Piráti se Zelenými žalobou pomáhají především ultranacionálům

Zelení s Piráty poslouží jako nepřímí pomocníci neonacistů a ultrapravicové scény v Česku. Rozhodli se kvůli volebnímu neúspěchu podat  Ústavnímu soudu stížnost na 5procentní hranici, kvůli které se nedostali do Evropského parlamentu v Bruselu.  Strana musí překročit určitou předem stanovenou hranici (u nás ve výši 5 % platných hlasů), jinak je vyřazena z rozdělování mandátů. Neúspěšní politici zahodili státotvornost za touhu po úspěchu. V jednom jediném okamžiku ukázali, o co jim ve skutečnosti jde. Národní zvyklost přenesena do nadnárodních voleb je nechtěnou onucí, kvůli které klidně strany v rámci “větší demokracie” umožní kralování extrémofilním stranám a hnutím. 

S podobnou žalobou nedávno uspěly malé strany v sousedním Německu, kde 3procentní hranice spadla jako domek z karet. Neonacistická, skomírající NPD rázem ožila. Dostala od ústavního soudu dar jednoho křesla v Bruselu. Zatímco spolkoví politici s právníky jednají o teoretickém zákazu extrémistů z NPD, ústavní soud posvětil nepřímo jejich existenci vysláním přímo do kolbiště evropských frakcí, kde po boku Le Penové, českého Macha a dalších výtečníků nacionalismu zahájí tažení vůči humanismu.

Piráty totiž volilo 4,8 procenta a Zelené 3,8 procenta lidí…….neúspěšní po volbách křičí…..pokoušejí se přeměnit volební zákony a předpisy ke svým potřebám. Když neoslovili dostatečný počet zájemců a fanoušků, využijí právnických smyček, které 5procentní hranic tolerují jen do té doby, dokud se někdo neozve s požadavkem na odstranění. Úkolem uzavíracích klauzulí je mimo jiné zajištění vládní většiny a umožnění stabilní vlády, kdy programově blízké strany vytvářejí koalice v níž následně vládnou. Evropský parlament však není parlamentem tak jak jej známe z  Čech……nevytvářejí se tam koalice,  ale frakce…..poslanci nemají zákonodárnou moc…….

V roce 2011 zrušil 5procentní klauzuli pro volby do Evropského parlamentu německý ústavní soud s odůvodněním, že uzavírací klauzule je možná pouze tehdy, pokud sleduje legitimní cíl a pokud přispívá reálně k jeho dosažení.…..jinými slovy, klauzuli v Německu je možné vytvářet jen tehdy, pokud jejím účelem je dopomoci k vytvoření koalice…..což, jak jsme si již řekli, v Evropském parlamentu není možné a tedy z právního hlediska je taková klauzule jednoduše zrušitelná.

Obecně se u procentuálních ohraničení u voleb dostáváme do diskuse co je a co není spravedlivé. Mandáty stran, jež nedosáhnou 5procentní hranice, jsou rozděleny mezi ty strany, které hranici překonaly. Z tohoto úhlu pohledu si politické strany stěžují na nespravedlnost, protože nebýt tohoto omezení, mohly by se také podílet na politickém dění v zemi, v Unii……. v tom zajisté mají předsedové partají pravdu, ale 5procentní hranice slouží také  ochraně společnosti před extrémistickými a fašizoidními názory ve společnosti, které následně nedostanou dostatečný počet hlasů k tomu, aby zasedaly v poslaneckých sněmovnách…..v Bruselu, Štrasburku……

Volební zákon ve federálním Československu z roku 1990 zaváděl 5% volební práh bez ohledu, zda se jednalo o stranu, či koalici stran. Teprve v roce 1995 byly stanoveny různé volební práhy pole toho, zda se jednalo o politickou stranu nebo koalici. Pro jednu politickou stranu byl zachován 5 % volební práh, pro dvoučlennou koalici 7% práh, pro tříčlennou 9% práh a vícečlennou 11% práh……..V roce 2000 byly opět změněny volební prahy. Pro jednu stranu byl zachován 5 % práh, pro dvoučlennou koalici byl zaveden 10% práh, pro tříčlennou 15% práh a pro vícečlennou 20% práh. Tyto volební prahy platí v Česku dodnes.

5procentní klauzule se týká evropských voleb. Zrušením klauzule u voleb do Evropského parlamentu vzniká také psychologický efekt, kdy se jednotlivé politické strany v národních volbách budou snažit vyvolat dojem, že klauzule 5 % nemá svůj efekt, protože v Česku jsou po mnoho let nestabilní vlády.

Zrušení uzavíracích klauzulí(v ČR 5% ) vyžaduje především dobře fungující politickou kulturu, kdy extrémisté nedostávají podporu od ostatních, i když se díky otevřený dveřím dostali k příležitostem. Politika v českých luzích a hájích rozhodně není vyspělou. Bije se mezi západním i východní vnímáním světa, kdy se političtí potentáti tváří jako carové z dálné Rusi. Zavedení stropu, od kterého se smí jistá část obyvatelstva podílet na politickém dění zcela jistě porušuje a ohýbá zásady rovnosti volebního práva, nicméně v případech radikalizace společnosti neumožňuje participaci těch největších extrémistů a rasistů v zemi, případně v Evropské unii. Ti nedosáhnou příslušné hranice a společnost je ochráněna od přikyvovačů koncentračních táborů, křiklounů  hesel “Čechy Čechům”.

Hraniční, neboli uzavírací klauzule omezuje volební právo a svým způsobem skutečně ústavní soud může považovat takovou hranici u voleb za protiústavní. Z tohoto důvodu může a pravděpodobně také bude žaloba Pirátů a Zelených úspěšná. Spravedlnosti bude učiněno za dost, ale nevyspělá politická kultura, radikalizace společnosti……to všechno dopomůže extrémistům typu Vandas, Matějný, Bartoš k získání politických křesel. Pomaličku se blížíme k německému modelu, kde z 5 % klesla klauzule na 3 %, aby následně po stížnosti stran nebyla klauzule žádná.

eu_volby

Piráti i Zelení hrají podivné představení o jednom potencionálním europoslanci, kterého by díky neexistenci uzavírací klauzule získali. Kvůli zelenému pažitu s piráty pustíme do pohybu dominový efekt, pomocí kterého ohrozíme demokracii v Česku. Už v roce 1997 Ústavní sou v Brně řešil na podnět Demokratické unie, zda je 5procentní klauzule v parlamentních volbách ústavní. Tehdejší soud posvětil 5procentní klauzuli za právoplatnou a stížnost Demokratické unie zamítl. Ústavní soud a jeho rozhodnutí jsou nekonzistentní. Záleží na jednotlivém soudci, zda přihlédne k německému rozhodnutí jako vzorovému řešení v Česku.

Opravdu chtějí Piráti se Zelenými odstartovat dominový efekt, kterým podkopou především demokracii v Česku?