Je libo saudské oko za oko?

Starodávné chammurapiho právo oko za oko, zub za zub je možná mediálně přitažlivé, ale ve skutečnosti se jedná o nechutné morbidní příběhy, ve kterých jsou nehumánně a nelidsky postihováni viníci různých trestných činů. Příznivci trestů smrti, jako nevratných postihů, se doslova tetelí blahem nad myšlenkou spáchat další justiční vraždu ve jménu hloupých paragrafů. Zabijte a zmrzačte viníky násilných trestných činů, zajisté tím ulehčíte své nebohé duši. 

Jak v moderním dvacátém prvním století funguje pradávné právo msty? V Saudské Arábii na hlavním piedestálu wahhábské spravedlnosti trůní právo Qisas(oko za oko). Buď se vykoupíš za své zlé skutky, nebo tě stihne stejný osud oběti, kterou jsi zmrzačil nebo zabil. Právo je jinak přívětivé pro bohaté a jinak přívětivé pro chudé. Dostaneš zasloužený trest v žaláři a po několika letech v kriminálu přichází na řadu Qisas. Pokud jsi bohatý, zaplatíš a pokud ne, tak shniješ ve vězení na neomezeně dlouhou dobu. K fyzickým výkonům práva “Oko za oko” dochází velmi ojediněle. Soudy v Saudské Arábii většinou nenařizují fyzické poškození delikventa.

V roce 2010 soud v severozápadním městě Tabuk rozhodl, že odsouzenému muži bude přerušena mícha jako trest za incident, ve kterém  odsouzený násilník bodl sekáčkem na maso do páteře jiného muže. Soud ve výsledku nemohl vykonat rozsudek, protože lékaři odmítali rozsudek vykonat. Nakonec musel být rozsudek přeměněn na jinou formu trestu. V dalším případě v roce 2005 soud ve městě Dammam odsoudil indického občana k vypíchnutí pravého oka vůli potyčce v níchž byl zraněn občan Saudské Arábie. I zde se nakonec fyzický trest nekonal, protože oběť nakonec opustila od fyzického poškození útočníka.

Pokud se oběť či pozůstalí oběti slitují a odvolají fyzický trest, poté se tento trest nekoná. Stejně ta není trest prováděný z důsledku nesoučinnosti zdravotnické obce. Stále častěji místní ministerstvo spravedlnosti upřednostňuje nefyzická potrestání.

Podívejme se na další z mnoha příběhů, o kterém informuje lidskoprávní organizace  Human Right Watch. Ali al-Khawa před šesti lety bodl nožem do míchy svého přítele z dětství. Za tento čin vyměřil Alimu saudský soud šestiletý trest. Pobodaný přítel útok Ali al-Khawara přežil, zůstal však ochrnutý. Po dlouholetém žaláři, který útočníkovi zcela po právu náležel, přišla na pořad dne druhá, méně civilizovaná část trestu. Ve hře byl onen Qisas(Oko za oko). Buď jednatřicetiletý recidivista zaplatí své oběti, nebo přijde na řadu fyzická část trestu. Saudské úřady stály před rozhodnutím, zda z úřední moci u Ali al-Khawara neprovést také jeho následné ochrnutí.

Ministerstvo spravedlnosti 8. dubna 2013 rozhodlo, že by soud neměl v tomto prekérním případě sahat k ochrnutí viníka. Jak to bude s jeho následným propuštěním? Pokud bude chtít Ali al-Khawar zpět na svobodu, bude muset zaplatit náležitou finanční náhradu své oběti. Proč saudská spravedlnost trestá odsouzené za stejný trestný čin dvakrát? Viník si nejdříve odsedí trest v nelehkém vězení, aby se posléze vykoupil z kolotoče trestu a viny za pomoci peněz nebo tělesného trestu? Po několika letech kriminálu se odsouzený recidivista musí spoléhat na to, jestli ministerstvo spravedlnosti svolí nebo nesvolí k jedné či druhé formě práva “Oko za oko”.

Pokud Ali al-Khawar nezaplatí, zůstane nadále ve vězení jen proto, protože on nebo jeho rodina nemají dostatek finančních prostředků na náhradu způsobené škody na zdraví. Bohatý se vykoupí a chudý…… ten musí shnít ve vězení “navždy”. Jaké soudnictví na světě dovoluje takovou “spravedlnost”?  Oběť al-Khawarova násilí u soudu původně požádala o náhradu škody v přepočtu zhruba 10 539 542 korun(2 miliony saudských rijálů), posléze požadované odškodnění snížila na polovinu, tedy na 5 259 884 korun(1 milion saudských rijálů) -> (počítáno dle kurzu ČNB z 15.4.2013).

V rozsudku, který má Human Right Watch k dispozici se uvádí, že se obě strany dohodly dobrovolně bez donucení na tom, že Ali al-Khawar zaplatí žalobci dva miliony rijálů ve lhůtě jednoho roku. Z tohoto důvodu se také nebude konat rozhodnutí o vykonání fyzického trestu. Obviněný tedy nebude propuštěn z vězení o doby, dokud nevyplatí dohodnutou částku.

Qisas umožňuje náhradu škody namísto fyzického trestu, ale v praxi se jedná o diskriminační systém, ve kterém se privilegují bohatí pachatelé před chudými pachateli. Nemajetní se na základě práva šáría stávají oběťmi tělesných trestů, nebo zůstanou ve vězení na neomezeně dlouhou dobu. Rodina al-Khawara nebyla schopná shromáždit do stanoveného data vyměřené odškodnění, a tak Ali al-Khawar zůstal ve vězení do dnešních dnů. V roce 2010 mu měl skončit šestiletý trest. Díky jeho chudoby a díky chudoby al-Khawarovy rodiny tak vězeň zůstává ve vězení nadále bez dalšího možného výhledu na svobodu. Právní systém Saudské Arábie neumožňuje jakékoli odvolání. Ali al-Khawar je umístěný ve věznici al-Ahsa. Je mu umožněno hovořit se svou rodinou. Té al-Khawar sdělil, že se ve vězení pokusil několikrát o sebevraždu.

V zemi Wahhába platí islámské právo šáría, které dává soudci volnost v jeho rozhodování učiněného na základě vlastních interpretací Koránu. Navíc není Korán jako Korán. Wahhábisté mají síť ideologických táborů, které šíří i za podpory amerického kapitálu svou verzi koránu, která je posléze islamisty a islamofoby pokládána za jedinou a pravou verzi svatých slov. Záměrně jsou například pozměňovány různé pasáže, takže ve výsledku wahhábismem masivně šířený Korán není Korán pravé víry. Samotný wahhábismus je taktéž umělým neislámským prvkem osmnáctého století nemajícího s islámem pranic společného. Proto není ostatními arabskými národy a státy wahhábismus pokládán za islám. Wahhábismus je politický nesmysl plný extrémismů sloužící k politickému ovládání lidí.

Obviněným je navíc zabraňováno právo na obhájce. Trest je vynášen na základě desiluzí nemajících nic společného s Koránem a islámem. Ten zde pouze kryje jako ideologická značka zlovůli systému. Zadržování na neurčitou dobu z důsledku neschopnosti odškodnit oběti trestných činů je v rozporu s článkem 14.1 Arabské charty lidských práv. Saudská Arábie pravidlem Qisas(Oko za oko) porušuje mezinárodní záruky ochrany lidských práv, ke kterým se království Abdalláha upsalo.