Pozor na falešné preventisty kriminality

Zdravotně postižení, staří i nemohoucí lidé představují pro podvodníky jednoduchou kořist. Zaklepou na dveře, oblečou se do policii připomínajících stejnokrojů, představují se jako preventisté spolupracující s policií…..sehrají dobře vypadající divadlo jen kvůli uzavření úvěrové smlouvy. Co je to pouhých tři stovky měsíčně…..to zvládne každý invalidní důchodce, protože život stojí mnohem víc, než pár stováků na účet neznámé společnosti. Morálně zdevastovaní zaměstnanci se v tichosti domácností snaží nalákat druhé na jejich nevědomost, hloupost, naivitu. 

Zrovna nedávno jeden takový pár amorálních bytostí zavítal do mého příbytku. Uprostřed slunečného odpoledne zazvonili kvapem u dveří. Padesátiletá žena po boku přibližně starého muže s deskami v rukou rychlostí blesku vytasili své průkazky. Jediné, o bylo na první pohled viditelné, bylo logo společnosti, pro níž oba dva neznámí pracovali. Žena byla milá, usměvavá, vstřícná….svůj monolog mezi bytem a chodbou panelového domu zahájila tím, že oba dva spolupracují s Policií České republiky. Tam v rámci prevence kriminality pomáhají informovat zdravotně postižené a staré o lepším zabezpečením bytů před krádežemi.

Z příruční tašky nonšalantně visící přes levé rameno vytáhla kovaný řetízek na dveře a s jistotou v hlase pokračovala: ” víte, když nás vpustíte dovnitř, budete moci využít dotace, kterou jsme s ministerstvem vnitra složitě vyjednali. Nebude vás to stát ani korunu. Ve spolupráci s policejním oddělením prevence kriminality a městským úřadem chodíme po lidech a nabízíme jim v rámci tohoto projektu kvůli zvyšujícím se krádežím preventivně bezpečnostní servis“.

Nedávno skutečně v televizi hovořili o projektu, kdy město zdravotně postiženým a starým lidem zdarma namontuje řetízek na dveře. To byl také důvod, proč sem dvojici do bytu vpustil. Přesunuli jsme se do kuchyně, kde oba dva šizuňkové usedli ke kuchyňskému stolu, položili na něj černé desky……vedle nich jako ukázku ponechali kovaný řetízek. Po několika locích teplého čaje dotyčná ženština spustila: “opravdu díky nám vás nevykradou a nezáleží na tom, jak máte byt zařízený“, pomalu otevírala desky, kde se na první stránce vyjímal znak policie a malými písmenky pokračoval text….samozřejmě, že jsem neměl šanci si cokoli přečíst. Rychle jedna stránka míhala druhou. K vidění byly listy s ofocenými certifikáty, fotografiemi vypáčených dveří následovaných dalšími doplňky, naprosto nezbytnými pro bezpečný život v tak rozvráceném světě.

“Máte slabé zárubně dveří, naprosto nevyhovující zámek, každý může rozlomit fabku během několika vteřin……jen se na to podívejte, jak snadným cílem teď jste. To byste byl blbec, pokud byste nevyužil námi nabízeného grantu”, hustila do mě perfektně vycvičená podvodnice. Dokonce ještě ani po deseti minutách nepadlo ani slovo o půjčce, nebo nějaké částce. Jako neskonalý hlupák sem seděl na židli a naslouchal školení. Když se schylovalo na poslední list z otevřených desek, žena opět brilantně ukryla doposud na stole válící se řetěz ke dveřím a a pokračovala se slovy: “no……teď jsme vás informovali o způsobech, jaké používají bytaři a jaké ochranné prostředky je možné použít pro zvýšený pocit bezpečí….. pojďme se bavit o finanční podstatě. Jak jsem říkala, máme s ministerstvem vnitra vyjednanou dotaci a město ji bude garantovat. Máto jen eden háček. “, v ten okamžik jsem teprve pochopil, že ta dotace zřejmě nebude dotací, ale něčím jiným. V duchu jsem si vyčítal, jaký jsem idiot, když jsem takové vpustil do bytu v domnění, že se jedná o lidi vyslané policejním oddělením prevence.

Žena dále v naučeném sledu pokračovala: “my vám z evropských fondů z programu ministerstva vnitra dojednáme dotaci na polovinu ceny z celkového bezpečnostního plnění a druhou půlku si zaplatíte sami, ale nebojte se, je to jen pouhých 25 000 korun“. V ten okamžik jsem jako vystřelený šíp naskočil a začal vykřikovat, že žádnou půjčku nechci. Okamžitě jsem dotyčné rádoby obchodníky vyzval  opuštění mého bytu, že jsem si myslel, že jsou z toho projetu, kdy město zdarma na dveře po povídání o bezpečnosti daruje řetízek na dveře. Žena jako kdyby nevyslyšela mojí výzvy, nadále seděla a pokračovala: “vy opravdu nemáte ani tři stovky? Bylo by to pro vás velmi výhodné.“……..po několika vteřinách namítání a vyzývání  opuštění mého bytu, nakonec povedená dvojice odešla s nepořízenou a já s nimi ztratil dvacet minut zbytečného času.

dvere

Každý občas můžeme být popletení a nezáleží na věku. Dokonce i 32letý člověk snadno uvěří mystifikacím, pokud tyto mystifikaci holdují na skutečných programech města, s nimiž ve skutečnosti nemají nic společného. V mém případě nepochodili, ale například u staršího důchodce by mohli odcházet s podepsanou úvěrovou smlouvou. Osmdesátiletá paní klidně podepíše, protože se nechá zlákat na krásná slova ohrožena představami o přepadení ve svém vlastním bytě.

SDÍLET