Předvolební šlágr bulharských nacionálů: koncentráky a nucené práce pro Romy

Bulharsko se zmítá ve své politické krizi. Po více než ročním demonstrování Bulharů na tamějších ulicích před několika týdny rezignoval na svůj úřad premiér Plamen Oresharski. Předčasné volby začínají 5. října 2014 a ve vzduchu visí opět nebezpečí z ultranacionálních partají, jež by mile rády napodobily úspěch parlamentní ATAKy. Národní fronta pro spásu Bulharska společně s Bulharským národním hnutím zkouší svůj úspěch podobně jako Okamurovo stmívání na tónině protiromských postojů. 

Sociálně napjatá situace v zemi společně se všudypřítomnou korupcí působí jako balzám na duši průměrného nacionála. Za všechno špatné v zemi nejsou podle neonacisticky tvářících se stran zodpovědni politici, ale místní Romové, kvůli kterým každý Bulhar strádá. Samozřejmě, taková tvrzení jsou lživá a neodpovídají ani omylem realitě, ale některým Bulharům postačí kouzlo slov doplněné o hysterické výkřiky k navození pocitu blaha.

Národní fronta pro spásu Bulharska jako své želízko v ohni slibuje etnické čistky v případě výhry parlamentních voleb. Šokovaným novinářům bez mrknutí oka straníci oznámili, že v případě dostání se do poslanecké sněmovny budou iniciovat zřizování koncentračních táborů, do kterých by násilně policie nebo armáda nahnala místní Romy. Jednotlivé koncentrační tábory by tak sloužily jako prapodivná atrakce pro turisty z celého světa. Politická strana měsíc před konáním předčasných voleb slibuje neonacistům podívanou. Vůbec je nezajímá, že by takovým krokem milovanému Bulharsku uškodili a způsobili tím větší izolovanost země, což by se následně projevilo v další ekonomické krizi země.

Neonácky lidská práva nezajímají. Mají svého nepřítele a nyní dokonce  politické subjekty, které jsou ochotny zahájit genocidu Romů protože si to partajní politika žádá. Jak je vůbec možné, aby v  demokratické zemi vznikl takový politický subjekt? A jak je vůbec možné , aby rasistický a neonacistický subjekt měl jako jeden z předvolebních slibů zřizování koncentračních táborů pro předem vybranou skupinu spoluobčanů? 

Přitom Bulharské národní hnutí má jako část svého předvolebního programu “Řešení cikánské otázky” a jako jedno z řešení tohoto xenofobního programu má zavedení povinných prací pro Romy. Předvolební program Bulharského národního hnutí rovněž počítá se zavedením “dobrovolných hlídek na ochranu bulharského obyvatelstva”. Ve své podstatě nejde o nic jiného, než o zavedení polovojenských skupinek určených především na útoky vůči minoritám v Bulharsku. Tyranizovanými by se stali Romové, homosexuálové a cizinci v zemi.

Možná si bulharské ultrapravicové strany vzaly jako vzor SS nebo SA jednotky neonacistického Německa. Ty také útočily na Židy, komunisty a další nepřátele národního socialismu. Sedmý bod v předvolebním programu Národní fronty pro spásu Bulharska dokonce o menšinách hovoří jako o hrozbě pro národní identitu země. Chtějí snad prokurátoři dopomoci rasismu k ovládnutí politicky ve státě?

Spravedlnost v Sofii dostává pořádně na frak. I když lidskoprávní aktivisté podali žalobu na program obou výše zmiňovaných politických stran, prokurátoři nevidí v jednotlivých bodech předvolebních programů nic špatného, diskriminačního nebo nenávistného. Viz srpnové vyjádření státního zastupitelství v Sofii: “Programy Národní fronty pro spásu Bulharska a Bulharského národního hnutí nevedou k závěru, že by koalice vyvolávala diskriminaci, násilí nebo nenávist vůči romské populaci, ale vyzývá k jejich integraci a dodržování zákona“. Považují snad nucené práce, vojenské hlídky a koncentrační tábory prokurátoři za integraci Romů a výzvy k dodržování zákona? Copak integrace Romů představuje jejich umístnění do koncentračních táborů, kde budou trpět hladem a všemi možnými nedostatky? Každý slušný člověk musí odmítnout tiskovou zprávu státního zastupitelství v Sofii. To se k věci zřizování koncentračních táborů vyjádřilo takto: “Extrémní opatření v platformě Národní fronty pro spásu Bulharska, jako je izolace romské populace, sou určeny pro osoby, které odmítají integraci.”

Pozemská spravedlnost zosobněna rukou prokurátorů ze státního zastupitelství dala neonáckovským stranám a jejich genocidním plánům zelenou. Jako kdyby jim řekla: “klidně si Romy potom zavírejte a dělejte si s nimi co chcete“. Státní zastupitelství odmítlo spustit vyšetřování v případě závadných předvolebních programů Bulharského národní hnutí a Národní fronty pro spásu Bulharska.Vyzývání ke genocidě je tedy od srpna 2014 naprosto normální a není žalovatelné. V Bulharsku se právě v těchto dnech a předchozích měsících odehrává něco velmi nebezpečného. Spravedlnost, zákony a mediální svět se společně s bulharskou společností stávají k projevům rasové nesnášenlivosti slepými a posunuje se tak pomyslná hranice o pěkný kousek dozadu. Bulharsko je členem Evropské unie, ale podobně jako Maďarsko nepřímo připouští rasovou nenávist jako jedno z možných řešení