Piráti se Zelenými otevírají brány ultrapravici

Nejvyšší správní soud vyhověl žádost Pirátů a Zelených. Odhodlaný Liška neopomínající svůj boj za pravdou tak trochu zapomněl na důsledky, které shození pětiprocentní hranice znamená. Česko tak nejspíš po rozhodnutí Ústavního soudu poputuje na stejnou pozici jako sousední Německo, ve kterém neonacistická NPD využila situace a díky neexistenci limitních hranic usedá v Bruselu jeden silně ultrapravicový europoslanec. 

Zelení nadávají na posilování extrémismu a euroskepticismu v Evropském parlamentu, zatímco jedním dechem unisono dodávají, že úspěch ultrapravičáků je daní demokracie. Někdy je něco daní demokracie, zatímco v Německu tomu ta není? Volby do Evropského parlamentu mohou sloužit jako maličké beranidlo, s nímž je možné nahlodat domácích pět procent v národních volbách do místního parlamentu. Nejvyšší správní soud navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu.  Je takové vítězství Pirátů a Zelených opravdu vítězstvím?

Místo, aby se malé strany zabývaly tím, jak oslovit více voličů, posílají stížnosti, se kterým pomáhají zejména ultrapravicové lůze, jež se na příští evropské volby může těšit jako malé dítě.  Piráti získali 4,78 procenta, Zelení 3,77 procenta…….příště by každý z nich mohl mít jednoho zástupce v Bruselu……. a o to šlo partajím především. Po hrátkách na rasismus se Stranou rovných příležitostí, Láskou, Janečkem a dalších tak přichází na pořad dní další milník poražení demokracie. Limity ve volbách zcela jistě vytváří nerovné politické prostředí nevyhovující zejména malým stranám, ale jaké je prostředí v České republice? Pro odstranění limitů je třeba politická kultura, kterou Česká republika nedisponuje ani náhodou.

5procentní klauzule se týká evropských voleb. Zrušením klauzule u voleb do Evropského parlamentu vzniká také psychologický efekt, kdy se jednotlivé politické strany v národních volbách budou snažit vyvolat dojem, že klauzule 5 % nemá svůj efekt, protože v Česku jsou po mnoho let nestabilní vlády.

Je pouze otázkou času, kdy některá malá politická strana sžírající se neúspěchem ve volbách do národního parlamentu nepodá, tak jako kdysi Demokratická unie v roce 1997,  žalobu k Ústavnímu soudu.