do podoby teroristických bojůvek je velmi nebezpečný. Stejně tak je nebezpečná existence ukrajinské antisemitské a rasistické strany Svoboda v České republice. Je velmi nebezpečné, pokud její stoupenci jsou vnímáni médii jako neškodní revolucionáři, od nichž celostátní média čerpají informace o dění na “majdanech”. Tímto způsobem vnikají do české společnosti rusofobní nálady a myšlenky, zatímco dochází k marginalizaci symbolů Banderova nacismu.

Vandas_pravy_sektor_obrazek

Tomáš Vandas si dlouhou dobu hraje na denacifikaci své strany, žaluje “každého”, kdo jej nazve neonacistou, aby posléze v jedenáctiletém výročí o podvodného založení Dělnické strany veřejně doznal, že partaj nedělníků navazuje jako pokračovatelská organizace státem a soude zakázané neonacistické Dělnické strany. Nyní po českém jazyce volající partaj bez potíží “přijímá” mezi své řady ukrajinsky mluvící, azbukou píšící cizáky, s nimiž chce zahájit otevřenou radikalizaci, nacifikaci, banderizaci partaje. “Čechy Čechům” , ochránci české maličkosti přijímají ty, jež za Druhé světové války mordovaly československé spoluobčany……..To je tragikomické a není divu, že se takovému záměru vzpírají jednotliví členové DSSS,  jako například Pavel Šrytr(šéf jablonecké “pobočky” DSSS)

Předseda skomírající straničky touží po “národní revoluci a k jejímu “dovozu” bez problémů využije následovníky vrahů českého i slovenského národa…….mohou se i poté vyholení “národovci” považovat za správné Čechy bělostných zítřků žlutavého snížku? Sestavení eurovolební kandidátky s pozadím apetitu po banderovcích……to je poněkud prapodivná taktika, velmi zvláštní mix, kterému nerozumí ani nejskalnější extrémisté, jež by doposud za partaj klidně kandidovali v nadcházejících volbách.

SDÍLET