Miroslav Tancoš opět v předvolebním okénku ukázal svou absolutní neschopnost

Miroslav Tancoš z Romské demokratické strany(RDS) v médiích působí jako pilot střemhlav letícího letadla, k němuž si cestou za dobře placenou seslí zapomněl na poslední chvíli přečíst návod. Co slovo, to perla hodná baviče silvestrovských pořadů. Při sledování politických skvostů předsedy strany, člověk neví, jestli sleduje tragikomický zábavný pořad, nebo seriozní diskusi s trošku přetaženým, věčně se nesoustředícím individuem bez kravaty. 

Romská demokratická strana stále více vypadá jako uskupení absolutních amatérů, kdy politik není schopný odpovědět seriozně na jednu jedinou otázku. Člověk neví, jestli se má smát nebo brečet nad  těžkopádnou realitou umělohmotné naděje Romů. Opravdu takové přízraky politického surrealismu představují pokrok vpřed?

Díky amatéřině politického panictví napojeného na neexistenci soudnosti představitelů Romské demokratické strany dochází k očerňování všech ostatních Romů v republice. Ti jsou následně všemi rasistickými čecháčky přirovnáváni ke svému politickému pseudovůdci, který v osudný den a osudnou hodinu dokázal v pokřivené mysli rasisty pravdivost některých xenofobně zabarvených předsudků. Jednotlivá vystoupení zmiňované strany v médiích tak napomáhají paradoxně k životu všech rasistických spolků v zemi, které neváhají a jednotlivá videa s Tancošem dávají na zdi svých facebookových skupin, kde si z Romů díky předsedovi partaje dělají nemístnou “legraci”.

Poslouchat Miroslava Tancoše v debatě o situaci na Ukrajině je vskutku nezapomenutelný zážitek, kdy snad i ten nejzatrolenější divák pochopí, že se předseda nepřipravil na debatu ani náhodou. Na jednu stranu by Evropa měla uvádět sankce, poté neměla a pa zase měla…… jako kdyby pan Tancoš nabízel všehochuť a laskavý divák si možná někdy z nabízených variant vybere tu srdci nejbližší.

Romská demokratická strana vsadila na šovinismus, kdy za pomoci velmi obecně pojatého desetibodového volebního programu mají tuto stranu volit všichni Romové jen proto, že se jedná o romskou politickou stranu. Opět je to tragikomický příběh, kdy partaj jakoby bojuje proti rasismu, zároveň však rasismus s nacionalismem využívá jako součást svého nepsaného politického programu. Nikde na webu RDS není explicitně uvedeno, že strana kandiduje do Bruselu. Na sociálních sítích vystupuje pan Lučanský jako jeden z kandidátů do eurovoleb. O tomto pánovi, bývalému boxerovi, ovšem nikdo do předvolebního klání neslyšel ani slovo. No name persona, o níž vědělo snad jen pár zasvěcenců najednou vystupuje před spoluobčany jako stranická jednička. Lučanský lajkuje ultrapravicově orientované strany a zároveň se uchází o místo v europarlamentu……..není to minimálně zvláštní?

Jeden z bodů velmi obecně pojatého volebního programu je: “budeme dělat vše, aby se vše poctivým lidem žilo v naší zemi lépe“……Miroslav Tancoš v předvolební třináctminutovce nedokázal konkrétně odpovědět, jaká legislativní opatření by strana v Bruselu navrhovala. Kandidát na europoslance neví co je náplní každodenní práce poslance z Unie. Směšoval národní politiku, na níž nemá europoslanec žádný vliv s tou nadnárodní, o níž rozhodují pouze politici z Bruselu.

Co je v Evropské unii vaší osobní prioritou……odpověď pana Tancoše: “já bych se chtěl dostat do toho výboru co se týče nezaměstnanosti. Jo a kolega by se chtěl dostat na ta lidská práva a prostě na tohleto vzdělání, školství.” 

Pan Lučanský by se s panem Tancošem chtěli především dostat do výborů…..na prvním místě se rozhodli pro místečka a teprve poté se budou zabývat nějakými věcnými návrhy? Pan Tancoš s panem Lučanským chtějí řešit na evropské úrovni boj proti neonacismu……není náhodou tento problém problémem národním a nikoli nadnárodním?

tancos_ct24
Zdroj: screenshot z pořadu televizní stanice ČT24

Národní zájmy v  podání pana Tancoše vypadají opravdu komicky. Národním zájmem je vlajka, znak……horko těžko z hosta k předvolební debatě tahá redaktor nějaké normálnější pojetí národních zájmů. Sociální demokraté jsou podle předsedy Romské demokratické strany nejlepší evropskou frakcí, protože pan Dienstbier zve jednotlivé občanské iniciativy na jednání……člověk by očekával od kandidáta do europarlamentu, že se bude rozhodovat nikoli podle toho, kdo koho kam zve.  Předseda partaje se tři měsíce učí angličtinu, rozhodně se případní voliči nemusí bát o to, že by se jejich kandidát nedomluvil na některém z neformálních jednání. Mimochodem, vědí představitelé Romské demokratické strany vědí, že právě na těchto neformálních setkáních v okolí europarlamentu padají ta nejzásadnější rozhodnutí?

Poslední posuzované mediální vystoupení předsedy Romské demokratické strany ze dne 18. dubna 2014 nevykazuje žádný profesní postup. Chyby šéfa strany jsou stejné…..televizní debata je přeplněná absolutní neznalostí…… Nabízí se otázka: “je Romská demokratická strana dalším nepřímým pokračováním ódy na Romskou demokratickou sociální stranu, ve které Miroslav Tancoš také fungoval jako její předseda?” Nejvyšší správní soud tuto stranu  na počátku roku 2011 z důvodu nedodaných finančních zpráv rozpustil.