Orbán otevřeně doznal, že chce z Maďarska vytvořit diktaturu na nic než národ

Budapešť se nacionalizuje a nebýt Evropské unie, měli bychom doslova uprostřed Evropy další podobenství Běloruska nevážícího si ani těch nejzákladnějších lidských práv. Zatímco národní ministr hospodářství Mihály Varga, uměle ve světle národního smýšlení navyšuje odhady růstu domácí ekonomiky, Viktor Orbán neváhá a bez problémů sesílá liberální politiku do věčných lovišť. Učinil tak při návštěvě rumunského Băile Tuşnad, kde v červenci tohoto roku promluvil před tamější maďarskou menšinou.

Liberální politika Evropské unie a západních národů se nedokázala podle Orbánových slov přizpůsobit finanční krizi krajiny, a proto pro současnou vládu není liberálně demokratický způsob vládnutí přijatelný. Jako kdyby se předseda nacionalizující vlády ospravedlňoval před národnostní menšinou krajanů. Národ přestává být v pojetí Fideszu a Jobbiku součtem jednotlivců, ale sestává se ve snech extrémistů komunitou, jež musí být zvrchu organizována, posilována a rozvíjena. Předseda vlády tak v jedno letní odpoledne poodhalil alfu a omegu své fiilosofie. Moderní Maďarsko nepředstavuje stát ideálů a tužeb po společném soužití. Nový stát Maďarů pomaličku krok za krokem Fideszem utvářený, představuje stát ideologie, kdy nejvyšší roli sehrávají přání a direktivní nařízení mocných, nikoli však přání a ideály jednotlivců jako takových. Orbánova, médii opomíjená slova, se bleskurychle přibližují tvrzením potentátů z hitlerovského NSDAP, kdy národ jako společenství jedinců neexistoval.

Maďarský národ není prostým součtem jednotlivců, ale komunitou, která musí být organizována, posilována a rozvíjena; v tomto smyslu, nový stát, který stavíme, je neliberální stát. Nepopírá základní hodnoty liberalismu jako svoboda, atd … ovšem to neznamená, že tato ideologie je ústředním prvkem státní organizace, ale vztahuje se na konkrétní, národní přístup vhodný k užitku celého národa. 

Zdroj: Viktor Orbán, proslov k maďarské menšině žijící v rumunském Băile Tuşnad

Jedno bezvýznamné setkání v Rumunsku, médii často zapomínanané, posloužilo jako veledůležitý dílek ke složení pomyslného puzzle Orbánem a jeho souvěrníky rozšiřované nesnášenlivosti. Vláda vytváří neliberální stát, kde hlavní moc má církev a tzv. tradiční hodnoty o církevní hodnoty se opírající. Klerofašisté mají z takového pojetí společnosti zajisté báječný pocit. Vítězství ve volbách v letech 2010 a 2014 s dvoutřetinovou většinou na parlamentní půdě předznamenával přeměnu demokratického Maďarska do podoby ultranacionálního státu, kde menšiny , například LGBT komunita nebo Romové nejsou pokládáni přímo nebo nepřímo za součást národa, protože národ v pojetí nacionalismu znamená něco jiného, než národ v pojetí liberálně pojaté politiky.

Liberální demokracie nebyla schopna otevřeně deklarovat, nebo dokonce ochotna prohlásit vládu s ústavní mocí  k tomu, že by měla sloužit národním zájmům. Kromě toho i zpochybnila existenci národních zájmů…….

Dvacetiletý experiment,” pokračoval, “aníž by se ptal národních zájmů, popřel, že by maďarská diaspora byla částí maďarského národa a nedokázal ochránit národní bohatství.

Zdroj: Viktor Orbán, proslov k maďarské menšině žijící v rumunském Băile Tuşnad

Maďarská ústava byla více než pětkrát upravována, a to vždy na nátlak Evropské unie, která si zcela správně nepřeje, aby nad Dunají vládla ruka neliberálního, neboli ultranacionalisticky fungujícího státu. Orbánův proslov potvrdil to, co mnozí zahraniční komentátoři tvrdí po celá léta. Nacionalista v trikotu vlády nad Dunají ve svém třetím funkčním období pomalu odhazuje jako supernova svůj hvězdný prach, aby jako supernova zazářil a zahubil všechno správné, čeho bylo v Maďarsku za posledních více než dvacet let dosaženo. Viktor Orbán má ústa plá národa, ovšem o národ mu nejde ani omylem.

Orbán, tak jako představitelé  mnoha dalších současných diktatur, viní za předlužení státu liberální demokracii, zejména Evropskou unii se Spojenými státy americkými. Ani na okamžik se nezastaví nad tím, v čem a kdy chybovala Orbánem řízená vláda. Tvrdí, že Čína a Rusko jsou státy, podle kterých by se měla nová maďarská společnost utvářet. Podle Orbánova názoru liberální systém již není konkurenční, a každý stát, který chce zůstat, nebo dokonce navrátit ke konkurenceschopnosti musí reorganizovat své fungování do neliberální podoby.  Viktor Orbán zcela otevřeně a bez skrupulí médiím, ale také všem přítomným hostům na shromáždění vzkázal, že je třeba vytvářet jednu diktaturu za druhou. Jako kdybychom se octli v nějakém časostroji a na malý okamžik zahlédli projev budoucího vůdce nácků hořekujícího ve veleslavné pivnici nad správným směřováním národního socialismu. 

Současné Maďarsko balancuje na hraně autoritářství a maďarských příklon k neliberální politice fakticky znamenající přechod k ultranacionálnímu autoritářství přichází v příhodný okamžik, kdy Evropská unie zápasí s měnovou a “ukrajinskou” krizí, a tudíž nemá čas na to, zabývat se důsledně hrozbou Fideszu, jež svou nenávistnou politikou ohrožuje existenci liberální politiky na celém evropském kontinentu. Stát nad Dunajem se potácí v ekonomické i společenské krizi a Viktor Orbán proto může veřejně bez jakýchkoli obav hovořit o touhách změnit v Maďarsku bez ohledu na přání Evropské unie státní systém tak, jak se mu zlíbí, protože k tomu má víc než dvoutřetinový mandát.

Maďarsko se v současnosti přeměnilo do podoby autokratické parlamentní demokracie, kde vláda odstranila jakékoli mechanismy a pravomoci demokratické kontroly správy státu. Systém kontrol a protivah byl zničen Fideszem, a Fidesz si chce vynutit a udržet svou většinovou vládu. . Pokud to takhle půjde dál, což je více než pravděpodobné, bude z Maďarska bez ohledu na jeho členství v Unii otevřená diktatura. Ostatně, Orbánovo prohlášení v rumunském Băile Tuşnad  oznamuje veřejnosti takový přerod maďarské společnosti. Fidesz strávil poslední čtyři roky testováním, zda může zničit demokracii. Vzal barvičky a pomocí slov Orbána přetírá demokracii na liberální a tu ostatní…. Orbánova vláda ukazuje extrémistům, že je možné vytvořit z dlouhodobého hlediska i v rámci Evropské unie diktaturu.   Od malých, sotva viditelných změn se v období posledních čtyř let objevují stále větší a viditelnější posuny  většinovému vládnutí diktatury. Tato diktatura má zatím jen částečné zakotvení v institucionalizovaném složení maďarské společnosti. Došlo ke změnám ústavy, a pokud Fidesz bude u moc další volební období, obdrží Orbánova diktatura  úplný institucionalizovaný rámec.

Většina obyvatel Maďarska nemá nejmenší tušení, že existují určité strukturálně zavedena pravidla, která jsou silně zaujata ve prospěch jedné skupiny obyvatel.  I proto Orbán s Fideszem získává tak velkou popularitu. Fidesz se společně s Orbánem rozhodl veřejnosti ukázat, jak nejhůře je možné zacházet s dvoutřetinovým mandátem v rozpor se zájmy národa, kterým Orbán ta často šermuje, a kvůli kterému chce přeměnit v příštích letech Maďarsko do podoby ultranacionálního státu na téma “nic než národ”.