Poločech Okamura se s neromkou Samkovou pokouší obrodit český ultranacionalismus

Samková dnes byla v televizi, a tam zaručená “neromka” s romskou dcerou sehrávala představení jaderné vědkyně zítřků i budoucností, kdy jako udatná Šárka s mečem v pravačce obhajovala bílou barvu, jako kdyby zapomněla s kým lehávala v časech sexuálních svodů…….

Když vidím paní Samkovou vzpomínám na články, kdy jsem psal o zakladatelích fašismu v Čechách. Vidím stejné scénáře, vzpomínám na psychiatrické studie, kdy jsem se zajímal o duševno extrémisty……………paní Samková je učebnicový příklad extrémistky “amatérky” uvědomující si svou nicotnost neúspěchu…….kdy sama rozervaná z toho, že nikam nepatří, mile ráda propůjčí profesionální ochotu obhájit kohokoli za duševní prostituci, kdy slibný postup do výšin politiky nahrazuje nedostatečný, notně podivný charakter.

Každý slušný zástupce “bílé” majority se chtě nechtě musí stydět za takové majoritní politiky. Pokud jsou takoví lidé přizpůsobivými, potom je čest být nepřizpůsobivý. Roste nebezpečí eskalujícího fašismu…..ten je nebezpečný, pokud k jeho prosazování přistoupí dostatečně inteligentní jedinec, potom přihlouplý fašismus začíná být opravdovým nebezpečím. Samotná Evropská unie je i díky zrušení volebních kvót v Německu, v nebezpečí extrémismu, kdy NPD počítá s jedním nebo dvěma křesly. Farage s dalšími pokleslými tvářemi extrémismu chtěí přeměnit Evropu k obrazu ultranacionálního monochromatismu, kdy všechno nebílé, nekřesťanské a neheterácké je považované za kacířské…….Jako kdybychom se navraceli do Ciceronovy Republiky, ve které se po demokracii vždy navrací nějaká forma diktatury.

Samková s Okamurou jsou českým ekvivalentem celoevropsky rostoucího extrémismu. Extrémismu, ve kterém DSSS skomírá a v rámci protiromských pochodů se snaží sbírat poslední šance k posílení……extrémismu, kdy neevropsky kandidující Holešováci zkouší štěstí ve sjednoceném počínání v nerůznějších rádoby slovanských, keltských a staročeských tradic, svobodných vysílačích….. Po celá desetiletí česká neonacistická a ultranacionalistická scéna hledá objekt s uměním propojit napříč jednotlivé extrémistické spolky. Tím pojidlem se snaží být Okamura se Samkovou a dalšími potentáty továrny na zlo. Pečou dort, přidávají do něj nerůznější ismy, kvůli kterým je Samková ochotna vytvořit hysterku v přímém přenosu.

Nárazovým pásmem je pro nacionalisty jih Evropy, který se obrozenci nacionalismu snaží ve jménu bílého světa ochraňovat. Vznikají hypotetické křížové výpravy, kvůli kterým úsvitáři uprostřed Evropy vytvářejí neexistující celoevropské petice. Obrozenec ultranacionálního sjednocení udělá cokoli, cokoli pro úspěch svůj a nikoli těch druhých, naivních telátek šikujících se v nejrůznějších klubech slovutného Tomia. V těchto volbách díky Tomiovi dýchají na každého Čecha obrozené devadesátky, kdy J. X. Doležala, Landu, Franze, Sládka, hystericky rasizujícího Vandase s Edelmannovou nahrazují poloviční Čech Tomio Okamura  s Klárou Alžbětou Samkovou. Minimalistické, devítičlenné uskupení vymyslelo byznys plán, vedle něhož nějaký Japa Shop poslance nesehrává pražádnou důležitou roli.

300420144692_1

Ultranacionalismus si žádal pokrokového šikulu a jak se zdá, v polovičním Čechovi s neromskou Samkovou našel to své pravé Já. Zároveň je to tragikomický příběh, ve kterém se Národní Front Castistů snažil povýšit češství přebarvením nacistických šlápot na ty české, aby následně nečesky vypadající účelový extrémista přijal po léta nabízené křeslo, s nímž si doposud neuměl poradit kdejaký předchozí lídr ultranacionální scény. Není divu, že se právě s tímto paradoxem nemohou vyrovnat někteří skalní neonacisté doposud věřící na českého nácka přicházejícího jako dar bílého ráje bílých myšlenek.

Chce-li Tomio překonat paradox vlastního původu, poté musí přidat na extrémičnosti, s pomocí níž zakryje alespoň na začátek svůj gadžin původ.