Roma Pride: variace na hrdost nebo tovární značka neromských organizací?

Česká společnost je společností deficitů mravních i právních……kupodivu tento stav některým romským předákům, médiím a části majority vyhovuje. To je možná důvod, proč se někteří Romové zcela správně ptají na to, proč Roma Pride organizuje česká a nikoli romská občanská iniciativa a jaká hrdost se v onen osudný den na Roma Pridu slaví. Být hrdý na to, že je někdo Romem je zcela správné, ovšem být Romem v české společnosti je velmi složité a těžké kvůli všudypřítomnému rasismu ve všech možných podobách. 

Je snad Roma Pride oslavou polistopadového vývoje? V tom případě by se mělo jednat o pohřební původ, v jehož čele by skutečně mohla stát esa oživlých mrtvolek neaktivismu snažících se o neustálý comback na výsluní světa. Roma Pride je spíše poselstvím touhy o společném životě Romů a majoritní části společnosti. V jeden den se uskuteční kulturní akce ukazující majortářům, že Romové mají svou kulturu, své zvyky, svou minulost, své osobnosti…..pořádají se semináře, tiskové konference, nejrůznější zábavy pro děti i dospělé…..to všechno je zajisté správné. Ale všechny tyto oslavy jsou doprovázeny pachutí hořkosti.

Místo, aby romští předáci, představitelé romských politických stran byli organizátory Roma Pridu, procházejí se v davu lidí jako jedni z VIP návštěvníků. Mají saka, kravaty, někteří z nich přijdou v ležérním, neformálním oblečení, prohodí pár vět do kamer médií, aníž by si uvědomili tu tragikomičnost, které slouží jako maňáskové na šňůrce. Sveřepě jako šakali vyjí ve svých příspěvcích, vydávají se za obránce Romů, zatímco ve skutečnosti ti romští předáci nechtějí hnout ani prstem a jsou rádi, že mohou vytvářet statisty v dění, na které nemají vliv, i když vehementně tvrdí přesný opak. Jsou potom romští kravaťáci opravdu symbolem nějaké hrdosti? Mají být na akci, na níž se nijak výrazně nepodíleli?

Roma Pride je svým způsobem odrazem dnešní společnosti, kdy většina proromských lidskoprávních organizací je řízena představiteli majority, přijímají dotace ze státní i evropské kasy, zatímco Romové v nich sehrávají druhotné role k sestavení image. Mnoho “romských” organizací je spravováno a zakládáno neromy a skrze tyto organizace jsou tlačeny nápady, které nepřispívají ke změnám. Romští předáci jsou většinou statisty a pokud jimi nechtějí být, tak většinou volají po nenávisti, separatismu, vyvolávají nenávist proti majoritě, vytvářejí populismus a nereálné akce nebo jsou neschopní a ukazují, ak by neměla vypadat romská vyšší společnost……těch schopných se správným zápalem na ochranu lidských práv je opravdu velmi málo.

Jsme demokratickou společností, přesto zde v Česku nemáme silné organizace, které by potíraly rasismus a pomáhaly třeba v politice zaměstnanosti, vzdělání, ale také v propagaci směrem k majoritě. Chybí zde soustavná práce, soustavná činnost, která by nutila společnost nebýt silně rasistickou. do přinutí obecní městské politiky nevytvářet xenofobní vyhlášky? Kdo dá stopku médiím  vytváření dehonestujících rasově zabarvených reportáží? Síla je v občanské společnosti, ale v ČR u minorit i majority vítězí starání se o sebe, zahleděnost do sebe a zaprděnost ve strachu být veřejně aktivní, co kdyby něco…..a taky panuje ve společnosti možná zbytečná úcta k tzv vůdcům minorit, i když tito lidé často nejsou takové úcty hodni

Vykresluje se obraz, často se vybírají závažné případy, které se nechají zajít do extrémů, aby následně ta, či ona organizace následně mohla třímat v rukou vavříny slávy, statečných zachránců……sociálně slabí a lidé vystaveni rasismu jsou často využíváni pro marketing, a nikoli pro to, aby jim někdo pomohl bez vidiny vavřínů a dalších dotací. Nechali jsme případ iks ypsilon dojít do zrajícího stavu, odškrtneme si ho a připravíme do podkladů o další dotace……je potom takový aktivismus správný? V oblasti, v níž by prvotními měli být lidé, zastávají první místo peníze. Je za takové situace vůbec možné ochraňovat lidská práva?

Komunismus se neblaze podepsal na Romech, způsobil ghettoizaci, byl tu pokus o genocidu Romů formou sterilizací, který pokračoval mnoho let po neslavných devadesátkách. Komunismus pokračoval v různých variacích na téma rasismu, na jehož základě byly založeny zákony Masaryka. Romské děti byly a stále jsou posílány do zvláštních škol jen proto, že jsou romské. Po revoluci vzrostl otevřený nacionalismus živený třeba i Franzem. Doležalem, Landou a dalšími…..zatímco na straně druhé vznikaly neslavné “romské” organizace určené na sběr dotací a prohlubování rasismu v Čechách. Vznikali romští předáci, politici, kteří svou neschopností poškodili kde co mohli. Tito předáci jako oživlé mrtvolky neschopnosti doposud zkoušejí štěstí formou různých stran a hnutí……Pád komunismu dal možnost a tato možnost nebyla vyžita ve prospěch Romů. 

Stejnou možnost dává demokratická společnost, jenže ani zde nejsou využity nepřímo nabízené možnosti, jež sou následně přebírány těmi nesprávnými. Pokračuje se ve starých kolejích. Vláda vytvoří ministra pro lidská práva….má taková osoba skutečný dopad v jinak občansky vyprahlé společnosti? Vytváří se koncepce sociálního bydlení, zatímco se bezhlavě střílí do každé ubytovny, aníž by si střelci ptali na to, co bude  s jejich obyvateli. Uzavřená skupinka odborníků pravděpodobně připravuje v novém zákoně nové variace na pokračování ghettoizace, kdy se budou stavět nové sociální byty, kdy se budou vytvářet projety pro nevládky bez výrazného vlivu na zlepšení stavu v oblasti sociálně slabých. Kde jsou romští předáci, proč nezveřejňují informace o připravovaných reformách, protože opět slouží jako statisté, jež nakonec pouze okomentují to, co připravili jiní.

Tahle situace je skutečně na pováženou. Proto není divu, že se někteří Romové rozčilují při pomyšlení na Roma Pride. Bylo by už na čase, aby se mladí Romové vzchopili, vytvořili organizaci na ochranu lidských práv, nikoli továrnu na image. Je třeba organizaci, jež by poskytovala všestranný servis na podporu humanismu. Která by byla schopna a ochotna soustavně pracovat na podpoře lidskosti, která by byla schopna náležitě důsledně postupovat vůči jakýmkoli projevům rasismu, která by vytvářela programy zaměstnanosti, kurzy, která by pracovala s mládeží, a která by vedla dialog s majoritou. Ano, dialogy se vedou desetiletí, ale rozdíl je v tom, kdo a s kým je vede a co se těmi dialogy sleduje. Je třeba, aby občanská společnost rostla.

V čem se projevuje hrdost minorit? V tomto úhlu uvažování by se Romové mohli učit od české LGBT komunity, která soustavně a koncepčně lobuje u politiků a také ve společnosti. Mají koncepci a organizačně ucelený plán. Což Romové nemají. Organizace, jako například Konexe, raději volí postávání před vepřínem, než aby si sedli a vypracovali důsledný a životaschopný plán. Raději se volí “hurá akce”, kdy někteří Romové řeknou: “hlavně, že se něco děje”, i když to dění neznamená vůbec nic. Prim hrají osobní antipatie, kdy ten romský předák nechce spolupracovat s tím dalším…..

V čem se tedy projevuje hrdost minorit? Nebo jinými slovy, co se oslavuje na Roma Pride? K čemu slouží jednodenní připomenutí, když se celý rok nic podstatného neděje? Je to jen další z větších puntíků do pomyslného sešítku akcí určeného donátorům? Každý Rom by měl být hrdý na to, že je Romem, protože Romové si prošli velmi složitým obdobím a majorita se k nim nechovala zrovna moc dobře, přesto všechno si Romové dokázali udržet svou svébytnost, částečně kulturu se zvyky. Romové nikdy netrpěli syndromem násilí, kterým se projevují dnes a denně  neonacisté s různými formami ultranacionalismu. Romové si zaslouží úctu a pochopení. Romové jsou součástí českého národa, bez nich by český národ nebyl uceleným.

Jak již bylo řečeno, Roma Pride je poselstvím, nikoli oslavou hrdosti. Budou se jeho organizací zabývat Romové, nebo i následující ročníky zůstanou jako tovární značka neromským organizacím?