Zemánek se Skybou dojednávají pro Bartoše partnerství se srbskými radikály

Zatímco se Daniel Solis za Bartošovu partičku nesnášenlivosti pokouší o navázání přátelství s Marine Le Penovou, Ladislav Zemánek s mnohem většími úspěchy bravurně uzavírá partnerství s extrémisty ze Srbské radikální strany. Ideoví přátelé, jež ještě nedávno postávali s transparenty poblíž řečnícího Bartoše, nyní přivítají fašistické obrozence do svých řad. Účelově vytvořený kočkopes tak kromě antisemitského, nacistického a komunistického nádechu přebírá panslovanství jako jedno ze stranických ideálů, za něž je v přebělené mysli nacionála třeba bojovat, protože slovanští nacionalisté svým bratrům pomáhají v boji za jednobarevný svět.  

Adam B. Bartoš dostává díky kýčovitosti NE Bruselu – Národní Demokracie obrovské pole působnosti, kdy Zemánek může bez obtíží řečnit na Vyvadilových demonstracích, zatímco ve stejný okamžik obrýlený slušňáček s motýlkem navrch pokračuje ve znásilňování Vandasovy DSSS. Dveře strany jsou otevřené všem možným krajně levicovým i krajně pravicovým názorům. Samozvaní politici se scházejí u piva, aby následně za nezájmu médií rokovali v hospodském prostředí o tom, jak dál vést všepojídající internetovou kampaň, pro kterou si vedení  koupilo na síti potřebnou podporu.

Doslova do očí bijící je neoficiální partnerství se zbytkaři po Autonomních naconalistech, jež se ve jménu větší přitažlivosti rozhodli vymanit ze škatulky krajní pravice co nejdál. Myšlenky s ideály zůstávají stejné, jen na první pohled není jasné, že se jedná o nácky v převleku. Cool, přerostlá omladina s artrózou v kolenou vytvořila Generaci identity, proto, aby přiblížila běloskvoucí myšlenky co největšímu okruhu naivní mládeže.

Zvolí se nová symbolika, náckovské, notoricky známé hákáče, orlice jsou nahrazeni novým, neznámým, méně chytlavým. Dokonce si identitáři změnili druh oblečení, aby nebylo možné staré známé na první pohled identifikovat s ultrapravicí. Generace identity kopíruje své zahraniční kolegy, zatímco se ostatní neonacisté na demonstracích pohybují v outflitu antify. Přihlouplí nacionálové ve svém “novém” spolku sní své vlhké sny o reverzním roku 1968, kdy vlast přikryje zápach milované nenávisti namířené proti všem antifašisticky smýšlejícím.

Identitáři po krátkém koketování s “racialismem” končí, aby jej nahradili “identitou” neeskalující v otevřenou válku za rasu ,ale za českou nebo evropskou identitu, jež následně spojují s rasou.  Identita národa doplněna o touhu kontrolovat vlastní území kopíruje okamurovské elegie na téma vyhánění přistěhovalců z Evropy, touhy zavádět dlouhou dobu ultralibertariány prosazovaný apartheid. Identitáři vyčítají kapitalismu ničení tradičních vztahů identity a kultury. Proto se novodobí náckové coby Generace identity staví vůči nadnárodním společnostem jakou je například Evropská unie. Pospolitost založená na etnické soudržnosti, hyerarchii heteráků jako nejvyšších mravních autorit žijících v oligarchickém společenství je cílem Generace identity.

Přesně takové Adam B. Bartoš potřebuje. Nikdo ho nemůže osočit ze spolupráce s nácky, protože Generace identity pro neinformované nepředstavuje esenci Hitlerova reichu…….”jak by také mohla, když ve svých heslech bojuje za identitu, pro níž Adam B. Bartoš vytvořil účelový spolek, na jehož vrcholu díky svému intelektu představuje pro kdejakého nacionála spořádaného vůdce zítřků. Místopředsedové NE Bruselu – Národní Demokracie představují pojítka na jednotlivé ultranacionální a extrémofobní spolky. Solis jako konspirátor láká NWO, Čtvrtý odboj a Zemánek naopak poslouží při koketování s Generací identity a dalšími spolky z identitářů vzešlých.

skyba_smid_zemanek
Zemánkovo setkání v Bělehradě s představiteli Srbské radikální strany v říjnu 2014

Během návštěvy Srbska v rámci humanitární mise pořádané Evropskou frontou solidarity pro Kosovo se Zemánek setkal s místopředsedou Srbské radiální strany Zoranem Krasićem.

Hlavními osobami Evropské fonty solidarity je neonacista Patrik Vondrák s Petrem Kessnerem. Vondrák nemá daleko k osobě Adama B. Bartoše, však také chtěl za novou partaj kandidovat ve volbách. Po sérii provalených fotografií, na nichž měl na sobě tričko Národního odporu strana nakonec neonacistu oželela s prohlášením, že Patrik Vondrák se zdržuje v Austrálii a nemohl by tak za stranu kandidovat. Evropská fronta solidarity vzešla z prostředí italského neofašstického hnutí Casa Pound a její politika plně vyhovuje nově šikujícímu se spolčení neonacistů v Generaci identity.

Setkání to bylo věru zajímavé. Ladislav Zemánek se na svých cestách po Srbsku pohyboval ve společnosti ultranacioálů z Generace identity a dalších spolků, jež dávno  mají nadstandardní vztahy se srbskými extrémisty. Jedním z nich byl nechvalně známý Tomáš Skyba. Martin Šmíd nebo Jiří Dudák

jmen_skup

Tomáš Skyba by si přinejmenším zasloužil pár přes zadek. Před časem hovořil o napadené Natálce jako o někom, komu by pod stromeček daroval plechovku Zyklonu(plyn užívaný ke zplynování Židů v koncentračních táborech). Zkopal do krve důchodce, za což dostal od soudu pětiletou podmínku za násilí. Tomáš Skyba není násilníkem amatérem. V sedmnácti skopal šrílanského studenta, několikrát řídil v opilosti a dokonce hrdinsky, možná po vzoru Národního odporu, ulamoval na ulici autům zrcátka, se kterými to začíná a touhou po krvi to všechno končí. Skyba je  opravdový hrdina českého naconalismu, kromě místopředsednictví v Dělnické mládeži také milé rád kope do hlavy a jen tak ze zábavy do hlavy své oběti dupne.  S takovými lidmi po boku Ladislav Zemánek cestuje po Srbsku a s takovými dojednává Zemánek manželství se srbskými nacionalisty.

Jiří Dudák, na Facebooku vystupující pod nickem Eli Dudy, má podobně jako Tomáš Skyba společné pojítko v členství v Dělnické mládeži. Dudák kdysi býval hlavním pokladníkem mladých ultranacionálů a po rozpadu Autonomních nacionalistů je stále více vidět po boku Generace identity. Jako správný extrémista, Jiří Dudák uchvacuje okolí trikotem Národního odporu i černou bekovkou, kterou  na demonstracích sundavá,  jen když si na hlavu nasazuje lodičku s orlicí a umrlčí lebkou jednotek SS. Zemánkův přítel na cestách býval také jednou z vysoce postavených osobností Národních korporativců, za něž společně s Národní ctí Zlín 28. 10. 2008 v Ostravě zorganizoval neonacistickou demonstraci. Jiří Dudák se na veřejnosti stylizuje do podoby intelektuála, ale na párty neonacistů se rád fotí s hákovým křížem, prapory a insigniemi Hitlerovy říše. Jiří Dudák se na neonacistickém nebi pohybuje od roku 2005, kde perlil na akcích Národní strany i Národního odporu.

Jsou to skutečně velmi zajímaví lidé po boku Ladislava Zemánka. Oba dva, Skyba i Dudák  několikrát se Zemánkem v Kosovu i v Srbsku byl několikrát. Jakou funkci sehrává Skyba v jednáních se Srbskou radikální stranou? Zcela prokazatelně společně se Zemánkem seděl v místnosti, v níž byli jak zástupci ze Srbska, tak Zemánek jako místopředseda Bartošovy strany. Skyba, podobně jako řada dalších ultranacionálů z Generace identity pomáhá  NE Bruselu – Národní Demokracii v navazování přátelství a další spolupráce. Bývalému poslanci srbského parlamentu a ministrovi obchodu a služeb v Miloševićově a vládě Krasićovi představil Zemánek Bartošovu stranu, program, cíle i aktivity partaje………společně si zanadávali na Evropskou unii, která podle Zemánkových slov vede k likvidaci českého státu.

V tomto směru si NE Bruselu – Národní Demokracie nadmíru rozumí se Srbskou radikální stranou. Oba dva politické spolky mají blízko k Rusku a oba dva odmítají homosexuály, práva pro menšiny……oba dva rovněž požadují zavedení ultranacionalismu jako nový proud konzervativismu. Samozvaní hračičkové pokládající sebe sama za sedmero statečných neváhalo, aby v Bělehradě poukázali na svou extravagantní trapnohru před sochou svatého Václava. Ladislav Zemánek sehrál při návštěvě představitelů Srbské radikální strany čurdu před kamerami balkánských dokumentaristů, když vyprávěl historky o ohrožení společnosti homosexualismem, před nímž partajníci budou do kapky poslední krve ochraňovat i toho nejmenšího broučka na zemi.

Pravoslavné kořeny srbské společnosti se skrze Zemánka dostávají do základů všepojídaící Bartošovy strany. To by mohlo představovat vážný problém u některých skalních extrémistů považující katolickou církev za jedinou správnou na světě. Národní demokracie “motýlkovce antžidovského” je něco jako müssli, každý nácek, nacionál a milovník nesnášenlivosti s v ní najde to svoje oblíbené, takže pokud skutečně nejde o katolického fanatika modlícího se třikrát denně, může pravoslavný etos jednoduše přehlédnout.

NE Bruselu – Národní Demokracie využívá neonacistů a extrémistů k dojednání partnerství, protože získání dalších partnerů, třeba v osobě Le Penové vytvoří z Národní demokracie fetiš, s níž se bude chtít mnoho nacionálů pomilovat za bílého dne.