Bartoš i Janeček klidně zaprodají kvůli Le Penové doposud opěvovaný národ

Jiří Janeček z OK strany se po volbách vychloubá s partnerstvím s Le Penovou a její ultrapravicovou stranu. OK strana prý bude usilovat o sjednocení pravice, tím Jiří Janeček jedním hlasem přiznává, že by chtěl českou pravici přeměnit do podobenství ultrapravice, kde existují rasoví, náboženští a jinak orientovaní  nepřátelé, proti kterým je nutné vést nejen politický boj. 

Doslova v přímém přenosu se před zraky spoluobčanů svádí neviditelné bitvy mezi dvěma politickými subjekty a jejich vůdčími osobnostmi. Muž s motýlkem vidící  “zlotřilého Žida” snad i pod svou postelí “kraluje” coby samozvaný “imperátor” slabších nacionálů, zatímco podivný politik z pražské radnice hraje svou simultánku na přátelení se s Francouzkou netající se nenávistí ke všemu odlišnému. Bartoše ani Janečka neděsí plány politické strany Le Penové, které jsou namířeny hlavně proti cizincům ve Francii, tedy také proti Čechům v této zemi se nacházejících.

Vztah s tak význačnou a v Česku velmi známou xenofobkou by skutečně mohl velmi významně posunout českou ultranacionální stranu do popředí v boji o pomyslné žezlo “vůdce” českých ultrapravicových extrémistů. Bartoš Janečkovi nabízel spolupráci, byl však Občanskými konzervativci odmítnut. Pojídání občanských konzervativců, o jejichž potenciálu ostatní zcela pochopitelně pochybují, nevyšlo možná z důvodu ideologických rozdílností obou stran. Navíc Janečkova hra na konzervativce s lidmi od Le Penové jednala rok, než se jí  podařilo 6. října 2014 k Le Penové dostat. I to byl možná důvod, proč Janeček odmítl zásnubní prsten od Bartoše.

Euroskepticismus, nacionalismus s rusofilií přetváří v roce 2014 původní  politický subjekt ” Právo a Spravedlnost – ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě” (klerofašistické Právo a spravedlnost) do podobenství nového kočkopsa NE Bruselu – Národní Demokracie(v článku dále pouze “Ne Bruselu”), jež se k libosti straníků přeměňuje na antisemitskou, nacistickou a komunistickou stranu zároveň.

V tom je také rozdíl v Janečkově politické straně, jež se od svého prvopočátku staví do skoropodobenství Sládkových republikánů, kdy národ, vlastenectví, odmítání multikulturalismu, islámu, komunismu a homosexuality je alfou a omegou stranického směřování. Jako třešinka a dortu v OK straně vévodí násilí v podobě střelných zbraní, které jsou v Bartošově spolku nahrazovány čecháčovskými zážitky s půllitrem doprovázenými žoviálními komentáři přítomného hostinského.

Hlavní tři body z plánů Národní fronty Le Penové je v rozporu s národními zájmy České republiky, přesto Janeček s Bartošem volí sílu jména vůdkyně francouzských nacionálů před praktickým dopadem ultranacionalisty požadované politiky:

  • zrušit EU

  • zákaz cizincům=Čechům pracovat ve Francii

  • zavedení cla na cizí=české zboží

Kupodivu tento protičeský etos nevadí ani Bartošovi a jeho partaji, za kterou Daniel Solis vyjednává ve Franci partnerství s Le Penovou. Najednou jdou národní zájmy nepodstatné před těmi zájmy stranickými. Přitom se obě politické strany, Janečkova i ta Bartošova, profilují jako velmi pronárodní……jen si vzpomeňte na tragikomická hesla, s nimiž před volbami obě dvě partaje perlily. V povolebních časech ve své podstatě klidně souhlasí s partnerstvím s protinárodní zahraniční stranou, která Čechy vidí jako obtížný hmyz, kterého je třeba v zemi galského kohouta co nejdříve se zbavit.

Inu, to je ta ultrapravicová politika nacionálů, kdy se účelově potřeby strany nazvou potřebami národa, i když plány národ de facto poškozují. Obě strany, jak OK strana, tak Bartošova Ne Bruselu, hrají vysokou hru o ovládnutí ultrapravicového nebe. V tom je Bartošův politický podnik mnohem dál. Dokázal si podmanit chátrající a notně omšelou DSSS, s pomocí Solise a jeho talentu nyní pokouší o štěstí u Le Penové, zatímco místopředseda Ne Bruselu, Ladislav Zemánek, na Balkáně sbírá spojenectví s tamními ultranacionálními spolky, jakým je například Srbská radikální strana, se kterou Bartošova stranička již delší dobu koketuje. Mimochodem stejný Ladislav Zemánek 13. října 2014 podával věnec na památník v Tekerišu s Martinem Šmídem, známou osobou z ultranacionální scény, zejména Generace identity.

Zatímco “všeobjímající a všepojídající” Bartoš vytváří propojky mezi jednotlivými extrémistickými spolky a dodává jim potěmkinovský obrázek prvoplánovité neškodnosti, Janeček se dává na zcela odlišnou cestu. Spojuje se neformálně s Konvičkovou CzDL, pro kterou straníci dokonce na sociálních sítích napadají tělovýchovnou organizaci Sokol, jež jednu ze svých cvičeben uvolnila muslimům k vykonání jimi ohlášené akce. Spojenci občanských konzervativců se stávají ti více radikální, pro něž chce možná Jiří Janeček také prosadit pravidlo liberalizace zákonů týkajících se střelných zbraní.

Čeští občanští konzervativci, nejsou jedinou stranou, s níž Národní Fronta navázala kontakt. Le Penová totiž usiluje o vytvoření celoevropského politického bloku Europe des National et des Libertés (Evropa národů a svobod), do jejíhož plánu by mohl spadat také Adam B. Bartoš s celým svým cirkusem pitoreskních zrůdiček ultrapravicového nebe.  Co na tom, že jednou z “obětí” francouzské Národní fronty jsou také čeští spoluobčané s českým zahraničním obchodem navrch.