Zpackaný systém vnitřní bezpečnosti může za kralování českých verzí supremacismu

Supremacismus v podobě bílého nacionalismu není pouze doménou Spojených států amerických. Nachází se také uprostřed českých luhů a hájů, kde jej jako zahrádku jedu pěstují Otto Chaloupka s exoticky vypadajícím poslancem a exsenátorem Tomiem Okamurou. Tito dva pánové také prostřednictvím europarlamentních kampaní národu říkají, jak se to má z jejich přeběleného úhlu pohledu s Romy, muslimy a cizinci na území Čech. Rakovina nenávisti za velkou louží vyrostla na podhoubí Ku-Klux-Klanu, kde někdejší šéf sekce prostěradlářů, Frazier Glenn, nyní čelí obvinění z vraždy tří lidí, mezi nimiž jsou také dva představitelé židovské komunitní společnosti z Kansasu. 

Americký, ale také český supremacismus si je velmi blízký. Oba dva si samozřejmě myslí, že bílá rasa je se svou kulturou nejlepší a všechny ostatní pokládá za nepřátele, potenciální tvůrce budoucí genocidy bílého obyvatelstva. Nenávist trikolory s hvězdami a pruhy má společnou ještě jednu věc. Stoupenci bílého nacionalismu hlásají, že nenávist vůči jiným kulturám je národní tradicí, nutností k tomu, aby se zachránila bílá populace pro budoucí pokolení. Proto také v žáru horečky rasového záchvatu Otto Chaloupka volal po boji proti genocidě bílého obyvatelstva v Londýně, protože se domníval, že cizinci uprostřed megapole ubírají životní prostor podobně smýšlejícím supremacistům, jež následně nemohou své teorie veřejně hlásat.

Je tragikomické, že zrovna nositeli bílých pravd jsou lidé dlouhá léta žijící v zahraničí. Chaloupkovy dcery mají americké občanství. Chaloupka má české a snad i americké občanství. Okamura pochází ze smíšeného manželství, sám vesele upozorňuje na zakořeněný rasismus v Kjótu, aby následně mohl po vzoru ostrovanů Země vycházejícího slunce obšťastňovat středoevropany japonským citem pro nacionalismus, díky němuž, jak všichni víme, uzavřené císařství skončilo ve válce s celým světem.

Nacházíme se ve zvláštním období, kdy jednotlivé vlády světa utrácejí miliardy dolarů na boj proti islámistům, zatímco bílé supremacistické skupiny dostávají neskonalou svobodu k chrlení své nenávisti. Zakládají politické strany, veřejně osočují minority, rozšiřují v různých obměnách myšlenky Hitlera, apartheidu, antisemitismu…… viz. Akce D. O. S. T., Republika, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Ne – Bruselu Národní demokracie, DSSS, Janečkova O.K. strana a další………

Politika státu je zaměřena na zahraniční bezpečnost, zatímco v rámci Evropské unie jako třešničku na dortu pouštíme do českého prostoru ukrajinský fašismus jako jeden z lidskoprávních proudů svobody bratrského národa z Kyjeva. Zdánlivě okrajové skupinky dobře organizovaných a skvěle propojených  extrémistů v politických stranách, občanských sdruženích otravují životní prostředí ve státě. Národní vlády rok co rok zveřejňují seznamy ultrapravicových extrémistů, zatímco vlastní politikou vnitrostátní bezpečnosti stejná vláda napomáhá extrémismu ke kralování.  Superamacistické nálady sílí rok co rok. Nejcitelnější je to na Facebooku, kde vstřícnou politikou sociální sítě dochází k prosazování myšlenek extrémismu.

Onen Čechovi nesrozumitelný supremacismus často ve středoevropském prostředí nahrazujeme slůvkem “anticikanismus”. Přitom nositelé těchto duševních úchylek nenávisti často nenávidí zároveň muslimy, organizují se do Czech Defence League, případně kolekci ponížených rozšiřují o homosexuály, bisexuály, transsexuály, aby následně na Prague Pride mohli po boku představitelů z D. O. S. T. pořvávat cosi o “přiteplených buznách“.

Přední představitelé českých verzí supremacismu jsou oproti tomu americkému ještě o kousek pozadu. Bez problémů se zastávají vrahů Romů, zároveň však nejsou ochotni svou nenávist přeměnit v nenávist fyzickou tak, jak to udělal Frazier Glenn z Ku-Klux-Klanu. Možná je to také tím, že ti čeští nositelé práva bílého svou nenávist sehrávají jako účelovou záležitost kvůli osobnímu růstu ve společnosti. Po zádech Romů se pokaždé lezlo nejlépe a nejrychleji, protože ve společnosti s přehnanou nenávistí vůči všemu romskému je Rom výtečným artiklem. Zároveň také promotéři supremacistických myšlenek vědí, že pokud by sáhli k vlastním bojůvkám a otevřeně nabádali k útokům například na Romy, ztratili by významnou část potencionálních voličů.

Skupinka násilníků v sousedním Slovensku z Akční Skupiny Vzdoru Kysuce vsadila na militantní nacismus s prvky sociální manipulace, kdy předopovaní svalouši s vyholenými lebzami pomáhají účelově s taškami starým babičkám, konají sbírku zimního oblečení pro slovenské bezdomovce, aby následně lidé říkali, jaké dobré a prospěšné nápady nápady mají, a proto nemohou být až tak nebezpečnými. Částečně tento koncept napodobuje Vandasova DSSS, která projektem “Bezpečných ulic” bez militantní části partajničení ztvárňuje navenek role beránků převádějících staré babky přes ulici. Samozřejmě, hlavním účelem DSSS jsou provokace a uzurpace Romů, pokus o to, co je ještě dovoleno a co nikoliv.

supermacy

Ministerstvo vnitra údajně snažení DSSS v Duchcově sleduje, ale zároveň nechce nikterak zasahovat. Zpackaná vnitřní bezpečnost je znát na každé rohu, kdy státem neověření představitelé humanitárních organizací za pomocí ministerstva zahraničí možná i na přímluvu senátorů přivážejí do republiky další bezpečnostní hrozbu, kdy vlastní zpackanou činností posilujeme coby stát pozice a sílu občanských spolků neformálně zastřešujících činnost ukrajinských fašistů v České republice.

Nesprávná činnost Ministerstva vnitra stála u zrodu Dělnické strany, aby následně stejný šlendriján dal vzniku nových rasistických spolků, aby dopomohl k rozšiřování a zabydlování přeshraničního  fašismu uprostřed nádherné Evropy. Stejně tak šlendriján vnitřní bezpečnosti může za kralování českých verzí supremacismu, kde není trestné veřejně útočit na Romy kvůli získání politických bodů.