Ultranacionalismus hledá skryté cestičky ke svému konzumentovi

Ultrapravicové strany se snaží pomocí krycích mimikrů dostat co nejblíže k potencionálnímu voliči. Předáci nacizujících partají a hnutí velmi dobře vědí, že nezískají potřebnou podporu, pokud zůstanou nadále na vlně devadesátých let, kdy nejlákavější bylo provolávání násilí eskalující v protiromské nebo nově protimuslimské pochody. Nový ultrapravicový extrémismus nabízí starý obsah v novém, mnohem sofistifikovanějším obalu. V komunálních volbách se jinak nevolitelné strany ukryjí v nic neříkající koalici, aby následně pod rouškou regionálního patriotismu získala strana jako celek alespoň jeden mandát v místním zastupitelstvu. 

Je to vůbec poprvé, kdy se ve volbách ultrapravicové strany rozhodly obelstít voliče v účelový spolek, kdy se mohl neinformovaný volič domnívat, že ten či onen spolek není náckovský, protože na první signální nabízí lepší školství i zdravotnictví v regionu, volá po přesunu sociálních dávek ze státu na městské úřady a magistráty…..ztratila se hesla o tyranizované většině, zatímco se objevoval etos o Evropské unii, dotacích, dopravní infrastruktuře……nakonec po volbách jakoby slušní náckoidové vystrčí ven drápky, aby mohli bez obtíží propagovat ultranacionální politiku v celé své šíři. Právě pomocí takových triků se neonacistická, ultrapravicová a ultranacionální politika dostává ke své moci od regionální základny až po tu parlamentní, kde by Bartošův politický projekt mohl díky vytvořenému kočopsu docela dobře uspět.

Národní Bolševismus, neonacismus , stalinismus, antisemitismus i ochota ke konspiračním teoriím se smíchá dohromady, protože procento se přidá k procentu a v parlamentu může neznámější antisemita v republice usednout do honosných lavic jako nový poslanec. O to ve skutečnosti jde. Účelová partaj se spojí s radikály z Balkánu, aby následně bohatýři z teplejších krajů dopomohly personálně a možná i finančně k úspěch v dalších demokracií organizovaných volbách. Národní demokraté Aama B. Bartoše nejsou sami o sobě nebezpeční, ale pokud se spojí, může jejich síla rapidně vyrůst. A právě na tomto principu v Česku, na Moravě, ale i ve Slezsku staví stále více ultranacionálních subjektů.

Neonacisté, extrémisté si přisvojují symboliku demokratických hnutí upravují hesla demokratických uskupení, aby následně co nejvíce zmátli nechápajícího a hlavně neinformovaného voliče. Viz například ultrapravicová strana Britain First. Na webovkách vyzývá k nenávisti vůči Romům, přistěhovalcům, Evropské unii a islámu, zatímco bez zaurdění ve tváři použijí pokračovatelé myšlenek rasového nenávidění ochrannou známku společnosti Royal British Legion. Partajní agrese vyzývající k násilí láká stále méně přívrženců, a proto se o partajního symbolismu přidávají značky všeobecně vážených institucí.

Květ rudého máku díky přisvojení neonacisty získává nevzhledný odér a poškozuje v očích lidí doposud váženou instituci. Extrémisté si pomocí ukradeného loga “berou zemi zpět”, hrají si na národní suverenitu, jež v podání představitelů hajlovacích panáků dostává zvláštní význam. Uspěchaní lidé nakouknou a Facebook, kde se na ně směje rudý mák známý z Royal British Legion. Kliknou na Like it a příspěvek sdílí na svou zeď. Domnívají se, že sdíleli nějaký dobrý post , podpořili dobrou věc, zatímco do svého zorného pole pustili nevědomky neonacisty. V popředí vytvořeného obrázku je květ rudého máku podkreslený Union Jack praporem doplněný o rádoby pronárodní nápis nabádající ke sdílení jako projev vyjádření úcty k britským legionářům.

Britain-First
Zdroj: Facebook britské neonacistické strany Britain First

Uspěchaná doba napomáhá podobným trikům .  Výše uvedený obrázek nasdílelo na 133 000 uživatelů Facebooku. Virální kampaň zneužívající chráněnou značku měla obrovský úspěch. Je  pouze otázkou času, kdy k podobným akcím sáhnou také čeští extrémisté. I když v určitém slova smyslu, není ani v tomto ohledu Česko pozadu. Viz například Řád strážců koruny a meče, který se skrze hesla, přísloví snaží dostávat ultranacionalismus a nenávist mezi co největší množství českých uživatelů Faceboou. Kupodivu, jednotlivé příspěvky v sektu připomínající spolek extrémistů sdílí dokonce i Romové.

Ultranacionalismus se do české společnosti dostává také skrze malé, navzájem personálně propojené komunsticko-národovecké organizace představující spojnici mezi ultralevicí a ultrapravicí. Lebedí si v myšlenkách patriotismu, zatímco beze studu sní vlhké sny o slovanském národě, slovanských sjezdech a neomylné nadvládě lidu reprezentované předem vybranými jedinci. Kvůli tomuto snu zakládají nejrůzější facebookové skupiny, skrze které se nenásilnou formou snaží rozšiřovat mezi spoluobčany myšlenky národního bolševimu.

Zlá Amerika, odpor vůči požadavkům Sudetoněmeckého krajanského sdružení, odpor k Evropské unii (jež vnímají komunističtí národovci jako projekt německé imperiální politiky) , odpor k NATO představují hlavní stabilní témata kvůli kterým se extrémisté klidně spojí s ultranacionálním křídlem Adama B. Bartoše. Ve vládě jsou podle neplatiče výživného, Ponerta, fašisté, a tak se národní bolševci klidně spojí s neonacisty, se kterými usilují po vzoru Generace identity k nové verzi 17. listopadu. Národní bolševici skrze nenávisti k politikům intoxikují společnost prastarým hodnotami eugeniky i rasové nadřazenosti, což je také velmi nebezpečné.

Ultranacionalismus, xenofobie a další druhy nesnášení potřebují krytí ke svému působení, i proto je třeba věnovat důkladnou pozornost všem snahám doposud přehlížených organizací, protože česká nacionální scéna víc jak dvacet let hledá recept na netradiční tmel mez nejůznějšími druhy nacionalismů.