V maďarském Miskolci je předvolební šlágrem vyhánění Romů z města

Volby jsou pastvou pro nejrůznější populistické sliby. Nacionalizující partaje se perou o to, kdo dřív přijde s nejšílenějším plánem na segregaci domnělých viníků v sociálně napjaté společnosti.  První na ráně se zpravidla nalézají minority, jež v očích extrémofila pouze vysávají společnost o zdroje, které by mohl využívat podprůměrný majoritář. Jak to vypadá, mezi párky, pivem a tužkou darovanou jako suvenýr se ztratí kdejaká levárna. Stačí se podívat na maďarské sousedy a programy jednotlivých stran. V neděli se v bývalých Uhrách uskuteční komunální volby.Nedávno se Orbán v proslovu doznal k touhám o přeměnu státu do podoby nic než národ, aby následně politické strany v maďarském Miskolci následovaly svého vůdce.

Miskolcské politické straničky mají věru originální předvolební plán. Možná se vzhlédli v minulosti, kdy Maďaři aktivně po boku esesáků posílali Židy s Romy a dalšími představiteli minorit na smrt do koncentráků. Jobbik jako jedna z nejsilnějších stran s ultranacionalistickým viděním světa požaduje po volbách nucený odchod místních Romů pryč z města. Orbánovi chráněnci v tom nejsou sami. Podobné požadavky má ještě několik menších politických uskupení. Populismus s rasovou nenávistí v čele je nabízen místním obyvatelům jako recept na potíže, s nimiž si radní nejsou schopni poradit.

Moderní Maďarsko za doprovodu Facebooku, Twitteru i nejnovějších verzí iPhonů upadá do naprostého chaosu nacionalismu, kdy je ignorována politika Evropské unie, aby si absolutní vládce mohl dělat co se mu zlíbí a co si zamane. Romové jsou vyháněni ze svých domovů, dochází k bezpráví, přesto je Budapešť vedena například u kanadských politiků jako země bezpečná, rasismu prostá.  Čtvrté největší maďarské město Miskolc se 163 000 obyvateli je typickým příkladem jednoho z míst, kdy po krachu velkého podniku. Ocelárna Diosgyor je minulostí, a tak je oblast díky rozpadu pracovních příležitostí a následnému nárůstu nezaměstnanosti obětí nejrůznějších závadových jevů, mezi které patří také vyšší kriminalita, pouliční gangy, obchodování s drogami. Dochází zde také ruku v ruce k překotnému nárůstu nenávistí mezi sociálně slabými a těmi ostatními, kdy politické strany spolu s představiteli samosprávy odmítají, že by se na špatném stavu ve společnosti podíleli také nezaměstnaní majoritáři, zejména frustrovaná mládež.

Neschopní politici, tak jako na mnoha místech Maďarska, využívají nabízené rukavice populismu, kdy jedinými viníky zůstávají Romové žijící v ghettech v nedalekém sídlišti Avas. Mnohem jednodušší je očernit druhé, než vymýšlet program, kterým by se snížilo napětí mezi sociálně slabými a ostatními obyvateli města. Ghetta, cihlové domy pocházející z 19. století, mají být do roku 2018 zbořeny a místní Romové obývající tyto příbytky je do této doby musejí opustit. Město si naivně myslí, že vyhláškami o stavu domečků, nevyhovujícím stavebním stavu vyřeší dlouholeté problémy. Pokud dojde k vyhození rodin na ulici, poté vzniká další velmi závažný jev a situace by se mohla zcela naopak zhoršit.

Romové dostávají od úřadů dopisy s nařízením, aby do stanoveného data bez náhrady opustili své bydliště, ve kterém například celý život žili. Město zahajuje stavební boom, na části území romského ghetta má stát nový stadion s parkovištěm, radní chtějí přitáhnout turisty, cizince, a tak se zcela vypočítavě zbavují ghetta, aníž by jakkoli řešilo situaci místních Romů, ke kterým radnice přistupuje, jako kdyby nikdy v Miskolci nežili. Evergreenem místních politických stran je kriminalita……samozřejmě v rasisticky zabarveném citu pro společnost je vyzdvihována pouze ta romská kriminalita, protože již v roce 2009 šéf místní policie, Albert Pasztor, prohlásil, že jedinými pachateli ve věci vloupání a krádeží jsou v Miskolci pouze místní Romové. Nepravdivá informace pronesená vysokým policejním představitelem je ve jménu generalizací používána místními stranami pro základ předvolebních sloganů poukazujících na to, jak ta či ona strana zatočí s “romskou kriminalitou”.

Ultrapravicový Jobbik před dvěma lety dokonce chtěl uspořádat protiromské pochody napříč sídlištěm  Avas. Neonacistům jde o segregaci, kdy by se Romové měli držet odděleně od ostatních a předvolební sliby vůdce Jobbiku, Gábora Vony, nejsou o ničem jiném. Průzkumy ukazují, že šance na většinové obsazení radnice mají přibližně stejné jak Jobbik, socialisté i Orbánův Fidesz. Nečinnost politiků, nulová šance občanských organizací cokoli prosadit, vytváří živnou půdu pro ultrapravici, lidé jsou náchylnější  radikálnímu řešení……

Místní starosta, člen Fideszu, Akos Kriza se bez jakýchkoli zjevných důvodů rozhodl na jaře zbourat romská ghetta. Své rozhodnutí opřel o účelovou petici spoluobčanů, jež v počtu 35 000 hlasů požadovali zbourání místního ghetta. Na začátku radnice poskytovala  dotaci Romům po vystěhování ve výši 1,5 až 2 miliony forintů. Podmínkou bylo podepsání příslibu, že Romové zůstanou minimálně po dobu pěti let ve svém novém bydlišti a nebudou vstupovat do Miskolce. Starosta se jednoduše rozhodl, že Romy přesune do okolních měst a vesnic, a tím si koupí hlasy majoritářů. 50 – 100 rodin má v ghettech uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou, smlouva jim nadále nebyla prodloužena, dalších přibližně 215 rodin přebývá v domech bez jakékoli smlouvy. Přibližně dalších 600 rodin nyní čelí nebezpečí vystěhování bez jakékoli následné pomoci(peníze, ani náhradní bydlení nebude zajišťováno).

Národ přestává být v pojetí Fideszu a Jobbiku součtem jednotlivců, ale sestává se ve snech extrémistů komunitou, jež musí být zvrchu organizována, posilována a rozvíjena, upravována například segregačním vyháněním nepohodlných, jako kdyby všichni mohli za celkový stav ve městě. Podle Orbánova názoru liberální systém již není konkurenční, a každý stát, který chce zůstat, nebo dokonce navrátit ke konkurenceschopnosti musí reorganizovat své fungování do neliberální podoby, jež v základech nepředstavuje nic jiného, než umělohmotnou kriminalizaci minorit včetně kojenců  neschopných staříků.