Evropskou unii ohrožují více terorismem separatisté a nikoli teror islamistů

Terorismus v Evropské unii nevytvářejí náboženští fanatici, ale nacionální separatisté s anarchisty a ultrapravicovými extrémisty, kteří se ve Francii, Irsku, Holandsku, Španělsku, Spojeném království a řadě dalších míst Starého kontinentu neštítí použít násilí vůči civilistům. Je to příznak hnědnutí, hrubosti a nacionálních tužeb, jež cloumají děním na kontinentu. Ultranacionalisté požadují samostatnost jednotlivých regionů na kontinentu a neváhají k tomu účelu vhodit granát nebo jakoukoli výbušninu třeba do nákupního centra. Média z čisté účelovosti tento fakt opomíjejí a pro vyšší čtenost, populárnost a pocit ohrožení cizáky informují pouze o nábožensky motivovaných trestných činech, u kterých  vyšetřovatelé často nepotvrdí nábožensky orientované pozadí teroristického činu. 

Ze statistik Europolu vyplývá, že v roce 2013 bylo provedeno na území států Unie provedeno 152(219 jich bylo v roce 2012) teroristických útoků, z čehož jednoznačně náboženský podtext neměly žádné teroristické činy, snad jen u dvou teroristických útoků by se dalo přemýšlet s pochybnostmi, že šlo o čin s náboženským podtextem(v roce 2012 to bylo  6 teroristických útoků).  Poznámka redakce: “několik teroristických činů bylo médii označeno za ty s náboženskými podtexty, ale orgány činné v trestním řízení náboženský podtext jednoznačně neprokázaly. Média si občas pletou ultrapravicový terorismus s nábožensky motivovaným terorismem.”

Zpráva Europolu uvádí, že se unijní státy stávají základnami financování  a logistiky mimounijních teroristických uskupení jako jsou turečtí separatisté ze Strany kurdských pracujících, Revoluční lidově osvobozenecké strany – fronty a libanonský Hizballáh.

Stále větší hrozbou zůstává teroristická činnost antikapitalistických, antiglobalistických, ekologických a ultrapravicových uskupení. Ultrapravicová scéna využívá islámu k propagaci nesnášenlivosti a nenávisti, čímž dochází také k aktivizaci extrémních postojů u obyvatel Evropy. Roste také terorismus páchaný ultralevicovými uskupeními i nejrůznějšími představiteli anarchistické obce v Evropě. Ultralevicoví stoupenci využívají dění na domácí politice v jednotlivých členských státech Evropy.

Europol u terorismu páchaného z náboženských důvodů ve statistikách uvádí také únosy občanů Unie teroristickými uskupeními v zahraničí, například v Afghanistánu, Pákistánu nebo Somálsku, hovoří také okrajově o terorismu páchaném za hranicemi Unie. Roste také počet osob zadržených kvůli podílení se v teroristických uskupeních islamistů na boji v Sýrii a Iráku. Roste také rekrutování a lákání obyvatel Unie do bojových a organizačních skupin islamistů(odpadlíků, kteří nemají s islámem nic společného).

Poznámka redakce: “mnoho rodilých občanů unijních států slouží například v Islámském státě. Britové jsou také podle některých indicií ve vedení Islámského státu. A zdaleka se nejedná jen o potomky přistěhovalců s unijním občanstvím, ale rodilé Evropany.”

Ultralevicový a anarchisty páchaný terorismus oproti roku 2012 stoupá. Z 19 zadržených, se počet v roce 2013 zvýšil na 49. V jednotlivých členských státech Unie také rostou lokální skupinky fašizoidních individuí, jež se organizují do méně viditelných spolků, aby následně ve jménu tužeb po nezávislosti někoho na dalším rohu zabili, či celospolečensky zdiskreditovali.

V roce 2013 bylo v Evropě zadrženo kvůli terorismu na 535 osob, nejvíce jich bylo ve Francii(225), Španělsku(90) a Spojeném království(77). Separatismus často bratříčkující se s ultralevicovým a ultrapravicovým extrémismem zažívá nebývalé boom na internetu, kde na sociálních sítích jsou zakládány skupiny i zájmové stránky lákající na atraktivitu odporu vůči nenáviděné vládě, minoritám i náboženským uskupením, proti kterým je v mysli radikála třeba okamžitě bojovat. Zpráva Europolu rovněž uvádí, že na sociálních sítích vznikají jinak pojmenované pseudoorganizace, které jsou v menším nebo větším zákrytu provozované ultrapravicovými nebo ultralevicovými organizacemi.  Poznámka redakce: v Česku bychom mohli například hovořit o Islám v Česku nechceme”, jež je řízena a organizována extrémistickým spolkem Czech Defence League.

Na internetu vznikají také nejrůznější uzavřená fóra, na nichž se extrémisté domlouvají, organizují a plánují další útoky, kterými by upozornili na svou existenci. Na terorismu se podílejí jak organizované organizace, tak jednotlivci. Dva, tři lidé se domluví, spáchají teroristický čin, protože takové chování dopomůže nejvíce v mysli radikála k co nejrychlejšímu řešení požadavků. V roce 2012 bylo Španělsko zemí Unie s největším počtem individuálně páchaných teroristických činů.

Na terorismu páchaném separatisty vévodí ve Španělsku ETA i Resistência Galega, jež se zbraní v ruce bojuje za nezávislost Galície. Tím dalším, kdo se v Unii podílí na separatismu, je irská Real Irish Republican Army, Óglaigh na hÉireann a Dissident Republican. V roce 2012 se na separatistickém terorismu podílela organizace Národní osvobozenecká fronta Korsiky. Na terorismu se v Evropě podílejí také Kurdové s Kurdskou stranou pracujících, ale také Tygři osvobození tamilského Ílamu. 18 teroristických útoků bylo v roce 2012 provedeno anarchistickými a ultralevicovými uskupeními. V  roce následujícím, tedy v roce 2013 to bylo už 24 teroristických činů.  Je jím sužováno hlavně Španělsko, Řecko, Itálie a Rakousko.

 Souhrnem řečeno:
  • 84 teroristických útoků bylo pácháno v roce 2013 separatisty(58 ve Francii, 26 ve Španělsku).
  • Počet bombových útoků klesl z 91 v roce 2012 na 31 v roce 2013.
  • Roste počet teroristických činů páchaných anarchisty a ultralevicí z 18 v roce 2012 na 24 v následujícím roce, a to především v Řecku, Itálii a Španělsku.
  • Ultrapravicový terorismus je vyvíjený směrem vůči islámu, minoritám, a to zejména na internetu nebo útoky vůči mešitám, je páchán individuálně, jednotlivými osobami.
  • Nábožensky motivovaný teroristický útok nebyl v roce 2013 jednoznačně identifikován na území Evropské unie, i když 2 britští vojáci byli ve dvou teroristických útocích zabiti částečně nábožensky motivovanými teroristy).
  • 70 % teroristických útoků bylo směřováno vůči obchodní sféře a jednotlivcům.
  • Terorismus směřovaný vůči vládě má klesající tendenci.
  • Ve 14 státech Evropské unie bylo kvůli terorismu v roce 2013 zadrženo na 535 lidí. Roste počet osob sloužících v islamistických spolcích, nebo osob s nimi spolupracujících