Tomio Okamura a jeho Úsvit se pomalu mění v esenci Dělnické strany

Anticikanismus je v Česku velmi bolavé téma, na které slyší kdejaký čecháček. Toho si je vědom Tomio Okamura, a proto ve jménu Bruselu a teplých místeček v europarlamentu dlouhodobě vypouští jako chobotnice tuny mazlavého jedu, jež se lepí na všechno a všechny v okolí. Rozšiřovaná nenávist nenechá nikoho jen tak chladným. Zatímco chabí a mindráky nasycení čecháčkové jásají radostí a prožívají realitu svých mokrých snů, opravdový Čech jen kroutí hlavou a děsí se toho, co přijde na pořad dne v příští okamžik. 

Kde jsou ty časy, kdy ještě jako politický panic v trikotu mluvčího cestovních kanceláří hovořil o ochraně lidských práv? V roce 2008 současný pan poslanec a bývalý senátor perlil na téma boje proti rasismu , aby se o několik měsíců později přeměnil v totálně odlišnou osobnost volající po nacionální společnosti národních zájmů Čechů.

okamura_clanecek_ras
Tomio Okamura v článku z roku 2008

Nejznámější Asiat s českými kořeny zatoužil po co nejrychlejším úspěchu, a proto sáhl po nacionalismu. Jak se zdá, nakonec v osobě exmluvčího cestovek zvítězil japonský smysl pro nacionalismus. Ten ve svém důsledku vedl ke smrti milionů lidí po celé Asii. Samotní prominenti nacionalismu vykládají minulost císařství jako období, kdy se Japonsko jako oběť evropských koloniálních mocností pouze snažilo ochránit před Evropou a USA zbytek Asie. Japonská koloniální okupace Koreje je zde například označena za “partnerství” a člověk marně hledá jakékoliv svědectví o obětech japonského militarismu v Nankingu nebo Manile. Přesně v čecháčkovském přibarvení využívá Tomio Okamura japonský cit pro naconalismus, ke svému politickému  prospěchu.

Okamura cíleně neobjektivně informuje o dění kolem Romů. Nyní jako majstrštyk nenávisti k potěšení oka nácků a členů DSSS či podobných uskupení, zveřejnil starý článek pojednávající o kriminalitě Romů z roku 1912. Zástupce lidu financovaný z peněz daňových poplatníků nabízí čtenářům náhled na fašizoidní smýšlení xenofobní společnosti končícího mocnářství a blížícího se období masarykovského zneuctění romského obyvatelstva novým kodexem z roku 1927.

okamura_romove

 Okamura tím veřejně nepřímo sděluje, že se Romové nezměnili, a proto………. Co bude následovat poté? Kam ještě hodlá “politi”, milovník přímé demokracie zajít? Extrémisté, anticiganisté, nacisté a staré páky českého fašismu jsou neskutečně rádi za to, že “cikány někdo řeší”. A přesně o to panu poslanci jde. Muž s imunitou, vlastním politickým hnutím, vtípky na pojídání penisů v Asii, nyní posiluje svou pozici na ultrapravicové scéně. Pomáhá tak měnit pověstnou mapu extrémismu, kdy díky svému snažení drtí “staré strany a uskupení” aby na jejich pohřebišti zahájil novou činnost Tomiova svítání. Už opravdu zbývá jen ten poslední krok plný tužeb po sjednocení české ultrapravice, o nějž se snažila kdejaká extrémistická pakáž.

okamura_ohlasy

Přesně pro takové názorové existence je určena Okamurova politika. Příznivci ultrapravicových zrůdností vidí v čechojaponcovi nového “vůdce”, nového pravdomyšlenkáře, jež se nebojí v zájmu ochrany všech “slušných Čechů” jít do střetu třeba s ministrem pro lidská práva. Přitom to není nic jiného, než obyčejná hra cirkusáků bez šapitó. Jednotlivé příspěvky šéfa partaje úsvitářů komentují v hojném počtu extrémisté. Chudáčkové s nízkým egem, přebujelí národovci, jež se kvůli své maličkosti skrývají za národem.

Po Landovi a Franzovi přichází nová míza  v podobě Tomia Okamury. Nikdo z médií si neodváží nařknout z rasismu zrovna někoho, kdo vypadá odlišně, protože takový novinář by mohl být považován za hlupáka. Jak může někdo ze smíšeného vztahu být  rasistou? Ano může. A samotný Tomio Reflexem poeticky přejmenovaný na Pitomia, je toho důkazem. K čemu jsou dobré články o kriminalitě kohokoli z dávné minulosti? Jsou dobré především k růstu, k dláždění cestiček  výšinám, kdy se i rasismem překořenění politik může stát prezidentem některých přitakávajících čecháčků.

Neonacisté jsou v částečném rozkladu, proto hledají slepou pomoc ze zahraničí v podobě Pravého sektoru, WotanJugend a dalších….proto se tu nabízí volné pole pro nový subjekt. Pokud Úsvit Tomia Okamury bude nadále dodržovat stávající kurz, může se bez problémů stát vůdčí organizací české ultrapravice. Ostatně, to se částečně děje i nyní, když Okamurův spolek “přímých demokratů” díky nacionální rétorice,, trošky islamofobie, nenávisti k migrantů a otevřenému anticikanismu ubral procenta hlasů DSSS i Svobodným občanům. Vandasovu skupinku hololebců nezachránila ani hra na denacifikaci partaje, které stejně nikdo nevěří.

okamura_obeti

 Pan Okamura celkem úspěšně národu dokazuje, jak moc nebezpečný dokáže být distingovaný, rétoricky od násilí odproštěný, veřejností díky popularitě a úspěchu “deextrémizovaný” ultranacionalista. Přesně na takový mix hráči s joji čekali.

Přitom se Tomio Okamura chová stejně jako Tomáš Vandas. Využívá údajného teroru páchaného Romy na majoritě ke svému politickému úspěchu. Vyfotí se, napíše dlouhý status k fotce……pošle tím všem nacionalistům zprávu, že on jako jediný z politiků neváhá a jede podpořit oběti teroru. Samozřejmě se ani omylem nezajímá o fakta a pravdu. Tomio totiž pravdu nepotřebuje, protože znásilněná nerealita je vyhovující a o nic jiného nejde. Už  tady tu roli starostlivého obhájce “tyranizovaných” přebírá Vandasovi Tomio Okamura.

Okamura

Tomio, jak již bylo řečeno, využívá nepřímé návaznosti na český fašismus, kdy Romové byli považováni za nečechy. Svítání připomínající jaderný výbuch nad Hirošimou pozvolna dostává tvarů Dělnické strany v obdobích její největší slávy, kdy nenávist vůči Romům eskalující s příchodem voleb nabírala na obrátkách. Mussolinismus, jemuž holdoval Kramář i zastřelený Alois Rašín, nyní díky Tomio Okamurovi nalézá popularity. Tenkrát byla antisemitská hesla součástí předvolební rétoriky. A dnes, jak se zdá, Tomio Okamura pokračuje ve starém duchu stařičké První a Druhé republiky, jen slova upgradoval a Židy nahradil Romy následným anticikanismem.

Nalézáme se v období hospodářských krizí, v pocitu ohrožení, v rozkladu společnosti zaviněném honbou za čistou verzí kapitalismu zbaveného zásad Johna Lockeho. Nacházíme se v období odcizení, kdy člověk ztrácí na důležitosti, a proto se ke slovu dostávají promotéři extrémismu. V čele státu stojí xenofobové, chybí silná osobnost, která by řekla dost fašizaci společnosti…….

Lidé jako Tomio Okamura jsou bezpečnostní rizikem, protože probouzejí dřímající hydru českého fašismu a mění tím tvář a ráz českého národa, do kterého bezpochyby Romové patří jako jeho nedílná součást.