Fotka bičujících mužů proslavila Prague Pride 2014 víc, než cokoli jiného

Před několika dny se v Praze konal pochod LGBT komunity, Prague Pride. Lidé s odlišnou sexualitou vyšli do ulic, aby majoritě ukázali, že mají právo na svá práva, a že být homosexuálem, lesbičkou, bisexuálem nebo transkou není nic, za co by se člověk měl stydět. Kolem pochodu duhově zabarvené minority se trhla nevídaná debata.

Nikoli však kvůli trapnosti neonacistů a ultrapravičáků, kteří každým rokem trapně brání pochodu hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů, ale kvůli jedné obyčejné fotce dvou naprosto obyčejných, médii lačných mužů. Jeden z nich byl nahý, zatímco ten druhý v netradičním outfitu bičuje toho prvního.

prague_pride
Fotka vyvolávající v médiích vášnivou diskusi. Autor: Vít Hassan

V mozcích mnoha z nás zapracovaly předsudky. Fotka, ačkoli není vůbec pohoršující, vyvolávala v mnohdy nechápající a netolerantní společnosti věty podobné těm, jež bez jakéhokoli studu skrze megafon pronášeli veřejně neonacisté a extrémisté pod vedením Adama B. Bartoše. Na scéně se ocitli “úchylové”, deviantní osoby, perverzní škůdci morálky.

Nikoho ani na vteřinu nenapadlo být v onen okamžik člověkem a nikoli nemyslícím tvorem plným předsudků a netolerance vůči druhým. Netradiční podívaná na dva muže, určená převážně pro média, odhalila zákoutí lidské mysli, jež bez jakýchkoli zábran, to co nezná, nebo to, co vypadá netradičně a možná bizarně, nazve za úchylné. Jenže je rozdíl, kdo toho druhého označuje za “úchyláka” a také kdo tím “úchylákem” bývá označován. Problematika lidské sexuality obsahuje příliš mnoho přehnaných tabu a zbytečných předsudků.

Na scéně se objevila nahota…..ačkoli ji vídáme v reklamách, nejrůznějších filmech nebo na předních stránkách bulvárních časopisů, pokládáme nahotu za něco nepatřičného. Možná kdyby se na scéně objevily dvě vnadně vyhlížející ženy, společnost by na fotografii pohlížela v úplně jiném světle, protože ženská nahota je zcela nesmyslně v sexisticky pojaté společnosti přijímána jako krásná, kdežto nahota mužská za krásnou označována nebývá. Jenže naháč uprostřed ulice není tradičním doplňkem českých, moravských a slezských měst. Tak co s tím? Nahota je při karnevalech, kterým se s alegorickými vozy Prague Pride podobá, naprosto běžná. Každý z nás si vybaví vnadné tanečnice s bujným poprsím v popředí, polonahé muže cupitající vedle oslnivých krásek a nikoho takový pohled nepoleká nebo nepohorší. Pochody LGBT komunity jsou všude známé svou výstředností vyvolávanou alegorickými vozy, jejich doprovodem nebo částí alegorického průvodu. A právě díky této výstřednosti získaly pochody duhy, jak se někdy akcím LGBT komunity říká, kýženou popularitu u médií a následně také u heterosexuální majority. Stačí se podívat na pochody LGBT komunity v New Yorku a dalších městech……tam se setkáte s ještě výstřednějšími okamžiky, než byl ten zachycený fotografem Vítem Hassanem.

Výše uvedená fotografie vypadá opravdu trošku bizarně, ale to co je bizarní, nemusí nutně být úchylné. Ostatně, kde je hranice pro to, abychom to či ono nazývali bizarním, neřkuli úchylným? Je tím měřítkem zkostnatělá a nemoderní Bible? Je tím měřítkem výchova, jakou jsme dostali od rodičů? Je tím měřítkem prudérnost odmítající nahotu jako běžnou součást životů? Je tím měřítkem snad stud za některé druhy sexuálních praktik? Ta hranice ve skutečnosti neexistuje. Je to subjektivní vjem každého z nás, co považujeme za úchylné a co za normální.

titulky_medii
Titulky médií

Sadomasochistické chování při sexu má mnohem hlubší význam, než jen obyčejné mlácení a bití často zneužívané hollywoodskými trháky nebo lacinými pornofilmy. Tato praktika je o vzájemné důvěře mezi partnery, o touze poddat se druhému partnerovi a naslouchat jeho přání. Bolest způsobovaná například bičováním nebo fackami, prodlužuje a prohlubuje sexuální prožitek, umožňuje v paměti procítěnější návrat k milostnému vzplanutí vášní, partner většinou o svůj protějšek po sadomasochistických hrátkách následně pečuje a prohlubuje se tím partnerský vztah do intimnější, bližší roviny i mimo samotný sexuální akt. Úkolem sadomasochistických hrátek není “úchyláctví”, ale prohloubení citů a důvěry v partnerském vztahu.

Pokud bychom dva muže z fotky označili za “úchyláky”, potom by lidé(homosexuálové i heteráci) praktikující tzv sado maso praktiky byli “úchyláky” také. Něco, co neprovozujeme, a co bychom nikdy neudělali, hned neznamená, že je to úchylné.  Stejně tak, pokud něco neprovozujeme, nemůžeme znát do potřebné hloubky, jaké prožitky to přináší a nemůžeme o tom hovořit, jako o něčem úchylném. Někdo má rád vdolky, někdo něco jiného….   Vnímání okolních vjemů, tedy i dokumentačních fotografií, je o toleranci. Je to zkouška každého z nás, zda jsme ochotni tolerovat jiný typ projevu sexuálního prožitku, i když tento sexuální prožitek budí díky médii vyvolaným tabu rozporuplné reakce. Ale proč ho budí? Najednou všichni dělají, jako kdyby nikdo ve společnosti doma něco takového neprovozoval.

Vadí někomu ten rozdíl “doma” a na “veřejnosti”? Ale proč to vadí? Oběma mužům nešlo o sexuální akt. Oba dva muži s tím co předváděli souhlasili. Oba dva muži byli zletilí. Oba dva muži pózovali víceméně novinářům za doprovodu přihlížejícího publika z řad kolemjdoucích a návštěvníků Prague Pride. Oba dva muži účinkovali jakoby v rámci průvodu, jehož součástí je kontroverzita(netradiční kostýmy, omezená nahota) běžná.

Kde je tedy chyba? Chyba je v těch, kdo tyto lidi na fotce označují za úchyláky. Ti by se měli zamyslet nad sebou samými. Neměli bychom ty dva chlapy na fotce označovat za něco úchylného, ale měli bychom se ptát organizátorů Prague Pride, zda souhlasí s tím, aby LGBT komunita byla v médiích spojována s jakoukoli sexuální praktikou, či předehrou. Ostatně, proč by nemohla? Opět narážíme na tabu, zda zobrazovat milostnou předehru prodlužující prožitek ze sexu na veřejnosti(viz žena na obojku, bičující se lidé…). Jak již bylo v článku řečeno, kontroverzita je pořadateli Pride pochodů v omezené míře vítána, a proto se při nich u  několika málo účastníků setkáte s proprietami sadomasochistických hrátek, kdy je žena nebo muž vedena na řetězu, kdy Pride pochodem LGBT komunity prochází domina nebo subina, kdy se lidé oblékají do latexu, pyšní se koňskou hlavou nebo se objeví také v emo, punk či manga stylu oblékání a líčení….. těchto několik jedinců s alegorickými vozy slouží jako vítané lákadlo pro média, fotografy, turisty i kolemjdoucí Pražany.

Drtivou většinu z několika tisíc účastníků pochodování tvoří obyčejní lidé pochodující s duhovou vlajkou, natřeni do duhových barev, oděni do oblečení s duhovými barvami, s parukami na hlavách, běžně odění lidé…….i z tohoto důvodu není možné o Prague Pride hovořit, jako o setkání extravagance. Úkolem pochodu LGBT komunity je sdělit, proč tito lidé pochodují, čeho chtějí dosáhnout, případně účastí na pochodu říkají, že LGBT komunita je tu a chce v míru a klidu s majoritou žít, bavit se s ní a být součástí veřejného života.

Pride pohody LGBT komunity jsou správné a ukazují, že společnost je barevná, nikoli bílá, jak se snaží každoročně neonacisté, náboženští fanatici a extrémisté svou činností dokazovat.

Jiná otázka je, zda dva vyfotografovaní muži, naháč a bičující, byli organizátory předem vytvořeným divadélkem pro média, turisty a přihlížející Pražany. Indicie naznačují, že tomu tak nebylo a naháč údajně přiběhl, vysvlékl se a muž z průvodu s bičíkem k naháči přišel, aby spolu na pár minut ztvárnili pár fotek do médií, poté se naháč oblékl a údajně opět odkráčel pryč. Jinými slovy, průvod Prague Pride proslavila pravděpodobně neplánovaná akce, za níž stojí selhání pořadatelů, kteří umožnili na místo průvodu vstup neznámému muži. Nejznámější momentka vyvolávající tolik diskuse a kontroverzity je s největší pravděpodobností kouzlem nechtěného.