Charlie Hebdo by neměl zvítězit nad ochranou lidských práv

Vlivem hysterie a mediální machinace s myslí diváka dochází po odsouzení hodném teroristickém útoku v Paříži k nechutnému slučování práva na svobodu slova s právem rozšiřovat nenávist a xenofobii například formou nejrůznějších kresbiček, karikatur dělajících si nemístnou legraci například z jiného náboženství, rasy nebo teroristických útoků. Svoboda tisku a svoboda slova je jednou ze základních vlastností demokracie, zároveň však tato svoboda nesmí brát svobodu vyvoláváním nesnášenlivosti vůči skupině obyvatel, menšinám s odlišnou sexuální orientací nebo jinověrcům.

Tvůrce karikatur by měl mít hranici, zásady profesionální etiky, za níž by nikdy neměl jít, protože by porušením takových obranných linií sloužil pouze k rozšiřování rasismu, nenávisti, xenofobie, homofobie, či dalších nenávistí, jež se díky renesanci ultralevicových, ale také ultrapravicových nálad rojí jako žížaly po dešti. Útok na Charlie Hebdo byl nechutný teroristický, kriminální čin tří lidí. Rozhodně neměl nikdo nikoho zabíjet jenom za to, že ten či onen kreslíř nakreslil to, či ono. K obraně před rozšiřováním zla v civilizovaném světě slouží soudy, jež nakonec jako jediné mají právo určit, zda ta či ona kresba s konečnou platností byla nebo nebyla rasistická.

Autoři satirického magazínu Charlie Hebdo dávno přešli červenou linii, kdy karikaturami vyzývali k náboženské netoleranci a podněcovali tím k nenávisti, kterou podporovali extrémisty a xenofobní vnímání světa v jednobarevném vidění světa. Nejednalo se o žádné hrdiny, ale o někoho, kdo měl příležitost rozšiřovat nesprávné hodnoty a této příležitosti následně také využil. Evropská svoboda není o rozšiřování rasismu, je především o naprosto opačných hodnotách, které by měly být chráněny vždy a za každou cenu. 

Demokracie není silná v tom, že dovolí svobodné šíření nesvobodných názorů a postojů. Lidská práva a ochrana práv menšin má mnohem důležitější a má mnohem vyšší postavení než nějaký liberální pohled na vývoj společnosti. Podívejme se do minulosti, jak v pradávných časech demokratická tolerance a přehlížení pomohlo totalitářským systémům k moci. Ve třicátých letech stačilo říšskému sněmu vyhlásit zmocňovací zákon. Jeho název byl přímo impozantní: “K odstranění bídy lidu a říše”. Díky tomuto zákonu měl Hitler volné působiště k destrukci posledních zbytků demokracie. Čtyři roky se tak mohly vydávat zákony bez souhlasu sněmu. Nacismus i komunismus se dostal k moci pomocí zneužití principů demokracie, tolerance násilí a porušování tehdy platných zákonů.

Zajisté, každý má právo napsat, či nakreslit co je mu libo……ovšem i zde platí určité omezení. A sice, že nově vytvořené dílo nesmí propagovat hnutí usilující o potlačení lidských práv a zároveň nesmí rozšiřovat nenávist a netoleranci, protože takové rozšiřování nenávisti otevírá cestu těžko zastavitelným jevům, jakým je například teroristický útok, který sám o sobě vyvolává v rámci davové psychózy toleranci nesprávného a nabádá lidi ke generalizačním závěrům, ve kterých třeba každý s Koránem v ruce je potenciální terorista. Karikatury na Židy, muslimy, černochy, Poláky, Rusy, homosexuály, Romy a další minority jsou naprosto nevhodné a neměly by vznikat, protože dávají ideologickou zbraň do rukou Czech Defence League, Al-Kájdě, Českým lvům, DSSS, banderovcům a dalším uskupením propagujících nenávist jako cestu “národní očisty”. Facebookové skupiny těchto uskupení se posléze chlubí tím, jak někdo krásně nakreslil Mohameda s bombou za turbanem, čímž v očích xenofoba skvěle vystihl podstatu islámu. Říkají si: ” vidíte, máme pravdu, když to někdo jiný kreslí a vydává v novinách”…..zatímco se wahhábisté nebo členové Al-Kájdy domlouvají na tom, jak ty nevěřící psy umlčet.

Obránci karikatur útočících na terorismus, islám a minority říkají, že tyto karikatury zesměšňují rasismus a ukazují jeho zbytečnost a trapnost. Ale rasista, který uvidí takový obrázek, v něm neuvidí zesměšnění sama sebe, ale potvrzení toho, čemu věří(muslim s bombou u pasu v nejrůznější situaci pouze vytváří jednoduchou reklamu islamofobie a její oslavy. Stejné je to s Židem, který je na karikatuře v roli bankéře nebo sionisty…takové obrázky podporují antisemitismus, protože ne každý Žid je sionistou). Obyčejní lidé se možná zasmějí, ale posléze si řeknou, že obrázek má tak trochu pravdu, protože obsahuje obecná klišé a pravdy nenávisti. Karikatury tohoto rázu jsou vytvářeny na základě latentního rasismu, kvůli kterému vyvolávají kontroverzi a napětí ve společnosti eskalující ve vyšší všeobecnou známost. Rasismus je v takovém případě reklamním poutačem zajišťujícím pravidelné čtenářstvo a zároveň i pravidelné odpůrce, kteří nechtějí s tvůrci karikatur takovéhoto typu mít nic společného.

Charlie Hebdo byl populární proto, že o něm psala a informovala ostatní média. Jeho popularita stoupala pokaždé, když došlo k nějakému incidentu. Je to smutné, ale i nyní po takové tragédii ve víru všeobecné hysterie je Charlie Hebdo nejznámějším francouzským magazínem na světě. Stal se z něj symbol konce svobody slova……jedná se skutečně o symbol svobody slova?

Rasisticky namířené články, rasisticky vystupující blogeři, rasisticky vystupující karikaturisté ale také rasističtí článků komentátoři jsou tolerováni. Svoboda si to přeci žádá. Tady je ten zdárný příklad, ve kterém přihmouření očí nad porušováním lidských práv je používané k šíření ultrapravicových a ultraliberálních myšlenek. Najednou, pokud takto činí velké, oblíbené médium, dochází k legalizaci těchto chatrných myšlenek na úroveň normálnosti. Není nyní islamofobie přijímána a některými médii po útoku na Charlie Hebdo adoptována jako součást evropské kultury?

Nacházíme se na mezníku vývoje evropské, ale také světové společnosti, kdy pod vlivem strachu z teroristů, jež jsou zcela nesprávně ztotožňováni s muslimy, dochází k rozkolu, jakou to společnost vlastně chceme. Svět se pod vlivem hysterie přiklání k islamofobii a nyní ji považuje za standard evropské svobody…..chceme opravdu takovou Evropu? Začneme všichni jako vzpomínku na karikaturisty rozšiřovat karikatury útočící na Židy, muslimy? Když někdo udělá útok na Le Penovou, bude veřejnost třeba jako vzpomínku protestně rozesílat její projevy? Komu takové jednání prospěje? Pouze prohloubí reakce extrémistů.

Svoboda by v obecném hledisku  neměla ubližovat, vyvolávat konflikty a přiživovat tím extrémismus. To, co nyní v hysterizujících záchvatech rozšiřují média…..to není svoboda, ale žádost, aby se společnost zradikalizovala v myšlení, kde je právo rozšiřovat cokoli nadřazeno právu na ochranu lidských práv. Nikdo neodsoudil karikatury…..pouze se křičelo, že byla pošlapávána svoboda projevu……tato prohlášení byla mixována islamofobními hláškami, proti kterým se nikdo neohradil. Charlie Hebdo rozhodně nepřispíval k řešení otázek kolem islámu, protože pokládal islám za wahhábismus, teroristy za muslimy a taky takto je v karikaturách zobrazoval.

Svoboda projevu má své nepřekročitelné mantinely, které nelze překonat. To je to, co před námi ti ultraliberálové tají. Říkají: “není potřeba mantinelů, proto abychom mohli potlačit práva těch druhých”. Stále častěji se ve jménu větší svobody vyvolávají rasové, etnické a národní nesnášenlivosti. V těch skrytých vzkazech plných rasových narážek jsou skryty pohnutky na další násilí. V naší společnosti nelze pomocí projevů ohrožovat svobodu druhých. Rasismus a touha prosazení rasismu nesmí být tolerována. Jakmile dojde k toleranci rasismu, nacházíme se v podobné situaci, v jaké jsme byli ve třicátých letech minulého století. Potom opět směřujeme k toleranci totality, jakou je očerňování někoho jen podle toho, jaké má náboženství. Na to je třeba neustále myslet a upozorňovat.