Tomáš Peszyński z Pražského majdanu: Bandera je ukrajinský Žižka

Tu tam jsou doby, kdy se organizátoři majdanů, proukrajinských demonstrací veřejně obávali projevit své nadšení pro banderovce i Štěpána Banderu. Kličkovali, vymlouvali se, hráli si na neználky postižené chvilkovou retardací. Pronášeli plamenné proslovy, zatímco v rukou drželi podobizny nácků z Nebeské setniny, o kterých vyprávěli do televizních kamer smyšlené příběhy o hodných studentech. 

Existenci novodobých banderovců byli tehdejší organizátoři ochotni doznat leda tak v soukromých rozhovorech, ve kterých podobě jako Martin Uhlíř, nebo europoslanec Štětina tvrdili, že se jedná o protikomunistické bojovníky tolik podobné bratrům Mašínům. Lhali, zatímco opodál postával fašoun kolenatý jako prdelka batolete. Třímal v rukou prapory náckovské politické strany Svoboda a organizátorů krvavého majdanu z Kyjeva.  V levačce držel modrý prapor, v pravačce standartu Pravého sektoru doprovázenou kněžskou tvářičkou ostře řezaných rysů. Tak nějak do zásahu aktivistů vypadala shromáždění ukrajinských ultranacionálů, kde se les modrozlatých fáborů střídal s rudočerným a demonstranti s radostí sobě vlastní pokřikovali jen tak z plezíru banderovské zdravice Všichni věděli, že jsou to banderovci, ale nikdo o nich v médiích nahlas, ani polohlasem nemluvil.

Organizátoři jako Uhlíř, Topov, Andrejceva a další byli pokládáni za obyčejné aktivisty, i když někteří z nich na svých facebookových profilech jasně prokazovali, že banderovci a Štěpán Bandera jim nejsou nikterak cizími. Po upozornění policie na fašistické vlajky, okamžitě pod hrozbou pokuty černočervené prapory zmizely, aby za malý okamžik po několika extempore z demonstrací a veřejných shromáždění zmizel také plešatý pán s pitbulem po boku. Byl přeřazený na administrativní pozici a na jeho místo přišli méně problematičtí nacionálové v řadě. Turisté přišli o podívanou, během které mohli in natura shlédnout nefalšovaného banderovce v Praze.

Zdroj: Facebook, Překlad textu ze statusu Oleha Zajnullina: “Heil žijící sociálně- nacionalistické revoluci”

Ultranacionální smetánka importovaná ja z řad importovaných marodů, ta z řad místních přistěhovalců si začala nárokovat díky politické a možná finanční podpoře TOP09 stále větší kus koláče. Tábor ultranacionalistů se pomaličku odkopává a bez doprovodu rudočerných praporů dochází ke comming outu, ve kterém se organizátoři pronacionálních setkání veřejně doznávají k sympatiím vůči banderovcům. Na Staroměstském náměstí se pod rouškou politické pomoci TOP09 doprovázené Jenny Nowak i Kalouskem vyrůstají prapodivné transparenty. Modré stany s vylepenými tragikomickými hláškami do ledna příštího roku mají symbolizovat vzdálené přiblížení kyjevského majdanování, tentokrát ovšem bez zakuklenců z Pravého sektoru, hákových křížů a zápalných lahví.

Korshikov, Topov, Peszyński, Andrejceva vysvětlují za stále menšího zájmu kolemjdoucím o co  během revoluce na Ukrajině šlo. nes se před stany uskutečnila malá výstava přileb demonstrantů, ve kterých “hrdinové” nacionalismu se sekyrou, puškou nebo molotovem v ruce bojovali. Proměnili za značného úsilí ulice Kyjeva k nepoznání právě s takovými helmičkami na hlavách. Pomalovali si je, snad aby se cítili mnohem odvážnějšími a silnějšími při tom zapalování příslušníků Berkutu. Poskládané na oranžové dece doprovázená malůvkami banderovce objímajícího ukrajinské děvčátko vznikal prapodivný mix, ve kterém chyběl opravdový muž s kulometem po ruce.

Možná právě díky rozjařelé atmosféře podzimního Staromáku pustil Tomáš Peszyński ústa na špacír. Přítomní Ukrajinci jsou stále více nervóznější a útočnější vůči fotografům i přítomným novinářům, tak proč by si po efektivně vystřižené kravatě místního ryšavce nemohl nostalgický obhájit svou náklonnost k banderovcům. Přestane se skrýváním pravých citů přespolnímu extrémismu, aby prostorově výrazný muž ukázal přítomným absolutní neznalost historie. Je nutné proměnit se v cynika pohlížejícího pouze na rok 2014…..jako kdyby chtěl pořadatel z pražského majdanu říct “koho dneska zajímají nějací Židé z Běloruska nebo Volynští Češi tyranizovaní svého času jak Poláky, Sověty i banderovci.”

 prosim vás, prosimvás, ale my tady řešíme rok 2014 a ne rok 47, ani rok 46 

Zdroj: nahrávka slov Tomáše Peszyńského

Tomáš Peszyński jako jeden z organizátorů Pražského majdanu žije v hlubokém omylu. Odmítá řešit válečné zločiny banderovců v minulosti, aby následovně zcela účelově zapomněl na válečné zločiny, kterých se banderovci nyní dopouštějí například na místní romské komunitě. Zapomněl na to, jak banderovci v jednotkách UNA – UNSO dopouštějí terorismu vůči ruským civilistů. Ve válce Podněstří členové UNA-UNSO bojovali na straně podněsterských separatistů proti moldavským vládním silám s odůvodněním, že v oblasti žijí etničtí Ukrajinci. Na jaře roku 1992 se 700 členů UNSO podílelo na nezákonném boji proti proruskému separatistickému hnutí na Krymu …………Ale co, on i ten hitlerovský program Škila a Šuchevyče by jistě Tomáš jako bloger z iDnes obhájil. Na jednu stranu Peszyński obhajuje Banderu, aby následně přiznával, že vraždili Volyňské Čechy

ano v roce 43, když banderovci vraždili Volyňany, tak Bandera seděl v německém koncentračním táboře

Zdroj: nahrávka slov Tomáše Peszyńského

Tomáš Peszyński by si zcela určitě rád hrál na nacionalistu, ale zároveň s pomocí svých slov šlape po památce všech povražděných, po úctě k utýraným, když ospravedlňuje ukrajinského kolaboranta i jeho všechny současné pokračovatele.  Řekl by odhodlaný diskutér totéž do očí devadesátileté pamětnice, která ještě dnes vidí, jak sestřičku, maminku banderovci znásilnili a posléze naházeli do studny. Zastyděl by se bloger Tomáš alespoň trošku před takovou pamětní, nebo by s ledovým klidem opakoval stejná “moudra”, jakými perlí na zvukové nahrávce? Myšlenková dekadence v minutu třicet tři sekund dlouhém záznamu nezná mezí. Bandera je pro jednoho z organizátorů ukrajinským Žižkou. Čím si to vrah tisíců, kolaborant a zrádce zasloužil? Je to snad tím, že vraždil komunisty společně s Rusy a rusofobie povoluje určitý druh násilí?

Tomáš Peszyński má na úvodu svého blogu na iDnesu uvedeno:

Toto byl, je a bude blog na kterém se hájí svoboda, lidská práva, demokracie a západní hodnoty. Dále mír, spolupráce a porozumění mezi státy, národy a náboženstvími. Rovněž tak vědeckotechnický pokrok a dobrý vkus. Madness? This is Sparta!

Jakou, nebo čí svobodu, lidská práva, nebo demokracii tento bloger obhajuje? Je to snad svoboda ukrajinských fašistů? Je to svoboda utiskovat menšiny, páchat na nich genocidu? Patří snad do západních hodnot uměl požadavky na zákaz politických stran, které dostávají díky hlasům ve volbách prostor  politice? Je to snad právo na nerasové míšení lidí? Souhlasí snad Tomáš Peszyński s názory předsedy lvovské pobočky UNA – UNSO? Právě tento předseda banderovců, z jejichž řad pocházeli ti nejhorší výtržníci z kyjevského majdanu, miluje Mein Kampf a bez problému si zasteskl nad tím, jak by to bylo nádherné, kdyby se plány z Hitlerova díla daly aplikovat na prostředí Ukrajiny. Takových lidí se dnes zastává Tomáš Peszyński, když tvrdí, že Bandera byl ukrajinský Žižka.